Když máš v popisu práce sledování Evropské unie, ale pak ukážeš, že o ní vlastně nic moc netušíš. Tak přesně to se stalo českým senátorům. O co jde? To a mnohem víc se dozvíte v newsletteru Ředitelé Evropy, který je o české roli v Evropě a o dění v Evropské unii. Může vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich emailů. Odebírejte!
Rada od velkého muže
„Velcí muži jsou vždy i těmi nejlaskavějšími,“ povšiml si spisovatel Stefan Zweig ve své slavné knize Svět včerejška. Takové muže (a ovšem i ženy) potřebujeme jako sůl v době, kdy v politice přibývá sociopatů. Mužem z nejlaskavějších byl profesor historie Robert Kvaček. „Hezký nový rok, hlavně ať není historický,“ přál vždy na konci roku nám, svým studentům. V posledním letošním vydání tohoto newsletteru si dovoluji totéž popřát i vám. A připomínám ještě jeden postřeh pana profesora, který na dnešní svět dokonale sedí: „Nepodceňujte extrémy, extrémy někdy tvoří dějiny!“ Robert Kvaček letos zemřel. Pokud se o tomto velkém muži a jeho díle chcete dozvědět víc, čtěte tady.
Dějou se věci
Francie má letos už čtvrtého premiéra, je jím François Bayrou. Pokud ve funkci přežije, je otázka, co mu krajní pravice i levice vůbec dovolí - sám Bayrou mluví o tom, že před ním stojí Himaláj. A to za situace, kdy Francie má schodek rozpočtu přes šest procent HDP. V Německu došlo teprve počtvrté od druhé světové války k situaci, kdy kancléř požádal o důvěru poslanců s tím, že si přál vlastní porážku. Olafu Scholzovi se to splnilo a 23. února tak v zemi budou předčasné volby. Pro vítězství si podle všeho jde CDU/CSU a kancléřem by měl být Friedrich Merz. Konec současné chaoticky působící vládní koalice je dobrou zprávou, ale žádná pravděpodobná budoucí vládní koalice neskýtá příliš nadějí na to, že Německo vyvede z ekonomické stagnace. Proč? Tady je vysvětlení.
Charanzová je zpět
Dita Charanzová se opakovaně dostala mezi desítku nejvlivnějších europoslanců, byla zdaleka nejvlivnější z těch českých. Byla dvakrát zvolena za hnutí ANO, s nímž se posléze rozešla a letos už nekandidovala. Teď už je jasné, co bude po odchodu z politiky dělat: jde o dvě pozice a třetí se dost možná rýsuje. Charanzová jednak nastoupí do boardu bruselského výzkumného institutu CEPS, což je jeden z nejlepších think-tanků na světě. Bude tam sedět s bruselskými těžkými váhami jako první Češka. Co tam bude mít na starosti, jakou další práci bude dělat a jaká funkce by jí ještě mohla připadnout? Dozvíte se v podcastu Bruselský diktát. Zkrácená verze je tady, celý díl na Herohero, Gazetisto a Forendors. A vysvětlujeme taky lži spojené s obchodní dohodou EU-Mercosur.
Prosvištíme si: Netušící senátoři
Senátní Výbor pro záležitosti EU pozval nového českého eurokomisaře Jozefa Síkelu na jedno ze svých zasedání. A nabídl mu dva termíny: oba vycházely na středu, jak slyším. Kdyby vedení tohoto výboru o EU něco tušilo, muselo by vědět, že ve středu zpravidla zasedá Evropská komise. Takže tento den pro Síkelu opravdu nepřichází v úvahu.
Syřané domů?
Několik zemí EU včetně Česka pozastavilo vydávání rozhodnutí u žádostí o azyl podaných syrskými občany. Logicky - po pádu režimu syrského diktátora Bašára Asada není jasné, zda Syřané budou nadále v nebezpečí, nebo už mezinárodní ochranu potřebovat nebudou. Zároveň řada politiků přišla s tvrzením, že by se do Sýrie měl z Evropy vrátit víc než milion Syřanů, kteří tu už azyl dostali - když už diktátor, před kterým prchli, nevládne. Jenže ono to není tak jednoduché, podle práva je možné „zrušit” někomu azyl tehdy, když se situace v jeho domovské zemi trvale zlepšila. A tím si zatím v případě Sýrie nemůžeme být jisti. Postoj Česka? Podle vysoce postaveného zdroje není moment, kdy by se Syřané měli začít vracet domů, daleko.
Přes prsty
Začátkem října napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung článek odvolávající se na interní dokumenty Evropské komise. A na základě nich popisoval plány na radikální přestavbu společného evropského rozpočtu. Mělo to dohru: o místo přišel Eric von Breska, do té doby ředitel v Evropské komisi, který měl přípravu rozpočtu na starost. Jak mi řekl člověk, který se ropočtu věnuje, takto krátce před zveřejněním návrhu (má být hotov nejpozději v červnu) to je krajně neobvyklé a svědčí to o tom, že nejspíš opravdu došlo k úniku relevantních informací. Von Breska byl přeřazen na méně důležité místo. Jinak tady je vysvětlení, proč by Česko mělo změny v rozpočtu podpořit.
Češi v Evropě opět vyrobili trapas. A srovnáváme zdražení potravin u nás a u sousedů
Výpisek z…: četby
„Česko má šanci být významnou zemí, pokud by odhodilo v devadesátých letech nabalený nános klausovského euroskepticismu, který nemá – na rozdíl od západoevropských zemí – ve společnosti a ve veřejné debatě proevropskou protiváhu. Zvýšení aktivity uvnitř Evropské unie v duchu, který ukázala česká muniční iniciativa, se dá zkombinovat s tím, čeho Česko dosáhlo v mezinárodní politice v minulosti. Dřív to byla havlovská politika lidských práv, dnes je to na ni přímo navazující pomoc bojující Ukrajině. Šikovný politik něco takového může využít ve prospěch českého byznysu, jehož zájmy se ale nesmí nechat svázat. Zároveň se tímto přístupem dají získat partneři uvnitř EU do budoucna – a zase se tím o něco zvýší váha státu v mezinárodních vztazích.“
Martin Ehl, Probouzení. Kde je místo Česka v měnícím se světě, Praha 2024.
Co si přečíst
• Co pod stromeček? 25 tipů na knihy od redakce HN.
• Český byznys (Svaz průmyslu a dopravy) sepsal přehledný návrh toho, co by se mělo během příštích let dostat mezi priority EU. Chvályhodná iniciativa!
• „Katastrofický scénář“. Tak nazval odborník z Českého statistického úřadu představu, že by z Česka odešli pracující cizinci, například Ukrajinci. Vysvětluje třeba to, kolik cizinců v Česku pracuje nebo kolik vydělávají.
Evropa podle…
Henry Foy, šéf bruselské kanceláře Financial Times, autor newsletteru Europe Express
Když Německo krátce po ruské invazi na Ukrajinu oznámilo svou Zeitenwende s tím, že dá na obranu dodatečných 100 miliard eur, mnoho jeho spojenců v EU bylo překvapeno ambiciózností tohoto kroku. Už to neplatí, 100 miliard bylo utraceno rychle - na podporu Ukrajiny, údržbu stávajících zbraňových systémů a nákup nevelkého množství nových. S tím, jak Donald Trump dává najevo, že ukončí americkou pomoc Ukrajině a požaduje, aby Evropa dávala na obranu víc, létají vzduchem nové částky - 200 miliard? 500 miliard? Bilion? Nikdo přesně neví, kolik vše nakonec bude stát. A nikdo neví ani to, jak vše zaplatit. Samo Německo sehraje klíčovou roli, ale menší státy jako Česko taky mají zásadní úlohu. Jde o přesvědčování Německa, aby bylo co nejštědřejší. Zároveň musí ostatní ujistit o tom, že jsou ochotny taky utrácet peníze a sdílet s ostatními své zbraně a zbraňové systémy.
Co si poslechnout
• Chcete slyšet (a vidět), jak příští český velvyslanec při EU Vladimír Bärtl zpívá spolu s kolegy tradiční vánoční písně? Záznam jeho Vánočního koncertu je tady. Bärtl začátkem února na nejdůležitějším českém diplomatickém postu nahradí Editu Hrdou.
• Evropa je šampiónem v regulacích, USA v technologiích. Musíme to změnit, vyzývají Poláci.
• Jak je na tom projekt Global Gateway, který nově řídí Jozef Síkela? A proč tato evropská iniciativa stále daleko zaostává za tím, co dělá Čína?
Tečka
Evropská lidová strana (EPP) přijala svou pozici k budoucnosti automobilového průmyslu. Výrobcům aut hrozí vysoké pokuty za pravděpodobné nesplnění emisních limitů za rok 2025 – elektromobily se prodávají podstatně méně, než se čekalo. EPP chce emise zprůměrovat za víc let, čímž by se firmy pokutám nejspíš vyhnuly. A přišla i s dalšími podstatnými změnami. Celý Evropský parlament bude o svém postoji hlasovat v lednu a je pravděpodobné, že řadu návrhů EPP podpoří. Pozici evropských lidovců spoluvytvořili i dva čeští europoslanci, Luděk Niedermayer (TOP 09) a Danuše Nerudová (STAN). Zato Filip Turek (za Motoristy), pro něhož jsou auta velkým tématem, poslal dotaz Evropské komisi, v němž navrhuje… zprůměrování pokut za víc let. Tomu se říká vlamování se do otevřených dveří. Niedermayer a Nerudová jsou členy EPP a pracují, takže mají vliv. Turek je v Patriotech pro Evropu a fotí se na Instagram.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist