Do lidové řeči pronikl maďarský pojem világoš, jako synonymum naprosté porážky. Jeden takový világoš teď v Bruselu utrpěl Viktor Orbán? Proč a kdo mu ho připravil? To a mnohem víc se dozvíte v newsletteru Ředitelé Evropy, který je o české roli v Evropě a o dění v Evropské unii. Může vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich e-mailů. Odebírejte!

Přijďte!

Vyměnili by Ukrajinci okupované území za mír? A jak dlouho bude „hořet“ Blízký východ? Přijďte diskutovat přímo k nám do HN, a to s našimi kolegy Martinem Ehlem a Pavlem „Pawluschou“ Novotným. Víc tady.

Méně zelená Ursula

Ta proměna je patrná docela hodně – šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová sestavila Green Deal (ovšem nebyl to její výmysl, dostala to za úkol od států EU včetně Česka), teď ale pod vlivem měnících se nálad v Evropě ustupuje. Povolila hlavně vůči zemědělcům, kteří jsou nejhlasitější – ženská polovina Ředitelů Evropy se ocitla přímo na jejich demonstraci v Bruselu, kde hořely stromy a kácely se sochy: přečtěte si stížnosti farmářů z první ruky. A jak konkrétně von der Leyenová od původních ambic ustupuje? Vysvětlujeme.

Prosvištíme si: Nechte Fialu být

Viktor Orbán utrpěl na posledním summitu lídrů zemí EU doslova világoš, abychom sáhli po pořekadlu z maďarských dějin. V Česku se ale objevila kritika, že u tohoto világoše, tedy na schůzce v omezeném počtu, na níž Orbán kapituloval, nebyl premiér Petr Fiala. Proč je to nesmyslná kritika a jak taková vyjednávání, kdy jde o všechno, fungují? A za co Fiala naopak kritiku zaslouží? O tom, stejně jako o tom, proč Česko bojuje za jádro hlavně pusou, ale doma mu jeho výstavba nejde, je nový díl Bruselského diktátu, podcastu Ondřeje Housky a Michala Půra. A na závěr pro vás mají jedno oznámení. Poslouchejte na Apple Podcasts, Spotify nebo sleduje jako video na hn.cz nebo na YouTube.

Orbán ustoupil

Orbánova kapitulace spočívá v tom, že přestal blokovat pomoc pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur z unijního rozpočtu na čtyři roky. Pomoc následně schválili i europoslanci, takže Kyjev se v březnu může těšit na první platbu do svého rozpočtu na provoz státu. Dohoda je důležitá i proto, že republikáni v americkém Kongresu blokují pomoc od USA. Kromě toho Evropská komise zahájila právní řízení proti Maďarsku kvůli jeho novému zákonu na Obranu národní suverenity. Ten hodně připomíná státní špiclování známé z dob komunismu.

Cherchez la femme

Na papíře Orbán získal jen příslib pravidelné debaty o penězích pro Ukrajinu (když s ní všichni lídři budou souhlasit). A větu, že zadržování eurofondů členské zemi (Maďarsku EU zadržuje 20 miliard eur) musí být objektivní a na základě faktů. Obě vítězství jsou tak slabá, že to Orbána vedlo k bezostyšnému lhaní o tom, co se dohodlo. Zajímavější bude neformální ujednání s ním, je-li nějaké. Klíčovou roli ve „skřípnutí“ maďarského lídra sehrála italská premiérka Giorgia Meloniová. Ta je i lídryní platformy Evropských konzervativců a reformistů (ECR, členem je také ODS) a bude mít hlavní slovo o podobě frakce ECR v Evropském parlamentu po příštích volbách. Jak to může souviset s Orbánovým ústupem? Psali jsme

Čau, diktátore

Vyvíjí se nějak postoj Maďarska, ptali jsme se krátce před oním summitem z minulého čtvrtka vysoce postaveného českého diplomata. Odpověděl, že to nelze říct, protože: „Orbán rozhoduje sám, rozhovor s žádným jeho ministrem, poradcem nebo diplomatem nemá prakticky žádnou cenu. Takže nevím, protože s Orbánem jsem nemluvil. A neví to nikdo.“ Ukázalo se, že měl pravdu, Maďarsko je skutečně stále více pod vládou jednoho muže. Ne, to není normální země.

