Bezpečnostní expert Zdeněk Kalvach připravuje pro Univerzitu Karlovu už druhým rokem analýzu a strategii zabezpečení budov před podobnými incidenty, jako byl ten čtvrteční. Útok střelce přišel bohužel dřív, než byla opatření zavedena do praxe. „Pokud měl někdo pochybnosti, zda se tím zabývat, teď je mít nebude,“ říká v rozhovoru pro HN Kalvach, který je členem krizového štábu univerzity.

Co přesně pro univerzitu děláte?

V posledních letech jsem pomáhal univerzitě se zabezpečením objektů z hlediska ochrany měkkých cílů. Připravovali jsme s mým malým týmem strategii pro případ útoku, jako je tento. Útok přišel v době dokončování analýz, kdy jsme si s fakultami a dalšími součástmi univerzity doplňovali informace.

Zdeněk Kalvach

Zdeněk Kalvach, bezpečnostní expertPsychoterapeut a bezpečnostní expert na volné noze. Pracoval pro organizace, které čelily hrozbám fyzických útoků – v letech 2004 až 2009 jako vedoucí bezpečnosti Židovské obce v Praze, později zástupce bezpečnostního ředitele Rádia svobodná Evropa pro Česko i 23 poboček. Zabývá se ochranou takzvaných měkkých cílů před extrémními formami násilí, zpracovával metodiky pro ministerstvo vnitra, dělá bezpečnostní analýzy.

Jaká je definice měkkého cíle?

Je to objekt, který nemá silné zabezpečení, je většinou volně přístupný pro veřejnost, neprobíhají tam bezpečnostní kontroly podobného typu, jaké známe z letišť nebo ambasád. Ale pro svou koncentraci nebo symboliku je atraktivní pro určitý typ útočníků, protože to vzedme vlnu mediální pozornosti nebo je to politicky zabarvené. Jsou to typicky obchodní centra, školní budovy, nádraží a další místa. 

Co jste na univerzitě zatím stihli udělat?

Začali jsme v roce 2022 se základní analýzou všech objektů univerzity. Vybrali jsme jich 189, ty jsme navštívili a udělali fyzickou kontrolu a analýzu rizik. Ta má určit, na jakých místech, v jakém čase a jakým způsobem provedení by k podobnému incidentu mohlo dojít. V návaznosti na to se pro konkrétní objekt vymýšlí sada doporučení, která by se pro jednotlivé objekty měla přijmout.  

 Už jste něco konkrétního zavedli?

Systém krizového informačního a svolávacího systému. Ten umožňuje včas, pomocí tísňového tlačítka například na zdi nebo pomocí mobilu, rozeslat přednastavené varování a rozeslat ho okruhu lidí zadaných v systému. Například v případě útoku, k jakému došlo na filozofické fakultě, by bylo možné rozeslat všem studentům varování: pokud jste uvnitř, schovejte se, pokud jste mimo objekt, nechoďte dovnitř.

K tomu došlo?

V tuto chvíli systém ještě není na filozofické fakultě používán. Zatím je pilotně zkoušen na kolejích a menzách nebo v areálu rektorátu v pražském Karolinu. Systém se nějakou dobu technologicky vyvíjel a další fakulty do něj byly přizývány, aby se zapojily.

Jaký typ opatření podle vás budou muset univerzity dělat, aby snížily pravděpodobnost takového útoku?

U střelců dokážeme předejít útoku jen těžko nebo vůbec. Je možné pouze zmírňovat jeho dopad a zajistit, aby se co nejdřív rozšířilo varování v budově a aby došlo k izolování incidentu na co nejmenším prostoru. Ochránit se musí ti, kteří by tam například náhodně vešli, a musí se zvýšit šance přivolat okamžitou pomoc.

Kontroly na vstupu nepomohou?

Tomuto typu útoku se nedá moc předejít tím, že vytvoříme nějaký val na vstupu. Takový přístup se hodí pro kritickou infrastrukturu, kde je nebezpečí venku, zatímco vnitřek je považovaný za bezpečný. V prostoru, který je průchozí, což měkké cíle typicky jsou, to nefunguje. Množství lidí, kteří mají autorizaci k vstupu, je velké a byla by to jen formalita, prokazovat se čipem. Útočníci většinou oprávnění ke vstupu mají, jako tento student. Co se týká bezpečnostních rámů, ty jsou provozně problematické, protože kontrola v reálu je velmi náročná.

To jsme zažili na Pražském hradě za prezidenta Zemana, že?

Způsobem, kterým to prováděli, nedetekujete zbraň. Kontrola musí být mnohem důslednější. Musíte se při kontrole dostat do zavazadla natolik, abyste viděli, že tam ta zbraň není. A bylo by zdlouhavé každému vyprazdňovat batoh. Je to opatření, které dokonce odvádí pozornost od toho, co je skutečně potřeba. Navíc vytváříte frontu, což je u měkkých cílů jen další místo koncentrace osob. Tomu útočníkovi je jedno, jestli bude pálit u vstupu do fronty, nebo v naplněné učebně. Rámy nejsou z hlediska ochrany proti modu operandi doporučeníhodné.

Co se teď bude dít z hlediska bezpečnostních opatření na Univerzitě Karlově?

Zjevně to všemi otřáslo, a pokud měl někdo pochybnosti, zda se tím zabývat, teď je mít nebude. Je také víc zřejmé, která ta opatření jsou funkční. Zatím se nejvíc osvědčují nácviky situací, tedy zaměřit se na okamžitou reakci. Aby lidé, kteří nejsou bezpečnostní profesionálové, ale civilisté, měli co nejvíc informací o tom, jak se zachovat ve chvíli, kdy je útočník někde poblíž a není tam ani policie, ani neexistuje žádné zvláštní opatření.