Vědci objevili látku, od které si slibují novou cestu, jak zpomalit stárnutí. Dokázala prodloužit život myší a také lidských buněk. A to tím, že podporuje opravu DNA, zachovává délku telomer (koncových úseků DNA chromozomů) a chrání před srdečními chorobami i rakovinou. Kde ji najdeme a jak přesně funguje?
Studie amerických vědců, kterou před pár dny zveřejnil mezinárodní výzkumný deník npj Aging, představila výsledky experimentu s psychedelickou sloučeninou psilocybin. Jde o látku, kterou přirozeně produkují halucinogenní houby, mezi které patří třeba lysohlávky.
Dosud se vědci zabývali jen jejím kladným vlivem na neurodegenerativní a psychiatrické nemoci, jako jsou deprese nebo Alzheimerova choroba. Nyní ale zjistili, že psilocybin má vliv na více znaků stárnutí. Mezi ně patří například prodloužená životnost kožních a plicních buněk o více než 50 procent. Ty sice dále stárnou, ale pomaleji a zachovávají si vlastnosti „mladých buněk“. Látka pak navíc zachovává délku telomer, což napomáhá ochraně před nemocemi stáří, jako je neurodegenerace, rakovina nebo srdeční choroby. Podporovat má také opravu poškozené DNA a snižování oxidačního stresu.
Když dáte myším čtvrtinu toho, co by snědly samy, budou žít skoro dvakrát tak dlouho. U lidí by to mohlo taky fungovat
Základní molekulární mechanismy psilocybinu, tedy jak vlastně sloučenina funguje, ale dál zůstávají z velké části záhadou. „Jde ale o začátek dlouhé výzkumné cesty,“ podotýká spoluautor studie Louise Hecker. S tím souhlasí i biochemik Jan Pláteník z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který mimo jiné přednáší i o stárnutí. Z jeho vysvětlení vyplývá, že psilocybin zřejmě aktivuje serotoninové receptory, které pak spouštějí mechanismy buněčné opravy a ochrany. Autoři studie navíc tvrdí, že látka zvyšuje hladinu bílkoviny zvané sirtuin 1, což je klíčový regulátor metabolické rovnováhy a buněčného stárnutí. Podle nich pak vyšší tvorba této bílkoviny prokazatelně prodlužuje životnost organismu.
Zatímco stáří buněk bylo testováno na plicích člověka, dlouhověkost vědci měřili na starých myších. Jedince pro experiment vybrali podle váhy a věku 19 měsíců, což je obdobné lidskému věku okolo 60 let. Vědci jako třeba Cristian Coarfa nebo Kosuke Kato, oba z Baylorské univerzity medicíny, kteří na výzkumu spolupracovali, rozdělili myši do dvou skupin. Jedna skupina dostávala každý měsíc dávku psilocybinu, druhá skupina pouze dávku pomocné farmaceutické látky. Po devíti měsících experimentu zůstalo naživu jen 50 procent jedinců srovnávací skupiny. Myší, kterým byl podáván psilocybin, přežilo 80 procent. Navíc se jim zrychlil růst srsti, která byla kvalitnější a bez bílých chlupů.
Pláteník ale upozorňuje, že výzkum je zatím nutné brát s rezervou: „Je třeba tuto práci považovat za předběžná data. Z toho, co je prezentováno, bylo všechno děláno jen jednou. Jak pokusy na buňkách, tak na myších.“ Myši navíc podle něj nemají zdaleka tak dobrou tělesnou údržbu jako člověk a stárnou tak mnohem rychleji. „Z toho logicky plyne, že jejich stárnutí lze ovlivnit snadněji než naše. Může se tedy stát, že na lidi to takto fungovat nebude,“ vysvětluje Pláteník.
K tomu, aby mohli vědci určit skutečný potenciál psilocybinu, jim zatím chybí testy na lidech. Jaký je ideální věk pro zahájení léčby, jak vysoké by mělo být dávkování a jestli léčba ovlivňuje maximální délku života, je tak zatím nejasné.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist