Kůrovcová kalamita v lesích je na ústupu. Holin ubývá. Nově vysázené lesy budou pestřejší a odolnější

Tvrdá data statistiků potvrzují, že lýkožrout je na setrvalém ústupu: loni lesníci vytěžili 5,6 milionu metrů krychlových kůrovcového dříví, tedy pětkrát méně než v roce 2020, kdy kalamita v Česku kulminovala. Je to zároveň nejméně od roku 2017, kdy se postupně rozjížděla. Úklid pak vrcholil před zmíněnými čtyřmi lety, kdy lesníci vytěžili rekordních 26,2 milionu metrů krychlových kůrovcového dřeva.

„Největší lesní kalamita v novodobých dějinách, jež se rozběhla střední Evropou v druhé polovině minulé dekády, u Vojenských lesů a statků fakticky skončila. Kůrovcová těžba byla v loňském roce u podniku v objemech, které téměř odpovídají normálu,“ uvedl už na začátku letošního roku ředitel státního podniku Roman Vohradský.

Obdobně hovoří i zástupci dalších lesnických firem. A dokládají to i data týkající se celkové těžby. 

„V roce 2023 došlo k poměrně velkému snížení těžby dřeva na 18,5 milionu m³. Z územního hlediska byl nejvýraznější pokles těžby zaznamenán v Kraji Vysočina,“ říká Josef Kahuda z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví Českého statistického úřadu. Právě Vysočina byla kalamitou v posledních letech zasažena nejvíce.

Zatímco v nejhorším roce kůrovcové pohromy, tedy 2020, tvořila z celkové české těžby ve výši 35,8 milionu metrů krychlových dřeva takzvaná nahodilá těžba (včetně kůrovcové) 95 procent, loni se jednalo o 60 procent ze zmíněných 18,5 milionu. 

V posledních letech se daří snižovat i plochu holin, které vznikly po těžbě kalamitního kůrovcového dřeva, jež řadu dříve zalesněných míst v Česku proměnila k nepoznání. Na konci loňského roku se plochy holin snížily oproti nejhoršímu roku 2021 o 30 procent. Ale stále jich zůstává dvaapůlkrát víc než před začátkem kalamity. 

Majitelé a správci lesů holiny obnovují novou výsadbou, síjemi i přirozenou obnovou. „Nyní se soustředíme především na výchovné zásahy v mladých lesních porostech. Prořezávky a probírky budou hlavním úkolem následujících let a jejich správné provedení určí budoucí dřevinnou skladbu porostů. Budeme usilovat o druhově, věkově i výškově pestré lesy, které budou lépe odolávat vlivům klimatické změny i dalších případných kalamitních situací,“ zmiňuje vedoucí lesní výroby vojenských lesů Pavel Češka.

Změnu přístupu lesníků po kůrovcové kalamitě dokládají i časové řady obsažené v každoročních Zprávách o stavu lesa a lesního hospodářství vydávaných ministerstvem zemědělství. Zatímco až do kalamity se podíl vysázených listnáčů pohyboval mezi 30 a 40 procenty, v posledních letech se vyšplhal až k padesáti procentům. V letech 2019 až 2021 tuto hranici dokonce překonal. Loni a předloni se nicméně opět dostal mírně pod ni.

Na místech, která ještě nestihli lesníci znovu osázet, se podle studie Akademie věd ČR dokázala příroda rychle zotavit, výrazně vzrostla biodiverzita a kůrovcem napadené hospodářské lesy jsou plné života. Kalamitou narušené lesy nicméně musí být dle zákona znovu zalesněny, autoři studie proto přicházejí s doporučeními, jak alespoň něco z pozitiv kalamity uchovat i v následných lesních kulturách. Kalamita podle nich rozbořila po staletí praktikovaný model pěstování lesa a ukázala, že ponechání prostoru přirozené obnově může být lacinější. Upozorňují, že podstatné je nezalesňovat vše znovu smrkem a tolerovat samovolně vzniklé drobné světliny a mokřady.

Mapa rozložení českých lesů podle druhů se tak i díky kůrovcové kalamitě v nejbližších desetiletích s největší pravděpodobností promění směrem k druhově pestřejším lesům, které budou odolnější vůči škůdcům i změně klimatu.