Stát v covidu přispíval na zaměstnance i firmám, kterým rostl zisk. Někdy nesl skoro sto procent nákladů

Miliardy z programu Antivirus na udržení pracovních míst v době covidu-19 dostaly od státu i firmy, kterým rostl zisk a počet zaměstnanců. V jednom ze tří režimů programu stát navíc nesl téměř sto procent nákladů na udržení pracovních míst, což bylo proti zásadě uplatňované v ostatních zemích Evropské unie, kde tyto náklady stát sdílel se zaměstnavateli a zaměstnanci. Pokud by se dodrželo pravidlo částečné kompenzace, stát by ušetřil až 4,4 miliardy korun. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) za roky 2020 a 2021. Reakci ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a Úřadu práce ČR (ÚP ČR) ČTK zjišťuje.

"NKÚ došel k závěru, že část peněžních prostředků státního rozpočtu a EU určených na podporu zaměstnanosti byla vynaložena neúčelně. Podle kontrolorů porušily MPSV a ÚP ČR povinnosti stanovené právními předpisy EU a ČR a obě instituce nesledovaly a nevyhodnocovaly dopady programu Antivirus," uvedli kontroloři v dnes zveřejněné tiskové zprávě.

Kdo je mezi největšími příjemci podpory Antivirus: Škoda, obchodníci i kasina

27. 1. 2022 ▪ 4 min. čtení

Podporu z programu Antivirus, celkově 51,2 miliardy korun, obdrželo téměř 71.000 firem a jejich 1,2 milionu zaměstnanců. Podle NKÚ 9,8 miliardy korun čerpaly podniky z odvětví, kde produkce neklesla. Mezi nimi byly například i firmy zabývající se informačními technologiemi, v odvětví přitom v roce 2021 vzrostla produkce oproti roku 2019 o 17,5 procenta a počet zaměstnanců o 9,5 procenta. Podporu z programu Antivirus 48,1 milionu korun dostal i obchodní řetězec, který v době pandemie expandoval a nepřetržitě nabíral nové zaměstnance.

Kontroloři dále zjistili, že režim A Plus programu Antivirus připravilo MPSV v rozporu se stanovenou zásadou, podle níž měly být náklady na udržení pracovních míst sdíleny mezi státem, zaměstnavatelem a zaměstnancem. V tomto režimu stát poskytl zaměstnavatelům příspěvky na náhrady mezd ve stoprocentní výši a vyplatil jim celkem 21,1 miliardy korun. Pokud by byla respektována zásada částečné kompenzace, snížil by se objem státem poskytnutých příspěvků na 16,7 miliardy korun.

Poskytování příspěvků na náhrady mezd z programu Antivirus prověřoval NKÚ u 31 zaměstnavatelů a jejich 47.871 zaměstnanců. Kontroloři zjistili, že 3363 lidí vedl následně Úřad práce v evidenci uchazečů o zaměstnání. "Podpora v celkové výši 58,2 milionu korun tak nevedla k zachování jejich pozic," uvedl NKÚ. Kontroloři rovněž upozornili, že deset z 31 kontrolovaných firem čerpalo od státu podporu 1,9 miliardy korun na udržení pracovních míst, ačkoliv v letech 2020 a 2021 vyplácely podíly na zisku. Dodali, že neslučitelnost čerpání podpory a vyplácení dividend zakotvilo MPSV do zákona o zaměstnanosti s účinností od července 2021.

Kromě programu Antivirus kontroloři prověřili čerpání 2,2 miliardy korun na tři projekty operačního programu "Zaměstnanost 2014−2020" (OPZ). U těchto projektů zjistili, že část prostředků byla vynaložena neúčelně, neboť pomoc přispěla k řešení problémů jen v omezeném rozsahu.

NKÚ kontroloval také u České správy sociálního zabezpečení vyplácení krizového ošetřovného. Kontrola nezjistila nedostatky v dodržování pravidel. Kontroloři ale konstatovali, že nastavené podmínky poskytování ošetřovného vedly na jaře 2020 k vysoké administrativní zátěži škol a žadatelů o krizové ošetřovné.