Nemocná játra? Tak to je cirhóza, kterou má jen náruživý piják. Většina Čechů předpokládá, že když to nepřehání s alkoholem, o svá játra se bát nemusí. Jenže tak tomu být vůbec nemusí.  Až čtvrtina dospělých trpí nemocí jater, přitom si skleničku dají jen občas. A příznakem rozhodně není jen zežloutnutí kůže, jak se také často traduje. 

Játra sice mají velkou regenerační schopnost a během několika týdnů jsou schopna nahradit poškozenou tkáň. I přesto onemocněním jater trpí zmíněná část dospělé populace. Nejedná se o často zmiňovanou cirhózu, ale o nemoc s dlouhým názvem – nealkoholové ztukovatění jater neboli steatózu. Někdy se používá také zkratka NAFLD, vycházejí z anglického názvu nemoci (non-alcoholic fatty liver disease).  

V Česku se přesto o této nemoci příliš nemluví. „NAFLD je celosvětově nejčastějším onemocněním jater a také nejčastější příčinou úmrtí souvisejících s tímto orgánem. Jeho výskyt navíc roste velmi alarmujícím tempem. Donedávna se odhadovalo, že steatózou trpí zhruba 25 procent lidí na celém světě, nejnovější odhady však hovoří už o více než 30 procentech,“ říká docent Jiří Slíva, přednosta Ústavu farmakologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Příčinou je především nezdravý životní styl, protože ztukovatění úzce souvisí například s obezitou. Dobrou zprávou je, že lehkou formu nemoci lze zvládnout pomocí úpravy životního stylu. Nejdřív ale musíte poznat, že vaše játra nejsou zcela v pořádku. 

Pozor si dávejte na únavu a bolest hlavy. I když nejsou játra zrovna zdravá, nemusí se to projevit žádnými příznaky ani jenom únavou, kterou můžete přičítat něčemu úplně jinému. Pokud se ovšem k tomu přidá malátnost a bolest hlavy, neuděláte chybu, když si zajdete na jaterní testy z krve. Testuje se hladina tří enzymů, které odrážejí stav jaterních buněk či buněk žlučových cest – ALT, AST a GGT.

Udělají vám je na požádání u praktického lékaře nebo si je můžete nechat udělat jako samoplátce v odběrových pracovištích, mnohde se není třeba ani objednávat. „Při hodnocení výsledků těchto vyšetření je třeba si uvědomit, že tyto testy nemusí vždy odhalit strukturální změny jaterní tkáně, například cysty nebo nádory. Proto je vhodné, zejména pokud člověk pociťuje nějaké příznaky, absolvovat i vyšetření ultrazvukem,“ říká lékařka Kateřina Pinterová, vedoucí laboratoře Synlab Brno.

Jedním z hlavních příznaků nesprávné funkce jater je bolest nebo nepříjemné pocity v oblasti těsně pod pravými žebry. Bolest může být zpočátku jen mírná. Pokud se postupně zintenzivňuje, mělo by vás to varovat a přimět k návštěvě lékaře. Játra většinou bolí kvůli zánětu nebo jejich zvětšení. Bolest se pak může šířit i do zad pod lopatky.

Viditelným příznakem nesprávné funkce jater jsou vystouplé cévy zvané pavoučí žilky zejména na obličeji, krku a horní části hrudníku. Děje se tak proto, že pokud játra nezvládají regulovat průtok krve v těle, stoupá člověku tlak a rozšiřují se drobné cévky v povrchových vrstvách kůže. Výsledkem mohou být tyto žilky.

Častým příznakem je také zápach z úst. Jde o důsledek toho, že se v těle hromadí odpadní látky. Játra jsou totiž zároveň zodpovědná za produkci žluči. Pokud je jí moc, může cítit člověk hořkou pachuť v ústech, ostatní z nich cítí zápach.

A konečně – dostavit se může i žloutnutí kůže a bělma. Pokud játra nedokážou dost dobře vylučovat odpadní produkty z těla, může se v krevním řečišti hromadit barvivo ze zaniklých červených krvinek zvané bilirubin, které by se jinak z těla dostalo s močí a stolicí. Kůže a oční bělmo mohou následně získat nažloutlou barvu, moč je tmavší a stolice naopak světlejší. Tento příznak je třeba brát vážně – vyžaduje okamžitou lékařskou pozornost.

Zásadní vliv na ztukovatění jater má nevhodná životospráva, i když jistou roli tu hrají i geny. Rozvoj nemoci úzce souvisí s nadváhou či obezitou – lékaři už vědí, že nemoc se rozvine u 80 procent obézních lidí a u 75 procent diabetiků. Pokud se vás tyhle potíže týkají, měli byste se zaměřit například na zhubnutí. A má smysl omezit i alkohol. Sám o sobě sice ztukovatění nezpůsobuje, představuje ale pro játra další zátěž. Navíc zvyšuje riziko rozvoje rakoviny tohoto orgánu. Ta více hrozí i lidem s cirhózou nebo chronickou hepatitidou.

Naopak zase tak moc nespoléhejte na různé volně prodejné přípravky slibující, že dají játra do kupy. Nejpopulárnější z nich jsou ty s ostropestřcem mariánským. Pokud se člověk stravuje zdravě, netrpí nadváhou, nekonzumuje pravidelně alkohol a má v pořádku jaterní testy, je podle lékařky Pinterové preventivní užívání ostropestřce zbytečné.

„Ostropestřec má sice ochranné účinky na jaterní buňku, jde však spíše o pomocný lék. Účinná látka v něm obsažená se jmenuje silymarin a doporučuji ji všem, kdo zjistí, že mají mírně zvýšené jaterní testy. V okamžiku, kdy zjistíte, že máte zvýšené jaterní testy, je hlavně třeba vždy primárně upravit režim – vynechat alkohol a proteinové výživové doplňky, zvolit lehčí jídla, omezit především živočišné tuky a samozřejmě se poradit s lékařem,“ vysvětluje Pinterová. Jaterní testy doporučuje absolvovat každému dospělému jednou ročně v rámci preventivní prohlídky.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.