Co vyčteš z fotky

Kdo zmíněnou dohodu s Orbánem vyjednal? Poznat na fotce tyto lídry klíčových evropských zemí není těžké. Ale, jak můžete vidět na snímku, hned za Macronem sedí Alexis Dutertre, donedávna francouzský velvyslanec v Praze a nyní Macronův unijní šerpa. Právě to jsme měli na mysli, když jsme upozorňovali, jaký zásadní vliv teď Dutertre bude mít. A pro české prostředí je dobré upozornit, že dáma sedící v čele stolu je Thérèse Blanchetová, generální tajemnice Rady EU. Šéfem kabinetu předchůdců Blanchetové byl do roku 2016 Marek Mora, dnes náměstek ministra financí. To jen pro představu, jak vlivnou funkci Mora v Bruselu, vlastně jako jediný Čech, zastával.

Ostře sledované: Tah eurem

Funkce zmocněnce pro přijetí eura existovala doslova pár hodin - ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) ji bez předchozí dohody ve vládní koalici vytvořil, aby ji poté, co to v koalici způsobilo roztržku, zase zrušil. Bez ohledu na to, co si myslíme o euru, se nám zdá tento způsob práce v koalici poněkud nešťastným. Zmocněncem měl být respektovaný ekonom Petr Zahradník. Během oněch pár hodin, kdy „existoval”, v rozhovoru s HN vysvětlil, co chce ve funkci dělat, proč by podle něj mělo Česko euro přijmout a jaké státy s eurem by pro nás měly být pozitivním (a jaké odstrašujícím) příkladem. 

Teď se ukáže

V Česku si říkáme, jak máme díky úspěšnému předsednictví EU nebo důsledkům ruské invaze na Ukrajinu v unii větší vliv. Je to ale opravdu tak? Ukáže to právě letošní rok, kdy bude mít Česko, stejně jako všechny ostatní země, možnost ovlivnit agendu nové Evropské komise. Půjde o to, do jaké míry budou nové priority odpovídat tomu, co Česko chce. Zatím mají Češi našlápnuto velmi dobře, aby uspěli, říká Vít Dostál, výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky. Proč a kdy a jak se o tom všem rozhodne? Čtěte rozhovor.

Konečně rozumně  

Několikrát jsme tu kritizovali tupá hesla ve spojení s EU, ať už šlo o kampaně samotných evropských institucí (jako bylo You are EU), nebo politických stran (viz letní billboardy ODS „Pro Evropu bez nesmyslů“). Tak teď pochvalme. Za povedené považujeme heslo koalice Spolu do eurovoleb „Bezpečná Evropa, silnější Česko“, které strany představily tento týden. Je jasné, pádné, o podstatě věci a pozitivní. Těšíme se na hesla ostatních stran a hnutí.

Do vyhnanství do Prahy

by mohl zamířit slovenský think-tank Globsec. A to proto, že nová slovenská vláda ho odstřihla od financování z prostředků ministerstva zahraničí. Globsec má i spoustu soukromých dárců, je to ostatně prestižní organizace, která na Slovensku pořádá konference se špičkovou účastí - loni takto Globsec „přivezl“ třeba Emmanuela Macrona nebo Ursulu von der Leyenovou. Jenže tlak na Slovensku roste, a tak Globsec podle zdrojů Ředitelů Evropy sonduje, jestli by dostal podporu v Česku - jeho představitelé už byli například na Pražském hradě u lidí z okolí prezidenta Petra Pavla.

