Česká ekonomika podle očekávání rostla. HDP táhla domácí poptávka, ohrozit ho mohou americká cla

Česká ekonomika v letošním 1. čtvrtletí vzrostla meziročně o dvě procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,5 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.

„Meziroční růst ekonomiky o dvě procenta byl výhradně podpořen domácí poptávkou, zejména výdaji na konečnou spotřebu domácností. Negativní příspěvek mělo saldo zahraničního obchodu,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Mezičtvrtletní růst HDP byl také ovlivněn především nadále rostoucími výdaji na konečnou spotřebu domácností. Mírně pozitivní vliv měly rovněž výdaje na tvorbu hrubého kapitálu i zahraniční poptávka.

Ve většině odvětví rostla meziročně i mezičtvrtletně také hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci. Zvýšila se ve stavebnictví, obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství i v ostatních službách. Pokles ale nastal ve zpracovatelském průmyslu.

Komentář

Jak německá dluhová brzda ovlivní českou ekonomiku a na co se připravit v následujících měsících

4. 4. 2025 ▪ 6 min. čtení

Zaměstnanost se podle statistiků ve srovnání s předchozím čtvrtletí zvýšila o 0,5 procenta. Meziročně byla vyšší o 0,9 procenta.

Růst HDP táhla domácí poptávka, ohrozit ho mohou americká cla

Růst hrubého domácího produktu (HDP) v prvním čtvrtletí o 0,5 procenta mezičtvrtletně a o dvě procenta meziročně odpovídá očekávání finančního trhu. Táhla ho především domácí poptávka, kterou podporuje růst kupní síly domácností, shodli se analytici.

Varovali ale, že oživení české ekonomiky mohou v příštích kvartálech ohrozit cla, která uvalila na evropské dovozy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa.

„Dnešní data nepředstavují výraznější překvapení ani z pohledu celkového tempa růstu, ani jeho detailní struktury. Slabost průmyslového sektoru, který se potýká s nízkou zahraniční poptávkou, trvá již minimálně dva roky. Naopak utěšeně se vyvíjí spotřeba domácností, když pokračující růst reálných mezd a nízká nezaměstnanost Čechům umožňují návrat do obchodů,“ uvedl hlavní ekonom investiční společnosti Investika Vít Hradil.

Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil, že u výdajů domácností přesto přetrvává určitá opatrnost. „Míra hrubých úspor dlouhodobě bývala kolem 12 procent. Během pandemie se zvýšila na 18 až 20 procent. A už neklesla,“ řekl. Kromě spotřeby domácností podle Marka přispívá české ekonomice i mírné oživení investiční aktivity. „Výraznějšímu zlepšení by pomohlo další snižování úrokových sazeb,“ podotkl.

Také analytik PwC Dominik Kohut předpokládá, že snížení základní úrokové sazby České národní banky (ČNB) ze současných 3,75 procenta by mohlo přispět k rychlejšímu oživení ekonomiky. „V dalších čtvrtletích roku mohou na ekonomický růst pozitivně působit nižší úrokové sazby, pokud se bankovní rada ČNB už za týden rozhodne pokračovat ve snižování na 3,5 procenta. Nadále ale budou převládat také obrovské nejistoty spojené s hrozbou akcelerace celní války EU s USA, které by mohly tlačit tempo růstu ČR i celé Evropy směrem dolů,“ upozornil.

Riziko celních válek pro české hospodářství vnímá i Hradil. „Bezprostřední negativní dopad tohoto kroku lze očekávat jak přes další ochlazení průmyslové poptávky z Německa, pro které je americký trh poměrně důležitý, tak přes snížení investiční aktivity, které nepomáhá nejistota ohledně budoucího nastavení obchodních vztahů,“ uvedl.

Marek upozornil, že česká ekonomika se v letošním prvním čtvrtletí dostala 2,6 procenta nad svůj vrchol dosažený v posledním čtvrtletí 2019 před pandemií covidu-19. „Ve srovnání s ostatními zeměmi by HDP na obyvatele v paritě kupní síly měl nyní v Česku dosahovat 91,7 procenta průměru EU,“ uzavřel Marek.