Evropská unie, skupina bohatých zemí G7 a jednotlivé členské země ve vlastních prohlášeních v neděli odsoudily noční íránský útok na Izrael. Západní představitelé hovoří o bezprecedentním zostření situace a hrozbě další destabilizace na Blízkém východě. Generální tajemník OSN António Guterres řekl, že je hluboce znepokojen reálnou hrozbou eskalace v regionu a vyzval k maximální zdrženlivosti.
Íránský útok odsoudili mimo jiné francouzský prezident Emmanuel Macron, japonský premiér Fumio Kišida, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nebo jihokorejská diplomacie. Spojené arabské emiráty a Rusko vyzvaly k hledání řešení diplomatickou cestou.
Jemenští povstalci Húsíové naproti tomu uvedli, že byl útok legitimní odplatou na izraelský útok v Damašku. Podobně to vidí Sýrie.
Írán využil svého práva na sebeobranu, když v noci na neděli vyslal na Izrael stovky dronů a střel, uvedla syrská vláda. Informovala o tom agentura AFP, která podotýká, že režim prezidenta Bašára Asada je spojencem Teheránu. Sýrie je zároveň na Izrael naštavná kvůli nedávnému bombardování íránského konzulátu právě v syrském hlavním městě Damašku.
Izrael se k incidentu z 1. dubna nepřihlásil, ale akce mu je připisována. Při bombardování tehdy bylo zabito sedm důstojníků íránských Revolučních gard, mezi nimi i dva generálové.
Íránské revoluční gardy tvrdí, že v noci na neděli mířily na zařízení použitá k útoku na konzulát. "Íránská odpověď... reakcí na zločiny dlouholetého nepřítele" a "legitimním právem na sebeobranu," uvedl syrský ministr zahraničí Fajsal Mekdad. Jeho prohlášení publikovala syrská státní tisková agentura SANA v souvislosti s telefonátem Mekdada s jeho íránským protějškem Hosejnem Amírabdolláhjánem.
Syrská podpora Íránu zapadá do napjaté situace v regionu, kvůli které zasednou také špičky evropské diplomacie. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell svolal mimořádnou schůzku ministrů zahraničí zemí Evropské unie na úterý. Cílem unie podle Borrella je přispět ke snížení napětí a zvýšení bezpečnosti v regionu.
"V návaznosti na íránské útoky proti Izraeli jsem svolal na úterý mimořádné zasedání ministrů zahraničních věcí EU. Naším cílem je přispět k deeskalaci a bezpečnosti v regionu," napsal Borrell na sociální síti X.
O situaci nicméně už v neděli na dálku mluvili lídři G7, tedy Spojených států, Kanady, Británie, Francie, Německa, Itálie a Japonska. „Lídři odsoudili bezprecedentní útok Íránu proti Izraeli a potvrdili závazek G7 vůči bezpečnosti Izraele," shrnul videokonferenci Bílý dům.
Jednání se účastnil i předseda Evropské rady Charles Michel, který vyzval ke zdrženlivosti na všech stranách. „Budeme pokračovat ve všech našich snahách dosáhnout deeskalace. Co nejrychlejší ukončení krize v Gaze, zejména skrze okamžité příměří, na to bude mít vliv,“ uvedl. Podporu okamžitému příměří v Pásmu Gazy podle agentury Reuters vyjadřovalo i společné prohlášení sedmi hospodářsky vyspělých zemí.
Okolnosti íránského útoku na Izrael včetně nastínění možného budoucího vývoje shrnuje v otázkách a odpovědích redaktor HN.
Írán v sobotu vůbec poprvé zahájil útok proti Izraeli vedený přímo z íránského území. Podle Teheránu šlo o odvetu za nedávný úder proti íránskému konzulátu v Damašku připisovaný Izraeli. Izraelská armáda uvedla, že Írán za uplynulou noc proti Izraeli vyslal přes 300 dronů a raket, z nichž bylo 99 procent sestřeleno.
