Česká republika našla v zahraničí zdroje stovek tisíc kusů dělostřelecké munice, kterou by mohla Ukrajině dodat v řádu týdnů, pokud s partnery v USA, Německu, ve Švédsku nebo dalších zemích zajistí financování. V sobotu to v debatě na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásil český prezident Petr Pavel. 

„Identifikovali jsme půl milionu kusů munice ráže 155 milimetrů a 300 tisíc kusů munice ráže 122 milimetrů,“ řekl Pavel. Bruselský server Politico na počátku února napsal, že Česko se zajímá o munici od zbrojních firem například v Jižní Koreji, Turecku či Jihoafrické republice.

Za českou pomoc poděkoval při jednání s českým prezidentem jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj. Pavel ho ujistil, že Česko bude Ukrajinu nadále podporovat.

Prezident Pavel nepředpokládá, že bude složité najít finance na nákup munice, kterou Česko v neupřesněných zemích mimo Evropskou unii pro Ukrajinu našlo. Konkrétní sumu ale nezmínil. „Objem peněz bude záviset na jednání s těmi zeměmi,“ řekl.

Konkrétní státy, kde by se mohla munice nakoupit, ale Pavel neupřesnil. „Z pochopitelných důvodů to není možné. Kdyby to tak bylo, tak by to ty země na Ukrajinu doručily samy. Z politických důvodů to ale třeba nevidí jako průchozí,“ řekl český prezident. Poznamenal, že české ministerstvo obrany a české zbrojní firmy mají díky svým kontaktům velmi dobrý přehled o dostupnosti munice a techniky ve světě.

Země, které by mohly spolupracovat na dodávkách munice pro Ukrajinu, účast podmiňují tím, že o nich nebudou zveřejněny konkrétní údaje, dodává ministryně obrany Jana Černochová (ODS). „Dokud země Evropské unie nebudou schopné dostatečně navýšit své kapacity výroby dělostřelecké munice, tak navrhujeme munici pro Ukrajinu nakoupit i z jiných zemí,“ sdělila Černochová.

Dělostřelecké granáty ráže 155 milimetrů jsou v zemích Severoatlantické aliance považovány za standardizovanou munici, která by měla být použitelná v kombinaci se zbraněmi jednotlivých členských zemí. Granáty ráže 122 milimetrů se používají například v sovětských houfnicích.

EU loni slíbila dodat Ukrajině do března milion nábojů, ale slib může splnit nanejvýš z poloviny. Ministryně Černochová potvrdila, že Česko identifikovalo zdroje munice v zemích mimo EU a je schopné zajistit jejich dodávky na Ukrajinu, pokud by se podařilo zajistit financování. 

„Mluvili jsme o tom i na summitu ministrů obrany zemí Severoatlantické aliance (NATO) tento týden. Konkrétnější ale být nemohu, protože země, které by na tomto projektu mohly spolupracovat, svou účast podmiňují tím, že o nich nebudeme zveřejňovat konkrétní údaje,“ komentovala situaci Černochová.

Pavel zároveň označil situaci na Ukrajině za složitou. „Situace na bojišti se od loňska významně změnila. Není dobrá,“ řekl. Poznamenal, že Rusko se z mnoha chyb poučilo, změnilo taktiku a převedlo hospodářství na válečnou úroveň. „Rusko se nestará o lidské zdroje a prezident Vladimir Putin pracuje na nějakém viditelném úspěchu před prezidentskými volbami,“ řekl Pavel.

Podle hlavy českého státu se proto Západ v pomoci Ukrajině musí zlepšit. „Je třeba Ukrajinu podpořit zbraněmi a municí ze všech dostupných zdrojů,“ řekl. Dodal, že tak jako je Ukrajina inovativní na bojišti, musí Západ podobně přistupovat ke zbrojním zdrojům, které je nutné hledat všude.

Prezident Pavel komentoval rovněž smrt kritika Kremlu Alexeje Navalného. Opoziční ruský politik zemřel podle úřední zprávy náhle v pátek v trestanecké kolonii za polárním kruhem, kde byl vězněn. Většina západních politiků se shoduje, že se stal obětí režimu ruského prezidenta Vladimira Putina. „Já bych nečekal, že by smrt Alexeje Navalného byla nějak načasována k mnichovské konferenci. Každopádně je vypovídající o tom, jaký režim v Rusku vládne a na co bychom si měli dát pozor,“ řekl prezident Pavel. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že úmrtí opozičníka se obrátí proti ruskému režimu.

Situace na Ukrajině byla na konferenci tématem i pro další státníky. Německý kancléř Olaf Scholz na konferenci ohlásil dlouhodobé investice do armády a zároveň vyzval další evropské státy, aby s Ukrajinou uzavřely podobné bezpečnostní dohody jako Paříž a Berlín.

Scholz se v projevu takřka výhradně zaměřil na válku na Ukrajině a na to, že Evropané se musí především sami postarat o svou bezpečnost. „Německo bude ve dvacátých a třicátých letech a i poté vydávat každý rok na obranu dvě procenta HDP,“ řekl. Dvouprocentní cíl, jak zní závazek států NATO, Německo zatím neplní, napravit to podobně jako Česko chce v letošním roce.

Kancléř účastníky konference varoval před vážnými dopady, které by mělo případné ruské vítězství na Ukrajině. V debatě se ale vyhnul odpovědi na otázku, zda ukrajinské armádě nakonec Německo poskytne střely s plochou dráhou letu Taurus, o které Kyjev dlouhodobě žádá.

K účastníkům prestižního mezinárodního fóra promluvil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který povzbudil státníky, aby se nebáli porážky režimu ruského prezidenta Vladimira Putina. Ostře sledován byl také dnešní projev šéfa čínské diplomacie Wanga I, který nabídl Spojeným státům další spolupráci a který zároveň obhajoval udržování dobrých vztahů mezi Pekingem a Moskvou.

Zelenskyj, jehož publikum přivítalo potleskem vestoje, rovněž varoval před vojenským úspěchem Putinova Ruska. „Nebojte se porážky Putina a zničení jeho režimu,“ prohlásil Zelenskyj. Pokud takové obavy bude svět mít, bude to podle hlavy ukrajinského státu jen povzbuzením pro nové ruské diktátory, kteří přijdou po Putinovi.