Co si přečíst

• Německo má písek v převodovce. Z velkých světových ekonomik má horší výhled růstu jen Argentina.

• Zažaluje Evropská komise Česko za to, že stále nemá euro, i když se k jeho přijetí zavázalo v době vstupu do EU? O co jde vysvětluje Monika Ladmanová, šéfka Zastoupení komise v Česku.

• Každá koruna, která se v Česku investuje do energetické efektivity a úspor, se vrátí 3,6krát, což je jeden z nejvyšších poměrů přínosů a nákladů v EU, tvrdí studie.

Evropa podle…

Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance

Navrhuji: vypusťme z české debaty o přijetí eura Řecko. Odpůrci eura poukazují na Řecko jako na odstrašující příklad nefunkčnosti společné měnové politiky. To je sice pravda, ale zapomínají dodat, jak těžko je podobný scénář v Česku vůbec představitelný. Ať už z důvodu daleko výraznější sladěnosti české ekonomiky s eurozónou, nebo díky o poznání menšímu veřejnému i soukromému zadlužení. Na druhé straně někteří zastánci eura se snaží řeckou zkušenost přelakovat na růžovo. Řecko skutečně v posledních letech udělalo v hospodaření pokrok, veřejný dluh výrazně klesl. Za svou léčebnou kúru ale Řekové zaplatili  bezprecedentní cenu - úroveň reálných mezd je stále zhruba 20 procent pod úrovní roku 2008. Samozřejmě že vlastní měna by řecké problémy nevyřešila. Na druhou stranu mimo měnovou unii by asi nikdy nenarostly do takových rozměrů. Lakování Řecka na růžovo je tak podobný prohřešek jako zbytečné strašení Řeckem.

Co si poslechnout/Kam zajít

• Bruselský diktát živě! Přijďte debatovat s Ondřejem Houskou a Michalem Půrem do resortu Equitana už v pátek 9. února od 19:00.

• Jaká je budoucnost společné evropské obrany a dokázala by EU dostatečně podpořit Ukrajinu, i kdyby USA svůj příspěvek stoply?

• Protesty zemědělců a jejich dopad na evropskou politiku vysvětluje podcast analytického serveru Eurointelligence.

Tečka podle Ondřeje Housky

Víte, proč Velká Británie vystoupila z EU? Protože jsme ji vyštvali, prohlásil europoslanec ODS a lídr Spolu do eurovoleb Alexandr Vondra v tomto rozhovoru. Prý hlavně Němci a Francouzi odmítli přistoupit na požadavky Davida Camerona, který chtěl vyjednat změnu podmínek britského členství. Na námitky Vondra v rozhovoru prohlásil, že to vše sám ví nejlíp, protože tehdy seděl na místě současného ministra pro EU Martina Dvořáka (Vondra byl v Topolánkově vládě dokonce vicepremiér), takže u toho byl. No, to je slušná jízda historií brexitu. Jednak EU některé ústupky Cameronovi poskytla a ty, které neodsouhlasila, by šly hlavně proti Čechům a dalším zemím střední a východní Evropy. Cameron totiž žádal omezit volný pohyb pracovních sil, tedy jednu ze základních svobod na jednotném trhu. Na tom trhu, kterého si ODS na Evropské unii cení zdaleka nejvíc. Kromě toho v samotném referendu o brexitu Cameronova dohoda s EU vůbec nebyla tématem. Vondru ale zradila paměť i u jeho tvrzení, že u toho všeho byl. Ve vládě skončil už v roce 2009, zatímco Cameron se stal premiérem až v roce 2010, jednání o změnách podmínek britského členství vedl s unií v letech 2015 až 2016 a referendum o brexitu prohrál v červnu 2016. Vondra tedy u ničeho z toho nebyl. Není zač.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte jediný newsletter v Česku věnovaný unii Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska z Prahy a zpravodajka HN v Bruselu Kateřina Šafaříková.