Kdo je největší romantik v Bruselu? A o zabedněnosti lidí, kteří řeší jen lidská práva

Výrazně přitvrdit proti nelegální migraci už chce minimálně 18 zemí Evropské unie, tedy jasná většina. Česko je mezi nimi. O co jde? To a mnohem víc se dozvíte v newsletteru Ředitelé Evropy, který je o české roli v Evropě a o dění v Evropské unii. Může vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich emailů. Odebírejte!

Mír, ale jak?

Nemá cenu si něco namlouvat: podpora Ukrajiny na Západě slábne. Prostě nemáme sílu, a především vůli, dodat Ukrajině takovou pomoc, aby byla schopna dobýt zpět všechna svá území. To je ovšem fakt, na který někteří experti upozorňovali už před dlouhou dobou. Nyní v Evropě sílí volání po míru, nic na tom nezměnila ani účast Volodymyra Zelenského na summitu lídrů zemí EU v Bruselu minulý týden. I sami Ukrajinci by nyní byli ke kompromisu ochotní. Ale jak zařídit, aby se zastavením bojů souhlasil Vladimir Putin? O tom i o náladě mezi vrcholnými politiky Západu se víc dozvíte tady.

Ty jeden romantiku

Mario Draghi měl původně o své přelomové zprávě o stavu evropské ekonomiky debatovat s lídry zemí EU právě na čtvrtečním summitu v Bruselu. Nakonec tak učiní až 8. listopadu na neformálním summitu v Budapešti (Maďarsko teď unii předsedá). Proč? Do médií proniklo, že Draghi nemohl z osobních důvodů. Jak slyším, jde o to, že chtěl s manželkou v klidu oslavit 51. výročí svatby. Netajím se tím, že Draghiho považuju za velmi pozitivní postavu Evropy posledních let. Ale přijmete-li nějakou veřejnou roli, holt jí musíte být ochoten i něco obětovat. Výročí svatby je krásná věc, ale jistě se dá slavit i o den dříve nebo o den později.

Co slíbila Ursula

Edita Hrdá, současná česká velvyslankyně při EU, má zájem o post unijní velvyslankyně ve Švýcarsku. Obsazování takových pozic je hodně o lobbingu a Hrdá podporu české vlády má, zjistil podcast Bruselský diktát. Dozvíte se v něm i to, co dalšího slíbila Ursula von der Leyenová Česku, když mu, respektive Jozefu Síkelovi, přidělila v nové Evropské komisi portfolio: zdaleka nejde jen o personálie, tedy o místo v kabinetu von der Leyenové. A jaký problém může Síkela mít při nadcházejícím hearingu v Evropském parlamentu? Zkrácená verze podcastu je tady, celý díl na HeroHero, Gazetisto a Forendors.

Prosvištíme si: Už jich je 18

Ještě před začátkem bruselského summitu se sešli premiéři zemí, které mají podobný názor na migraci. Skupinu neformálně vede Dánsko, Česko v ní hraje přední roli. Státy spojuje podpora takzvaných inovativních přístupů k migraci, jako je snaha vytvořit hlídané tábory ve třetích zemích, kam by byli odváženi žadatelé o azyl, kteří mají jen malou šanci na úspěch (model Itálie s Albánií). Žádají taky přitvrzení pravidel pro vyhošťování migrantů. Na této schůzce bylo 11 zemí, ale zmíněné principy podporuje dalších sedm. To už je dost jasná většina. Zúčastnila se i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a (jak slyším) zmíněným postojům vyjádřila podporu. Připomeňte si, kam se pohled většiny zemí EU na migraci posunul.

Recept: migrační pakt

Zmíněnou dohodu mezi Itálií a Albánií výrazně zkomplikovalo rozhodnutí soudu, který Římu přikázal vrátit všech 12 migrantů přivezených do Albánie zpět na italskou půdu. Šlo o Egypťany a Bangladéšany, jejichž domácí země jsou považovány pouze za částečně bezpečné (nejsou tedy bezpečné například pro sexuální nebo některé etnické menšiny). Soud stanovil, že vzhledem k tomu má všech 12 lidí nárok na to, aby pobývali v Itálii. Evropské právo totiž neumožňuje označit země za částečně bezpečné: buď bezpečné jsou, nebo nikoliv. To mění letos schválený migrační pakt – ten s kategorií částečně bezpečných zemí počítá – vedle bezpečnosti pro většinu lidí s výjimkou například zmíněných menšin, bude také možné označit za bezpečné některé konkrétní regiony daného státu. Měli by si to uvědomit čeští kritici migračního paktu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ fakt nejde o nějakou pozvánku pro migranty, ale o zpřísnění stávajících pravidel. Víc tady.

Výpisek z…: četby

„Merkelová vždy chtěla sama určit datum svého konce v úřadu, což se jí, na rozdíl od všech jejích mužských předchůdců, nakonec opravdu podařilo. Jako se svou nástupkyní jistě počítala s Ursulou von der Leyenovou, tím by dávalo smysl její rozhodnutí jmenovat ji v roce 2013 ministryní obrany. Ale dopadlo to přesně naopak, protože von der Leyenové zjevně více šlo o pěstování jejího osobního obrazu na veřejnosti, než aby musela v případě potřeby čelit i tvrdé kritice za nezbytná politická rozhodnutí spojená s reformou Bundeswehru.“ 

Wolfgang Schäuble, Erinnerungen: Mein Leben in der Politik, Stuttgart 2024.

