Víceletá gymnázia posilují nerovnosti mezi žáky. Šestiletá zrušte a z osmiletých udělejte čtyřletá, doporučil audit

Víceletá gymnázia by se podle odborníků z neziskové organizace EDUin měla postupně redukovat. Rozdělování žáků na ty, kteří zůstávají na základní škole, a odcházející na víceletá gymnázia podle nich posiluje závislost výsledků dětí na jejich rodinném zázemí. Organizace to uvedla ve svém auditu vzdělávacího systému, který její zástupci představili v Senátu. Část osmiletých gymnázií by se mohla přetvořit na čtyřletá, uvedl programový ředitel organizace Miroslav Hřebecký. Šestiletá gymnázia jsou podle něj nesystémová a měla by se zrušit.

Případné snižování počtu víceletých gymnázií by mělo být doprovázené zkvalitňováním druhého stupně základních škol, uvedla organizace. To by mělo podle ní souviset například s rozvojem školských poradenských pracovišť, zlepšováním prevence školního neúspěchu, lepší péčí o duševní zdraví dětí či rozvojem individuální výuky.

Rodiče výběr středních škol přetaktizovali. Některé školy mají jen třetinu přihlášek co loni, jinde naopak hlásí rekordy

18. 3. 2025 ▪ 5 min. čtení

Například Praha chce kapacity víceletých gymnázií zvyšovat, což jde proti cílům ministerstva školství. Někteří odborníci dlouhodobě upozorňují, že zvýšená poptávka po osmiletých a šestiletých gymnáziích může být důsledkem strachu z nízkých kapacit čtyřletých gymnázií.

Podle posledních dat státní organizace Cermat k pondělnímu ránu si přihlášku na osmiletá gymnázia letos v prvním kole přijímacího řízení podalo 19 288 dětí, zhruba o 200 méně než loni, na šestiletá 7112 uchazečů, asi o 700 méně než před rokem. Přihlášku na střední školu si podalo 157 102 uchazečů, podobně jako loni, vyplývá z informací na webu Přihláškynastřední.cz. Podle dat Cermatu ke konci ledna je nabízená kapacita šestiletých gymnázií v ČR 2479 míst, osmiletá gymnázia letos nabízejí pro první kolo přijímacích zkoušek 9307 míst.

Předělání části osmiletých gymnázií na čtyřletá by podle EDUinu mohlo pomoci posílit nedostatečné kapacity v některých regionech, například v Praze a okolí. Na nedostatek míst v žádaných oborech, například právě čtyřletých gymnáziích v Praze, upozorňují odborníci dlouhodobě. Nabídka míst na víceletých gymnáziích by se mohla omezovat i v regionech, kde je o ně menší zájem a dostávají se na ně i děti, které dosahují nízkého skóre u jednotné přijímací zkoušky, uvedli odborníci.

„Šestiletá gymnázia jako nesystémový prvek, který nenavazuje na kurikulum základního vzdělávání, by mohla být zcela zrušena,“ uvedla organizace ve zprávě. Zvýšený zájem o šestiletá gymnázia podle Hřebeckého souvisí s obavou, že se žáci nedostanou do maturitních oborů po devátém ročníku základních škol.

Pro zachování víceletých gymnázií jsou podle Hřebeckého asi dvě třetiny lidí. Úplné zrušení víceletých gymnázií je podle EDUinu politicky neprůchozí. Jedním z předpokladů veřejnosti je podle Hřebeckého to, že víceletá gymnázia poskytují kvalitnější vzdělání než základní školy, to ale podle něj neplatí. Například úspěšnost u společné části maturity je podle EDUinu srovnatelná mezi žáky různých typů gymnázií a lyceí. Jedním z důvodů, proč chtějí rodiče dát své dítě na víceleté gymnázium, může být podle odborníků snaha udržet ho v určité sociální skupině a zajistit mu vyšší životní spokojenost.

Víceletá gymnázia byla v ČR znovu zavedena po roce 1989 v podobě osmiletých, šestiletých a do školního roku 1996/1997 i sedmiletých gymnázií. Podle Strategie 2030+ je žádoucí, aby na víceletá gymnázia chodili žáci s mimořádnými studijními předpoklady. Mělo by to být pět až deset procent žáků, desetiprocentní podíl by počet neměl výrazně překračovat v žádném regionu. Okolo hranice deseti procent se podle EDUinu pohybuje asi polovina krajů, například Praha, Olomoucký, Plzeňský a Jihomoravský kraj.