Příští český ministr financí zažije to, co dosud nikdo z jeho předchůdců. A určitě se mu to nebude líbit. O co jde? To a mnohem víc se dozvíte v newsletteru Ředitelé Evropy, který je o české roli v Evropě a o dění v Evropské unii. Může vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich e-mailů. Odebírejte!

 | Předplatné HN+ je zcela bez reklam.
 | Předplatné HN+ je zcela bez reklam.

Fén jak z fotbalu

Prezident Petr Pavel se nedávno sešel s velvyslanci členských zemí EU v Česku. A, jak slyším od jednoho z účastníků, hodně otevřeně se před nimi pustil do kritiky současného maďarského předsednictví EU. Vytkl Budapešti, že nehájí zájmy států unie jako celku, ale zájmy Viktora Orbána. Nepřijatelný maďarský přístup se ostatně opět projevil v pondělí, kdy Orbán zaletěl do Gruzie a podpořil tamní vládu vzápětí po volbách, které provázely podvody. Pavlova řeč na výše zmíněné schůzce byla možná na diplomatické poměry nezvykle otevřená, ale správná. Jeho vystoupení vůči maďarskému velvyslanci si představuju zhruba jako v tomto videu od času 0:30.

Chtěl změnit Evropu

Wolfgang Schäuble loni v prosinci zemřel, ale ještě předtím stihl napsat paměti. Vyšly letos a někdejší dlouholetý německý ministr financí v nich odhaluje plány, které měl v době dluhové krize eurozóny. Prosazoval zásadní pokrok v evropské integraci, měnovou unii chtěl doplnit o společnou hospodářskou či sociální politiku. Věřil, že by pro to v době krize našel podporu spousty členských zemí, ale narazil na veto kancléřky Angely Merkelové. Schäuble v pamětech, které zatím vyšly jen německy, píše i o Andreji Babišovi. Abyste knihu nemuseli číst, shrnul jsem pro vás vše podstatné.

Merkelová anglicky

A když jsme u Angely Merkelové, její vlastní paměti vyjdou už koncem listopadu. Merkelová v nich podle všeho bude zevrubně probírat i evropské a vůbec mezinárodní dění. Nasvědčuje tomu fakt, že kniha vychází nejen německy, ale rovnou i v angličtině. Objednávat můžete například tady, německý originál zde.

Prosvištíme si: Ohromná závislost

Že na USA do značné míry závisí naše obrana, je známá věc. Ale na Američanech jsme mimořádně závislí i ekonomicky, přičemž tato závislost v posledních několika letech docela dramaticky narostla. V podcastu Bruselský diktát citujeme konkrétní čísla a upozorňujeme taky na dánskou studii, která ukazuje, že by uvalení cel, které slibuje Donald Trump, zasáhlo českou ekonomiku opravdu pořádně. A víte, že Petr Fiala se v Bruselu osobně zapojil do lobbingu za jednu velmi zajímavou funkci? Zkrácená verze podcastu je tady, celý díl na HeroHero, Gazetisto a Forendors.

Soutěž!

Toto vydání newsletteru je poslední před americkými prezidentskými volbami. Profily obou kandidátů i vše podstatné, co se voleb týče, najdete v příštích dnech na hn.cz. A když si poslechnete výše zmíněný díl Bruselského diktátu, najdete tam podmínky tipovací soutěže o roční předplatné tohoto podcastu zdarma:)

Výpisek z…: konference

„Ať se novým americkým prezidentem stane kdokoliv, bude mnohem víc, než je tomu v současnosti, usilovat o ukončení války na Ukrajině prostřednictvím jednání. Obávám se ale toho, jaký tým by si s sebou do Bílého domu přivedl Donald Trump. Mezi lidmi, které kolem sebe nyní má, najdete hodně takových, kteří jsou prostě nekompetentní.“ 

Stephen Walt, profesor Harvardovy univerzity, na této konferenci v Praze.

