Česká republika letos pravděpodobně po dlouhé době splní první tři maastrichtská kritéria pro zavedení eura. V nedělním debatním pořadu České televize to řekl vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Rozhodnutí o případném přijetí evropské měny musí podle něj ale předcházet dlouhá odborná diskuse, přičemž v současnosti není na vstup do eurozóny ve vládní koalici shoda. Připustil ale, že by koalice letos mohla jednat o ustavení vládního koordinátora pro přijetí eura.

Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři maastrichtská kritéria. Míra inflace nesmí překročit o víc než 1,5procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen, úroková míra pak nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Další kritérium stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Poslední vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.

Česko první tři základní kritéria letos podle Jurečky nejspíš splní a následně by mohlo vstoupit do mechanismu ERM II. Ministr přiznal, že čtyři strany vládní koalice prosazují vstup do eurozóny, jediná ODS zatím ne. Jurečka zdůraznil, že rozhodnutí o zavedení evropské měny musí předcházet racionální a věcná diskuse. V současnosti ale tyto debaty podle něj brzdí vysoká nedůvěra veřejnosti v euro.

Ministr si ovšem myslí, že tuzemská ekonomika k euru postupně směřuje. Upozornil, že zhruba 60 procent úvěrů český firem už je vedeno v eurech a české podniky stále častěji obchodují v evropské měně, a to i mezi sebou.

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy a člena představenstva Škoda Auto Martina Jahna Česko mohlo vstoupit do eurozóny už dříve, a stát by proto měl zahájit kroky pro zavedení eura co nejrychleji. Podle Jahna by to mělo být pro tuzemskou ekonomiku, která je velmi provázaná s ostatními unijními zeměmi. výhodné. Zároveň zpochybnil vliv České národní banky na vývoj tuzemské ekonomiky.

Proti přijetí eura je naopak předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podle něj jde v současné době o zbytečné diskuse. "Euro je poslední věc, co bychom teď měli řešit," řekl. Přijetí evropské měny by podle něj znamenalo pro Česko náklady v hodnotě stovek miliard korun.

Debata o zavedení eura zesílila po novoročním projevu prezidenta Petra Pavla, podle kterého je společná evropská měna logickou budoucností. Vyzval k tomu, aby Česko začalo dělat konkrétní kroky k zavedení eura. Česko se k přijetí společné měny zavázalo ve smlouvě o vstupu do EU v roce 2004. Z deseti států, které tehdy do EU vstoupily, euro dosud nepřijaly pouze Česko, Polsko a Maďarsko.

Přijetí eura v ČR podporuje Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR). Prezident svazu Tomáš Prouza ČTK řekl, že obchodníci většinu zboží z dovozu platí eurem. To, že Česko euro nemá, pro ně podle něj znamená miliardové náklady navíc kvůli platbám za směnu měn a zajištění kurzu. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal je naopak k přijetí eura opatrný. Jako výhodu vidí rovněž odbourání směnných nákladů, jako nevýhodu zmínil ztrátu měnové nezávislosti Česka.

Agrární komora i Potravinářská komora zmiňují jako pozitivum to, že se zabrání kurzovým ztrátám. Podle Doležala by to mohlo podpořit zvýšení konkurenceschopnosti zemědělců na evropském trhu. "Současně je třeba říct, že nyní tratíme na tom, že musíme dotace z EU převádět na korunu. Jen v loňském roce čeští zemědělci kvůli silné koruně přišli o zhruba deset procent na dotacích, což je opravdu velká částka," doplnil. Poznamenal také, že Česko se zavázalo k přijetí eura za zcela odlišné ekonomické situace, než je nyní, a cenová hladina v zemích platících eurem je obecně vyšší než v ČR.