Ředitelé Evropy

Jak český ekonom manipuluje, když jde o EU. A proč chtějí premiéři z Bruselu rychle pryč?

17. 10. 2024 ▪ 7 min. čtení

Najebal sa?

Celá delegace slovenského premiéra Roberta Fica, tedy jeho spolupracovníci i novinářský doprovod, už čekali na bratislavském letišti u přistaveného letadla. Místo premiéra ale přišel jen jeho mluvčí se sdělením, že Fico nakonec nikam neletí, vyprávěl mi jeden z očitých svědků. Šlo o summit lídrů zemí EU s představiteli států Perského zálivu (středa 16. 10.). Fico odletěl až o den později na Evropskou radu, tedy schůzku premiérů či prezidentů zemí EU. Novinářům prý hotely, které už měli v Bruselu rezervované, uhradí státní rozpočet, slíbil Ficův tým. A proč se premiér rozhodl neodletět opravdu v poslední možné chvíli? „Možno sa niekde najebal,“ glosoval to jeden z lidí z premiérova doprovodu napůl v žertu. Holt když nekomunikujete (Fico své rozhodnutí nijak nevysvětlil), dáváte záminku k podobným vtípkům.

Co si přečíst

• GDPR, tedy nařízení o ochraně osobních údajů, „je pro Evropu katastrofou“, tvrdí tento článek a odvolává se na řadu odborných studií.

• Jak se daří státům střední Evropy dohánět bohatší země EU a co je pro ně na této cestě nebezpečím? Vysvětluje analýza banky ING.

• O Draghiho zprávě si můžete přečíst článek někdejšího viceguvernéra ČNB, který obsahuje hlavně fráze. Anebo sáhnout po článku dvou jiných známých ekonomů, kteří s Draghim taky polemizují, ale pomocí čísel a argumentů.

Evropa podle…

Luuk van Middelaar, profesor, šéf institutu BIG

Američané v září zakázali dovoz takzvaných propojených a autonomních vozidel z Číny, v květnu uvalili stoprocentní clo na dovoz čínských elektromobilů. Evropská komise v červnu taky navrhla zavedení dodatečných cel, i když ne tak vysokých. Země EU jsou ale ohledně tohoto opatření rozdělené - nakonec prošlo, ale Němci nebo Češi se obávají čínské odvety, zatímco Francouzi nebo Italové tvrdší přístup podporují. Rozpory mezi členskými státy EU ukazují, jak je pro sedmadvacítku obtížné zaujmout v debatách o „ekonomické bezpečnosti” jasnou pozici. Měli bychom následovat USA, chránit pracovní místa nebo je možné dosáhnout obojího? Peking a Washington svou ekonomickou váhu otevřeně používají k dosahování strategických cílů, EU je v tom výrazně váhavější. Ano, některé nástroje už má, třeba screening zahraničních investic, ale širší strategie stále chybí. Programový esej institutu BIG zveřejněný tento týden zdůrazňuje, že EU by si měla stanovit jasnou ekonomickou strategii. Jinak bude prostě přinucena následovat přístup asertivnějích mocností.

Co si poslechnout/Kam zajít

• Revize Green Dealu přinese méně regulací a více peněz pro byznys, očekává šéf ČEZ ESCO.

• Trump díky své první ženě ví, kde je Česko. Tento příběh musíme zkusit využít ve svůj prospěch.

• Přihlaste se na stáž v týmu vládního zmocněnce pro obnovu Ukrajiny Tomáše Kopečného.

Tečka

Když byl minulý týden ve středu výše zmíněný summit lídrů států EU a jejich protějšků ze zemí Perského zálivu, velmi vlivný newsletter Brussels Playbook od serveru Politico se dlouze pohoršoval nad účastí Muhammada bin Salmána, faktického vládce Saúdské Arábie. Jistě, MBS, jak se mu říká, rozhodně není demokrat a nejspíš je zodpovědný za vraždu novináře Džamála Chášukdžího. Odmítat kvůli tomu budování blízkých styků se Saúdy je ovšem úplný nesmysl. Buď můžeme sedět v koutě, chudnoucí, izolovaní a bez vlivu a opájet se naší morální převahou, nebo pragmaticky jednat s tím, kdo je k dispozici. A kdo má dost vlivu na to, aby řadu věcí změnil. Máme tedy podpořit kdejakého darebáka jen proto, že slibuje podporu nám? Nikoliv. Politika je o řešení těžkých dilemat a o volbě té nejméně špatné alternativy. V zahraniční politice to obvykle platí dvojnásob. Chci říct pouze to, že stav lidských práv v nějaké zemi nemůže být vždy a za všech okolností tím nejdůležitějším kritériem, podle něhož budeme svůj přístup k této zemi určovat. Někdy to tak být může. Ale jindy, a dost možná většinou, zase mohou převážit úplně jiná kritéria. Dilema, jak přistupovat k diktátorům, jejichž spolupráci přitom potřebujeme proti našim nepřátelům, vystihla už před 45 lety americká diplomatka Jeane Kirkpatricková. „Liberální idealismus se nemusí rovnat masochismu a nemusí být neslučitelný s obranou svobody a národního zájmu,“ napsala. Ostentativně se odtahovat od zemí, jako je Saúdská Arábie, kvůli jejich nepřijatelným domácím poměrům by v posledku situaci saúdskoarabských občanů nezlepšilo a především by to hrálo do karet Putinovi.