Zaslouženě

Málokterý český diplomat se v posledních letech nadřel tolik jako Jaroslav Zajíček. Na něm a jeho týmu stálo předloňské české předsednictví EU. Nyní vede zahraniční odbor Kanceláře prezidenta republiky, který musel po éře Miloše Zemana postavit prakticky od základů. Mladá fronta Dnes přišla minulý čtvrtek s informací, že Zajíček se v roce 2026 stane velvyslancem v Portugalsku a mé zdroje to potvrdily. Z tónu článku je patrné, že to jeho autor považuje vlastně za trafiku a odpočinek. Ovšem pokud daný diplomat bere svou práci vážně, není žádná ambasáda v zemi EU „leháro“, vzhledem k šíři společné agendy, kterou s ní Česko v rámci členství v unii má. V Portugalsku je ovšem pěkně, o tom žádná:)

Co si přečíst

• Co Ukrajina potřebuje (i od Západu), aby mohla začít s Ruskem vyjednávat.

• Trump těží z chaosu ve světě. Volby rozhodnou lidé, kteří budou volit menší zlo.

• Putin má větší cíle, než je ovládnutí Ukrajiny. Svou agresi vede po třech liniích, terčem jsme i my.

Evropa podle…

Viktor Daněk, zástupce ředitele institutu Europeum

Spojené státy nakazil virus izolacionismu, a i kdyby prezidentské volby příští týden nevyhrál Donald Trump, který k této nákaze sám nejvíc přispěl, zájem Američanů stahovat se z mezinárodního dění může stejně časem převážit, upozornil někdejší Trumpův národní poradce pro bezpečnost John Bolton, který dnes (jako mnoho dalších Trumpových kdysi klíčových lidí) varuje před nebezpečím jeho návratu do Bílého domu. Podle Boltona je na čase smířit se s tím, že dividendy z míru skončily a vrátit se ke studenoválečné úrovni zbrojení. Jeho pohled může být pro někoho možná příliš jestřábí. Debata o dalším navyšování výdajů na obranu ale státy NATO nejspíš nemine. Nejinak tomu bude také s odvody do společného rozpočtu EU, a to kvůli vyšším plánovaným výdajům na ekonomickou bezpečnost a konkurenceschopnost. Dobré časy zkrátka skončily. Hospodaří ale český stát tak, aby si vyšší závazky v řádech desítek miliard korun ročně mohl dovolit? Nic jiného, než dividendy z míru zatím žádný správce státního rozpočtu v Česku nezažil.

Co si poslechnout / Kam zajít

• Hostem tohoto podcastu byl český šerpa a zmocněnec pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Při poslechu se, jak sám Pojar na závěr říká, nebudete nudit:)

• Představení nové knihy, která vám dá munici, jak diskutovat o ekonomice a politice nejen s příbuznými.

• Sledujte webinář think-tanku Bruegel k výsledkům voleb v USA.

Tečka

V Moldavsku nedávno jen velmi těsně prošlo referendum o tom, zda má být snaha vstoupit do EU zakotvena do ústavy. Rozhodly hlasy Moldavanů žijících v zahraničí, bez nich by zvítězilo „ne“. V Gruzii nyní ve volbách vyhrála strana, která EU představuje jako válečného štváče. Jistěže v obou případech sehrálo nemalou roli Rusko, které nasadilo nemalé zdroje, v Gruzii taky došlo k volebním podvodům. Ale myslet si, že nebýt Ruska, volili by Moldavané a Gruzínci v jednom šiku a s ohromující převahou evropskou budoucnost, je projevem naivity, pýchy nebo obojího. Rusko jistě bylo jednou z příčin zmíněných výsledků, ale rozhodně ne jedinou. Prostě si přiznejme, že budoucí členství v EU, spojené s řadou podmínek, je problém, který je v daných společnostech z řady důvodů sporný. Zvláště když jdeme za povrchní průzkumy, v nichž lidé odpovídají jen na základní otázku, zda členství své země podporují, či nikoliv. Viděno z našeho pohledu, rozšíření EU jistě je v našem strategickém zájmu. Ale zároveň v našem zájmu není, aby došlo k rozšíření o zemi, kde tato otázka není předmětem dostatečně silného konsenzu. To by EU destabilizovalo. Byť je fakt, že nyní jde o hypotetickou debatu, protože případný vstup Moldavska nebo Gruzie je vzdálený mnoho let.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist