Hnutí ANO si chtělo zaregistrovat webovou stránku svého nového politického projektu v Evropě – jenže čeští recesisté byli rychlejší. O co jde? To a mnohem víc se dozvíte v newsletteru Ředitelé Evropy, který je o české roli v Evropě a o dění v Evropské unii. Může vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich e-mailů. Odebírejte!

Granát před Babišem

Andrej Babiš se v EU spojil s Fideszem Viktora Orbána a se Svobodnou stranou Rakouska, kterou vede Herbert Kickl. Babišův cíl je jasný, sebrat hlasy Tomiu Okamurovi nebo Jindřichu Rajchlovi a stát se opět českým premiérem. Čistě z tohoto pohledu je Babišovo počínání logické a nejspíš mu u voličů pomůže. Jenže pokud se Babiš opět stane premiérem, může být jeho nové spojenectví odjištěným granátem, který mu vybuchne ve tváři. Proč? Protože jeho partneři jsou těmi, kteří v rámci EU prosazují kroky, jež jsou ve velkém rozporu s českými zájmy – přitom právě jimi se Babiš tolik ohání. Vysvětlujeme. Mimochodem, o Babišovi už můžeme klidně říkat, že je proruský – protože jeho činy mají důsledky, které nahrávají Rusku.

Rozhodne Le Penová

Vznikající nová frakce v europarlamentu, Patrioti pro Evropu, má vedle zakládajících členů jistou portugalskou stranu Chega – portugalští národovci se už přihlásili. Uskupení ale potřebuje členy z dalších tří zemí, aby se mohlo ustavit jako nová frakce. Pokud by ve francouzských volbách uspěla strana Marine Le Penové, přidala by se k Patriotům, připustila sama lídryně. Spolu s ní by zřejmě odešli další členové z nynější krajně pravicové frakce Identity a demokracie (ID) a ta by tak fakticky zanikla. Patrioti nespěchali s deadlinem, kdy se rozdělovalo vedení europarlamentu mezi frakcemi, což jen potvrzuje, že ambicí nové skupiny nebude ovlivňovat parlament, nýbrž jednotlivá národní hřiště. Strany ze dvou zemí Visegrádu, u kterých mnozí čekali, že se přidají, zatím zůstávají mimo. O koho jde a proč se nepřidají?

Patrioti, hehe

Pohotovost a smysl pro humor řady Čechů daly o sobě zase jednou vědět, a to do té míry, že si toho všimli za hranicemi. Hnutí ANO si chtělo zaregistrovat stránku Patriotiproevropu.cz, ale přišlo pozdě – doménu už koupil někdo jiný. Že jde o jedince či skupinu s jasným názorem na Babišovu novou alianci, je ihned patrné. Zkuste do internetového prohlížeče zadat zmíněnou stránku a uvidíte sami.

Prosvištíme si: Vabank

Babiš se pustil do nejriskantnější hry svého politického života, na jakou by si dost možná netroufl žádný jiný český politik – vyměnil jistotu vlivu v Evropském parlamentu v rámci frakce Renew za v podstatě nulový vliv (aspoň nyní) v plánované nové frakci. Jak řečeno, jde mu o domácí politiku, ale i v ní se mu to nakonec může nevyplatit. Proč? Vysvětluje podcast Bruselský diktát, který rozebírá taky údajný plán B na obsazení postu českého eurokomisaře. A měl by se Biden vzdát prezidentské kandidatury? Zkrácená verze Bruselského diktátu je tady, celý díl na HeroHero a Gazetisto.

Spěchej pomalu – asi

Fialova vláda zatím nevybrala nového českého zástupce či zástupkyni do Evropské komise. A to přesto, že Ursula von der Leyenová získala posvěcení od lídrů EU a řada zemí s ní už vyjednává o postech pro svoje lidi a dalších věcech. Konkrétně třeba Itálie či Francie. Prezident Emmanuel Macron už dokonce podle francouzských médií výměnou za svou podporu nasadil svého muže do vedení nového kabinetu von der Leyenové – bude jím jeho bývalý poradce pro Evropu Alexandre Adam. Česko čeká, až bude von der Leyenová schválená europoslanci ve druhé polovině července. „Zřejmě si chceme počkat, až se všichni poperou o ta mizerná portfolia v komisi a na nás zbyde některé z těch silných,“ glosoval to pro Ředitele Evropy mimo záznam zástupce Fialovy koalice.

