Rychlou jízdu europoslance Turka mohou potvrdit mýtné kamery. Má to ale háček, díky kterému může uniknout trestu

Za kratší konec tahá policie i správní úřad v případě europoslance Filipa Turka, který se chlubil tím, že jezdí více než dvousetkilometrovou rychlostí, a doložil to i snímkem své palubní desky. A ač tvrdil, že šlo o německou dálnici, řidiči z daného snímku – ale také policie, která se případem začala zabývat – poznali konkrétní místo na dálnici D5 nedaleko Cekova na Rokycansku.

Za překročení povolené rychlosti o více než 70 kilometrů v hodině mu sice hrozí kromě pokuty i odebrání řidičského průkazu, Turek se přesto s největší pravděpodobností nemusí postihu obávat.

To, že se Turek s 200 km na tachometru vyfotil a ze snímku se pozná i pravděpodobné místo kde, pro zahájení správního řízení nestačí. Je nutno to doložit dalšími důkazy. A to by na první pohled nemělo být tak obtížné. Jako na každé dálnici jsou i v daném úseku mýtné brány. Ty slouží nejen k vybírání mýta či kontrole, že vozy mají zaplacenou dálniční známku. Ale také k monitoringu dopravy a zajištění bezpečnosti provozu. A policisté mají proto k datům z kamer přístup.

„Využívat je můžeme, záleží jen na správci kamerového systému, kdy se data přepíší novým záznamem,“ uvedl mluvčí Policejního prezidia Ondřej Moravčík. Vzhledem k tomu, že rychlou jízdou se europoslanec pochlubil před necelými dvěma týdny a policisté ihned oznámili, že potřebné důkazní prostředky již začali zajišťovat, se dá očekávat, že snímky z dálničních kamer už mají k dispozici.

Soud zpřísnil použití dálničních kamer pro odhalování, zda se nekrátí daně či nefalšují knihy jízd. Kdy bude „špehování“ možné?

18. 12. 2023 ▪ 4 min. čtení

Na kauzu zareagovaly desítky Turkových příznivců a prostřednictvím sociálních sítí mu na důkaz podpory posílají vlastní snímky i videa, jimiž dokládají vlastní jízdu nepovolenou rychlostí. „I tyto případy postoupíme příslušným správním úřadům obcí s rozšířenou působností,“ potvrdil Moravčík.

Turkův případ mezitím začali prošetřovat policisté z Plzeňského kraje. „Jako osoba důvodně podezřelá z přestupku byl již předvolán k podání vysvětlení,“ uvedla plzeňská policejní mluvčí Eva Burešová s tím, že poté případ se všemi shromážděnými podklady postoupí místně příslušnému správnímu odboru města Rokycany, který s Turkem může zahájit správní řízení.

V něm ovšem může nastat problém: správní úřady musí přesně popsat skutek, kterého se Turek dopustil. Včetně doložení přesné rychlosti, kterou jel. Rychlost, jíž dosáhl, by přitom měla být změřena na zařízení k tomu účelu schváleném a kalibrovaném a s přesně definovanou možnou chybou měření.

Jenže mýtný systém, který pro stát provozuje konsorcium CzechTool, pro účely měření rychlosti není určen. I když lze porovnáním snímků z mýtných bran a času jejich pořízení zjistit průměrnou rychlost, kterou vůz v daném úseku jel, ve správním řízení – a případně soudním, když se proti pokutě Turek odvolá – to nemusí stačit.

„Námitky, že měření nebylo přesné a přístroj nebyl zkalibrovaný, jsou relevantní,“ potvrzuje advokátka Veronika Odrobinová ze společnosti Grant Thornton, která si příliš nedokáže představit, že by správní úřad a případně soudy v takovém případě řidiče potrestaly.

To přiznává i policejní mluvčí Ondřej Moravčík. „Není to certifikovaný měřicí systém. My můžeme být přesvědčeni, že se to stalo tak, jak jsme to popsali, ale definitivně rozhoduje správní úřad,“ říká Moravčík, podle něhož však správní úřady i soudy často „shazují“ policií doložené přestupky při mnohem menších pochybnostech, než je doložení přestupku přístrojem, který k tomu není určen.