Rakovina je jako organizovaný zločin, proti kterému je potřeba policie. Zažíváme ale období skokového zlepšení léčby

Všichni máme v těle nějaké buňky, které mají potenciál stát se buňkami nádorovými. Stejně jako jsou lidé, kteří mají větší potenciál k tomu, aby se stali zločinci, říká vedoucí oddělení buněčné terapie Ústavu hematologie a krevní transfuze Robert Pytlík. „Proto je potřeba policie – stejně jako v těle, kde tuto roli sehrávají určité buňky.“

Jak se vyhnout rakovině před padesátkou. Nejdůležitější návyky, které rozhodují o délce života

4. 9. 2025 ▪ 8 min. čtení

„Nádorové buňky se umí bránit a skrývat, v těle tak může vzniknout hnízdo organizovaného zločinu, a když se choroba rozšíří do celého těla, je to občanská válka a policisté nemají šanci,“ popisuje onemocnění Pytlík ve Spotlightu Terezy Engelové.

„Já bych nechtěl onemocnět akutní bazofilní leukemií, do několika týdnů bych byl mrtvý,“ dodal s tím, že takto vážné onemocnění ale v České republice nepostihuje za rok téměř nikoho. Naopak nejčastější diagnózou v krevní onkologii jsou nádory mízních uzlin, tu si vyslechnou každoročně zhruba dva tisíce Čechů.

Pytlík se hematologii věnuje třicet let, za svou kariéru zaznamenal několik výrazných zlepšení, ať už v podobě ozařování, chemoterapií nebo prvních imunitních léčeb. „Potom jsme čekali na podobné prudké skokové zlepšení, které probíhá právě teď,“ řekl. I díky zlepšené diagnostice stoupají počty pacientů. „Dříve někteří lidé umírali a pořádně se nevědělo na co. Dneska už se ta choroba odhalí,“ popisuje.

I přesto má podle něj pacient právo svou diagnózu nevědět a lékaři by se tomu měli přizpůsobit. Naprostá většina ale svůj stav chce znát. Pro některé pacienty je to úleva, aspoň už vědí, na čem jsou, vysvětluje lékař.