Masaryk byl možná až bezohledný. Rakousko-Uhersko šel bourat, když mu bylo 65 let a měl nemocnou manželku a děti

To, že vznikla republika, nebylo překvapení ani šok, myslí si historik Luboš Velek z Masarykova ústavu Akademie věd. „Spíš byla otázka, kdo se toho nového státu zmocní,“ dodává. Podle hosta Matyáše Zrna je ale potřeba říct, že bez první světové války by byl zánik Rakouska-Uherska a vznik českého státu nemyslitelný.

„Němci by s námi měli zůstat“. Historici otevřeli obálku s údajně posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka, větší část je v angličtině

20. 9. 2025 ▪ 6 min. čtení

To, že se vůdcem národa a následně i prvním československým prezidentem stal právě Tomáš Garrigue Masaryk, ale od začátku jasné nebylo. „V exilu se s ním nechtěl nikdo moc bavit,“ komentuje historik.

Velek upozorňuje na to, že ačkoliv máme Masaryka často zafixovaného jako intelektuála a vysokoškolského profesora, byl to také statečný muž. „Někdy možná až bezohledný,“ upozorňuje.

Na začátku války mu bylo 65 let, měl v Praze vážně nemocnou manželku a děti. „A tento starý člověk na prahu penze se měl rozhodnout, jestli tady všechno a všechny nechá a půjde rozbíjet Rakousko-Uhersko,“ nastiňuje historik s tím, že pokud by monarchie přežila a byla třeba poražená, Masaryk by se jako zrádce stejně domů vrátit nemohl.