Habemus vedení EU

Vedle Ursuly von der Leyenové jsou známa všechna další jména do vedení hlavních unijních institucí. Napodruhé se vše dohodlo na summitu evropských lídrů. Stálým předsedou Evropské rady, tedy právě summitů, bude portugalský expremiér António Costa a v čele společné zahraniční politiky EU stane estonská premiérka Kaja Kallasová. Evropský parlament by pak měla vést jeho stávající předsedkyně Roberta Metsolaová. Co se od nového vedení unie očekává a který lídr jak hlasoval? Psali jsme. 

Je to marný

Než premiér Petr Fiala minulý čtvrtek odletěl na summit do Bruselu, kde spolu s ostatními premiéry či prezidenty řešil na Evropské radě výše zmíněné obsazení vrcholných funkcí v EU, zašel do výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny. Jednání řídil místopředseda výboru Petr Fifka (ODS). A zahájil ho tím, že Fialovi poděkoval, že přišel přednést zprávu o nadcházející schůzce „Rady Evropy“. Jistě, chybu někdy udělá každý, ale pokud si někdo splete Evropskou radu a Radu Evropy, svědčí to o tom, že EU nemá příliš zažitou. Což je u místopředsedy evropského výboru docela problém. Jednání výboru jinak proběhlo v idylickém duchu. Za hnutí ANO byli přítomni dva poslanci, Jaroslava Pokorná Jermanová a Tomáš Helebrant, aniž promluvili, Fialovi nepoložili jedinou otázku. To může znamenat dvojí – buď dělá premiér evropskou politiku tak dobře, že ANO nemá co dodat, nebo se jeho politici namáhají promluvit jen v médiích nebo v kulturácích na setkáních s voliči, ale parlamentní práce je nezajímá.

Ostře sledované: Na prahu krize

První kolo francouzských sněmovních voleb vyhrálo s přehledem Národní sdružení Marine Le Penové. Získalo 33 procent, tedy ještě víc než v eurovolbách. Francouzský systém je dvoukolový a zemi to přineslo přes 300 okrsků, kde se čekal souboj tří kandidátů. Krajní levice i macronovci stáhli většinu svých lidí na třetích pozicích a vyzvali k podpoře kandidáta, který stojí proti zástupci lepenovců. Jestli to bude v neděli stačit na odstavení Národního sdružení od moci, se teprve ukáže. Francie v každém případě stojí na prahu krize. Buď povládne historicky poprvé krajní pravice se spojenci, nebo bude Macron čelit rozdělenému parlamentu neschopnému jakéhokoli rozhodnutí.

Tohle chceme?

Když se v některé zemi EU (nebo třeba v USA) konají volby, je dobré si uvědomit, jaké důsledky by pro Česko mělo vítězství té či oné strany (nebo kandidáta). Pokud by ve Francii nakonec Národní sdružení mělo většinu a sestavilo vládu, mohou být důsledky pro ČR skutečně dalekosáhlé – paralýza EU a faktický rozklad jejího jednotného trhu, pokud by se strana Marine Le Penové důsledně držela svého programu. Jednotný trh přitom Česko, bez velké nadsázky, živí. Vysvětlujeme.

R. I. P.

Málokdo znal politickou Evropu tak dobře jako Adam Černý. Komentátor, který v sobotu zemřel v nedožitých 74 letech, působil především v HN. Patřil k těm novinářům, kteří chápali, že aby člověk dění v EU skutečně porozuměl, nemůže číst jen anglosaská média. Jeho znalost Francie a francouzsko-německého vztahu byla mimořádně hluboká a uměl ji vyjadřovat jednak s pomocí chytrých paralel z historie, jednak se svým velmi zábavným smyslem pro ironii. Jistě měl radost, že jeho syn se v roli špičkového státního úředníka stal spolutvůrcem dění, o kterém on sám tak dlouho a tak dobře psal.

