Rozpočet na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) nebude stačit, řekla v úterý na zahájení velitelského shromáždění ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Dvě procenta podle ní nejsou strop, ale podlaha. Nová administrativa Spojených států podle ní bude bedlivě sledovat, kdo plní závazek k Severoatlantické alianci (NATO).
Podle návrhu rozpočtu na příští rok by měl resort obrany hospodařit se 154,4 miliardy korun, což je zhruba o 3,2 miliardy více proti letošnímu schválenému rozpočtu. V dalších kapitolách rozpočtu je na výdaje na obranu vyčleněno 6,4 miliardy korun, celkem tak v roce 2025 dosáhnou 160,8 miliardy korun.
Český miliardář Strnad bude největším výrobcem munice v západním světě. Dokončil akvizici za 53 miliard korun
Je předpoklad, že po inauguraci amerického prezidenta Donalda Trumpa padne apel na vynakládání více prostředků na obranu, řekla po zahájení shromáždění Černochová novinářům. „Jestli to budou tři procenta, 3,5 procenta, v tuto chvíli nevím, spekuluje se o těch třech procentech,“ prohlásila. „My jsme na to připraveni, nevím, do jaké míry je na to připravena česká společnost.“
Náčelník generálního štábu Karel Řehka doplnil, že momentálně nejsou dvě procenta milník. Je podle něj potřeba hovořit o schopnostech: „A Česko požadované schopnosti výrazně neplní.“
Co se týče závazku NATO, problémy podle ministryně způsobuje, že jsou do obranných výdajů zahrnuty i položky z rozpočtů jiných resortů, o kterých není jisté, zda je aliance jako obranné výdaje uzná. Jde podle ní například o rozpočty Správy státních hmotných rezerv (SSHR), Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) nebo části rozpočtu ministerstva dopravy. „Myslím, že asi teď musí nastat moment, kdy všichni uvidí to, že nám aliance některé položky opravdu neuzná,“ řekla. Bude to podle ní poučení pro další rozpočty. „Pak tam budeme dávat už jenom částky, které nám nikdo nezpochybní,“ prohlásila.
„Pro fungující odstrašení potencionálního agresora potřebujeme mít silné obranné kapacity a nezpochybnitelné odhodlání je v případě napadení použít,“ řekla Černochová.
Armáda se podle ministryně dlouhodobě potýká s nedostatkem personálu. Chybí například lékaři, odborníci na informační technologie, ale také řidiči či kuchaři. Ze služebního poměru odchází více vojáků na základě vlastní demotivace než na základě rozhodnutí nadřízených, sdělila Černochová.
Změnu by podle ministryně měla přinést novela zákona o vojácích z povolání, zjednodušit by měla nábor či odstranit některé byrokratické postupy. „Je tam celá řada benefitů, která bude pomáhat, aby lidé šli sloužit do armády nebo v ní zůstali,“ řekla. Návrh je v připomínkovém řízení, brzy by ho podle ministryně měla projednat vláda.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist