Firmy si stěžují na byrokracii, na druhou stranu bránit dětské práci nebo svévolnému ničení přírody by chtěli asi všichni. Lze dát tyhle záležitosti dohromady? To a mnohem víc se dozvíte v newsletteru Ředitelé Evropy, který je o české roli v Evropě a o dění v Evropské unii. Může vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich e-mailů. Odebírejte!

Alarmující zprávy 

Sejde se jedenáct armád a má s sebou jedenáct druhů vysílaček. Takhle nějak by mohl začínat vtip, případně úkol z výrokové logiky. Jde ale o realitu věcí v Evropě, kterou nasvítil brutální výrok Donalda Trumpa o tom, že nebude bránit ty země NATO, které dostatečně neplatí na svoji obranu. Lidé z oboru přiznávají, že bez Američanů skutečně nemají Evropané v případě konvenčního útoku šanci. Nejde přitom „jen“ o nedostatek zbraní, ale i nastíněnou nekompatibilitu systémů mezi národními armádami nebo třeba fakt, že ve velitelské struktuře NATO v Evropě pracuje nejvíc… Američanů. Psali jsme.

ODS chce víc Evropy

Na pozadí alarmujících zpráv se ale přece jen něco děje. Letos by mělo překročit dohodnutá dvě procenta HDP výdajů na obranu 19 z 31 zemí NATO. Evropská komise záhy předloží možnosti unijních investic do obrany. Na stejné téma se pak budou bavit ministři financí EU během oběda na neformální schůzce v belgickém Gentu tento víkend, a to na popud Zbyňka Stanjury (ODS). Šéf státní kasy poslal svým kolegům velmi dobrý přehled toho, jak na tom jsou evropské zbrojovky s přístupem k penězům (v bruselské hantýrce jde o non-paper a Ředitelé Evropy do něj nahlédli). Stanjura, jehož strana dlouho odmítala, aby se unie jakkoli motala do obrany, apeluje na hledání nových cest k jejímu financování z úrovně EU. Jde samozřejmě o pragmatický tah – žádný ministr financí nechce nic platit ze svého. I tak ale ODS zjevně udělala mentálně velký skok dopředu.

Ostře sledované: Daleko k vítězství

Pomineme-li dobu bezprostředně po ruské invazi, neměla Ukrajina nikdy tak daleko k vítězství jako teď. Tedy pokud budeme za vítězství brát to, jak ho definují sami Ukrajinci - dobytí veškerého území, které Rusko okupuje, včetně Krymu. Vyhlídky ukrajinské armády jsou nyní bledé a bylo to jasně patrné i na nedávné Mnichovské bezpečnostní konferenci. Co patří mezi hlavní ukrajinské problémy? Jak k nim přispěl sám prezident Volodymyr Zelenskyj? A proč se situace stále může posunout, z ukrajinského pohledu, k lepšímu? Čtěte.

Co je to za lidi

Jasným favoritem voleb do Evropského parlamentu je hnutí ANO, zvoleno bude hodně jeho europoslanců. Co je to za lidi? Ondřej Houska a Michal Půr v podcastu Bruselský diktát podrobně probírají první desítku kandidátky ANO – kdo bude v Evropském parlamentu dělat dobrou práci a kdo nikoliv? A známkují taky Ursulu von der Leyenovou za její dosavadní výkon v čele Evropské komise. Měla by funkci dostat znovu? Celý díl Bruselského diktátu je na platformách HeroHero nebo Gazetisto. Je taky o tom, že by Češi měli konečně přestat brzdit snahy, aby se Evropa dokázala případnému útoku ubránit sama bez USA.

Musíme vysvětlovat

Celý Bruselský diktát je od nynějška k dispozici na zmíněných platformách. Vznikla ale Abeceda Bruselského diktátu, kratší díl, který bude každý pátek vysvětlovat, jak EU vlastně funguje. Abeceda zůstává celá zdarma. První díl rozebral, kdo v EU rozhoduje. Ten druhý v pátek vysvětlí, jak vlastně vznikají ty tak často propírané evropské zákony. Taky Abecedu Bruselského diktátu najdete (zdarma) na Herohero nebo Gazetistu, a taky na obvyklých platformách jako Apple Podcasts a Spotify. A ovšem i na hn.cz.

Firmy mají radost

Země EU předloni pod českým předsednictvím jednomyslně schválily, aby měly větší firmy povinnost zkoumat, koho mají mezi svými dodavateli. Aby se neopakovaly případy jako požár textilky v Bangladéši, která dodávala do Evropy, při kterém zemřelo přes 200 lidí. Několik zemí včetně Česka se ale na poslední chvíli postavilo proti a definitivní schválení návrhu je v nedohlednu. Argumentují tím, že pro byznys tahle norma představuje (další) velkou byrokratickou zátěž. Na tom něco je, jak vysvětlujeme.

Prosvištíme si: Ursula 2.0

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ukončila měsíce spekulací a veřejně oznámila, že má zájem zůstat v čele hlavní unijní instituce dalších pět let. O druhý mandát si řekla na sjezdu svojí strany, německé CDU, a získala její podporu, stejně jako později v týdnu také podporu dalších evropských lidovců. Rozhodující pro ni bude, aby za ní stáli lídři členských států, kteří předsedu či předsedkyni komise vybírají. Nominace proběhne na summitu EU v červnu po evropských volbách. Jestli i v té chvíli získá von der Leyenová podporu, ovlivní právě i výsledek eurovoleb. Konkrétně to, jak moc dostane „na frak“ Green Deal, s nímž je německá politička osobně spojovaná.

Čech prošel

V minulém vydání jsme informovali o tom, že bývalého náměstka na ministerstvu životního prostředí a mezinárodního vyjednavače Jana Dusíka čeká poslední kolo ve výběrovém řízení na místo zástupce generálního ředitele pro klima v Evropské komisi. Kolo proběhlo a Dusík jím prošel do úplného finále. Čeká ho závěrečný pohovor se dvěma komisaři a pak se rozhodne - mezi ním a jednou interní kandidátkou. Dusíkův případný zisk této top pozice v Bruselu by byl game changer. Proč? Psali jsme.

Buď jako Dusík!

Jste mladí, domluvíte se cizí řečí a chtěli byste jednou být jako Jan Dusík? Právě na vás jsou zacílené stáže v Evropské komisi. Jde o pětiměsíční placenou (!) pracovní zkušenost v Bruselu a s Bruselem a nové kolo se právě otevřelo. Když to vyjde, budete na podzim potkávat na ulicích belgické metropole i Jana Dusíka! Více informací a přihláška jsou zde. 

Banální jen zdánlivě

Evropský parlament má reálnou moc něco změnit – to je na první pohled banální věta, ale ve skutečnosti stojí za to ji pořád opakovat, protože spousta běžných občanů (a dokonce i politiků) to prostě neví. Jít k červnovým volbám tak má smysl. V rozhovoru s HN to připomíná předsedkyně europarlamentu Roberta Metsolaová. Celkem jasně naznačuje i to, o čem jsme tu už psali, tedy že v příštím volebním období bude konkurenceschopnost a obrana větší prioritou než zelená transformace. Dosud to bylo naopak.

Co si přečíst

• Francie zásadně změnila svou politiku k Ukrajině a Rusku - co to znamená pro střední Evropu a jak to vnímáme v Česku?

• Ukrajina má momentálně hodně daleko k tomu, aby mohla pomýšlet na splnění svých válečných cílů. Zároveň ale platí, že pokud si Rusko bude moci tato území ponechat, rozpoutá na nich teror, jaký Evropa od druhé světové války nezažila. Vysvětluje to tato analýza.

• Jak to udělat, aby Rusko muselo zaplatit za svou invazi na Ukrajinu?

Evropa podle…

Pavlína Janebová, ředitelka pro výzkum AMO

Už to skoro vypadalo, že se české předsednictví ve V4 obejde bez premiérského summitu. Jak známo, V4 není co bývala a chuť ke spolupráci na politické úrovni v posledních dvou letech značně ochladla. Ilustrací je, že premiér Fiala údajně svolání summitu podmínil tím, že Viktor Orbán nebude blokovat evropské peníze pro Ukrajinu. Schůzka premiérů v Praze tedy bude, a to už příští týden. Nic velkého ale nečekejme. S maďarským a slovenským zahraničněpolitickým směřováním a mezinárodními ambicemi nové polské vlády to nevypadá, že by se V4 v blízké budoucnosti vrátila ke své někdejší „slávě“. To ale nevadí, naopak. Vedle fungující občanské a sektorové dimenze spolupráce může Česko V4 využívat k udržení Slovenska v normální evropské debatě, vyvíjení tlaku na Maďarsko a taky k udržení polského zájmu o střední Evropu.

Co si poslechnout/Kam zajít

• Na skutečnou opozici v Rusku po smrti Navalného zapomeňme. Přijde až s případnou změnou režimu.

• Jak zlepšit evropskou konkurenceschopnost?

• Dva roky od ruské invaze na Ukrajinu zhodnotí tato debata.

Tečka podle Ondřeje Housky

Jak píšeme v tomto newsletteru, Ukrajina má k vítězství dál než kdykoliv předtím, s výjimkou měsíců bezprostředně po zahájení ruské invaze. Co to znamená? Je zřejmé, že pojem vítězství bude nutné nově definovat. Vítězstvím by přece bylo i to, že si Ukrajina udrží velkou část svého území. A že se jejím elitám podaří na tomto území vybudovat demokracii a integrovat ho do západních struktur. To samo o sobě rozhodně není samozřejmé - jednak nevíme, jak se situace na Ukrajině vyvine, jednak není jisté, že my na Západě budeme ochotni k poskytnutí masivní a dlouhodobé pomoci všeho druhu. Představy, že by Ukrajinci mohli dobýt zpět vše včetně Krymu, byly hodně ambiciózní vždy. K tomu by od Západu potřebovali razantně větší pomoc, než dostávají nyní. A něco takového není reálné politicky, ale pravděpodobně ani logisticky - řadou nezbytných kapacit prostě nedisponujeme. Politici (v Kyjevě i na Západě) to vše podle všeho dobře vědí delší dobu. Ale samozřejmě by bylo kontraproduktivní, kdyby to říkali veřejně. Ta doba ovšem dříve nebo později přijde.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska a Kateřina Šafaříková.