Co si přečíst

• Že se Babiš v EU spojí s Orbánem, to se čekalo. Ale přece jen překvapilo jeho partnerství s Herbertem Kicklem, šéfem rakouských svobodných. Proti Kicklovi loni protestoval izraelský velvyslanec ve Vídni, k Volodymyru Zelenskému se chová s odporem jako málokdo. Kdo je Kickl?

• Trumpův plán na mír: zakázat Ukrajině vstup do NATO, jak chce Putin. Pro ústupky Rusku je většina Čechů. 

• Jak by se po britských volbách (4. července) mohly změnit vztahy mezi Spojeným královstvím a EU? 

Evropa podle…

Henry Foy, šéf bruselské kanceláře Financial Times, autor newsletteru Europe Express

Prezident Petr Pavel jede příští týden na summit NATO do Washingtonu s jedním z nejlepších příběhů, kterým se může nějaká země před spojenci prezentovat. Z hlediska poměru k HDP Česko od roku 2014 víc než zdvojnásobilo své výdaje na obranu - letos by to mělo být 2,1 procent. Přesně takové příběhy aliance potřebuje pro současného amerického prezidenta Joea Bidena i pro jeho možného nástupce Donalda Trumpa. Na nechvalně proslulém summitu NATO v Bruselu v roce 2018 Trump hrozil, že alianci opustí, pokud evropští členové nebudou vynakládat víc. Česko tehdy dávalo sotva procento HDP a bylo jedním z největších „hříšníků”. Tehdejší prezident Miloš Zeman Trumpa popudil tvrzením, že HDP jeho země roste tak rychle, že výdaje na obranu toto tempo nestíhají - to skutečně nebyl nejlepší argument. Pro těch devět členů NATO, kteří letos stále nebudou dávat na obranu dvě procenta, je český příklad skutečně příhodný. Prezident Pavel by ho měl velmi silně zdůrazňovat.

Co si poslechnout / Kam zajít

• Co číst přes prázdniny: tipy na knihy, díky kterým pochopíte Evropu i svět.

• Chceme ODS víc vpravo. O co jde lidem, kteří v hlavní vládní straně tlačí nová témata, včetně EU.

• Je reálné prohloubit jednotný trh v EU a jak to udělat? Můžete sledovat online seminář bruselského think-tanku ECIPE, na kterém vystoupí, mimo jiné, Enrico Letta, autor nedávné zprávy o budoucnosti jednotného trhu.

Tečka podle Kateřiny Šafaříkové

Polská politika se vyznačuje principem TKM. Je to zkratka pro Teraz kurwa my, tedy Teď, kurva, my a jde o jadrné označení pro nálet vítěze voleb na instituce státu, které dosud drželi ti druzí. Občanská platforma si tu v ničem nezadá s PiS a čistí diplomacii nebo vedení veřejnoprávních médií od lidí minulé éry, co to jde. PiS ale princip TKM zjevně neopouští ani v opozici. Příležitost pocítit to teď dostala strana italské premiérky Bratři Itálie, která s PiS tvoří dominantní části frakce ECR v Evropském parlamentu (členem je i ODS). Poláci dosud frakci vládli, po volbách se situace otočila a nejsilnější jsou Italové. PiS však nastoupila do jednání o novém vedení ECR, jako by se nic nezměnilo. Chtěla klíčové posty ve vedení skupiny a odmítala například společný dohled nad tím, jak se bude nakládat s penězi frakce. Italové nevěřícně kroutili hlavou. Jeden z nich v narážce na místo pobytu europoslanců za ECR tento týden poznamenal: „Ještě že se scházíme na Sicílii. Tam jsou na mafiánské metody zvyklí.“  

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska a Kateřina Šafaříková.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist