Dlouhá cesta ke třem procentům. Data ukazují, jak se Česku dlouhodobě nedaří financovat obranu

Česku se loni podařilo po dvaceti letech splnit závazek vydat na obranu země dvě procenta z hrubého domácího produktu, odhaduje tuzemské ministerstvo obrany. „Na obranné výdaje státu, tedy nejenom ministerstva, ale i dalších institucí, bylo celkově vyčleněno 177,1 miliardy korun, přičemž se podařilo vyčerpat 166,8 miliardy, což je 2,09 % HDP dle makroekonomické predikce ministerstva financí z listopadu 2024,“ pochlubil se resort hned na začátku letošního roku s tím, že se stále jedná jen o odhad.

Datová redakce Hospodářských novin u této příležitosti připravila přehlednou infografiku, jak se Česku od vstupu do NATO v roce 1999 dařilo či nedařilo tento závazek plnit. Pokud se skutečně během letošního druhého čtvrtletí potvrdí, že Česko loni překročilo dvouprocentní hranici, bude to poprvé od roku 2003, vyplývá ze statistik Severoatlantické aliance. 

Nicméně hned letos by se mohl problém s dvouprocentní hranicí vyskytnout opět. Aby byl závazek splněn i v roce 2025, bude v již schváleném státním rozpočtu třeba najít dalších zhruba osm miliard korun.

Letošní dvě procenta v ohrožení

Resort obrany hospodaří v letošním roce s rozpočtem ve výši 154,4 miliardy korun. V dalších kapitolách státního rozpočtu, například ministerstva zahraničí či vnitra, je na související výdaje vyčleněno dalších 6,4 miliardy korun, celkem by tak na obranu státu mělo jít 160,8 miliardy korun.

„Pokud by hrozilo, že finančních prostředků nebude v tomto rozpočtovém roce dostatek, vláda byla upozorněna na to, že můžeme měnit i rozpočet pro rok 2025,“ uvedla na začátku března ministryně obrany Jana Černochová v odkazu na chybějících osm miliard. „Zhruba do konce dubna v tom budeme mít zcela jasno a budeme znát i predikce pro další období. Musíme finanční prostředky najít, nemáme na výběr,“ je přesvědčena Černochová.

Povinnost vyčlenit nejméně dvě procenta HDP na obranu totiž vládě ukládá nejen slib daný NATO, ale i zákon o financování obrany státu z roku 2023. Ten sice neobsahuje žádný sankční mechanismus, zatím se však zdá, že nebude třeba. Kabinet totiž na začátku března rozhodl o postupném navyšování o 0,2 procenta HDP ročně do roku 2030, kdy by měly obranné výdaje činit přinejmenším tři procenta HDP.  Na neveřejné schůzi vládní záměr podpořila minulý týden i sněmovna, nicméně jen hlasy koaličních poslanců, jelikož ti opoziční jednání opustili.  

Obrana má letos ve státním rozpočtu po resortech práce a školství třetí největší rozpočet ze všech ministerstev. Pro srovnání: v roce 2022, tedy na začátku ruské agrese na Ukrajině, bylo ministerstvo obrany v pořadí páté, více peněz mělo vnitro i doprava.  

Zbrojí celá střední Evropa

Přístup k obranným rozpočtům evropských zemí zcela změnila ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Do té doby plnila dvouprocentní závazek jen malá část členů Severoatlantické aliance. Ještě v roce 2023 vydalo na obranu přislíbený podíl k HDP pouhých 11 ze 32 členských zemí NATO. Loni už to bylo podle odhadů 23 členských států – včetně zmíněného Česka.

Ze sousedních států se vloni přes dvě procenta dostalo také Německo. Aby zajistil robustní financování německé armády i v následujících letech, odhlasoval Spolkový sněm na začátku března odblokování takzvané dluhové brzdy. Ještě více do své obrany investuje Polsko. Podle aktuálního odhadu NATO by se polský příspěvek ke kolektivní bezpečnosti měl zvýšit z 2,23 procenta v roce 2022 na loňských 4,12 procenta. A v následujících letech to má být ještě víc.

Komentář Petra Honzejka

A je to venku. Stanjura se chce kvůli zbrojení zadlužit a má na to trik. Demonstruje tak hlavní problém celého Česka

19. 3. 2025 ▪ 4 min. čtení

Dvouprocentní hranice se vloni pravděpodobně dotklo i Slovensko, které přitom o deset let dříve nedávalo na obranu ani jedno procento svého HDP. Kabinet Roberta Fica plánuje na tento a následující rok nárůst zbrojních výdajů zhruba na 2,3 procenta HDP. Nejméně (pouze 0,84 procenta HDP v roce 2023) vydává na obranu neutrální Rakousko, které není vázáno cíli Severoatlantické aliance. I Vídeň ovšem zhoršující se bezpečnostní situace přiměla k plánům navýšit armádní rozpočet na více než dvojnásobek. 

V absolutní výši patří rakouské, slovenské, ale i české výdaje – logicky i vzhledem k ekonomické síle a velikosti těchto zemí – k těm nižším, ukazují poslední dostupná data Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) za rok 2023. Statistiky za loňský rok budou zveřejněny zhruba za měsíc.