Tomio Okamura promluvil o Evropské unii. Dvě dámy to nemohly vydržet a utřely ho. Jak? To a mnoho dalších věcí se dozvíte v newsletteru Ředitelé Evropy – je o české roli v Evropě a o dění v Evropské unii. Může vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich e-mailů. Odebírejte!

Miliardy ladem

Rusku leží na účtech v Evropě stovky miliard eur – země EU tato aktiva zmrazily v rámci svých sankcí. Zabavit je nelze, to by Evropě potenciálně způsobilo větší škody, než jaké zisky by z toho mohly plynout. Ale přesto se rodí plán na to, jak výnos z těchto prostředků použít na obnovu Ukrajiny. Česko je k němu opatrné, ale v zásadě není proti. O co jde a může to vůbec fungovat? Čtěte. Ovšem, nedělejme si iluze: tak či onak půjde jen o drobné, rekonstrukci Ukrajiny nakonec zaplatí Západ, tedy i my.

Ostře sledované: Už je to tady

Kvůli migraci padla v EU vláda – nizozemská vládní koalice se rozpadla, protože se nedokázala shodnout nad návrhem na omezení počtu žadatelů o azyl. Předčasné volby budou hodně vyhrocené. Migrace, tedy téma, na které teď v Česku hodně spoléhá Andrej Babiš, se nejspíš dostává do popředí v EU obecně. Nizozemský premiér, liberál Mark Rutte, do funkce nastoupil už v době, kdy v Česku začínal vládnout Petr Nečas, vyhrál čtvery volby za sebou a dodnes jednou týdně učí na střední škole. Teď ale oznámil konec, kandidovat už nebude. Přečtěte si jeho pár let starý, ale stále aktuální profil.

Ptáci přes palubu? Ne!

Navzdory tlaku evropských lidovců (EPP) vedených Manfredem Weberem europoslanci nakonec podpořili návrh zákona o obnově přírody – 336 jich hlasovalo pro, proti 300. Green Deal tedy drží dál a je otázkou, jak moc bude držet Weber, pro kterého jde o politickou porážku. Jak hlasovali Češi? Devět bylo pro, sedm proti, tři se zdrželi. Z českých liberálů (poslanců za ANO) nepodpořil návrh ani jeden, byť jinak liberálové hlasovali z velké většiny pro. Naopak hned čtyři čeští lidovci z pěti „utekli” Weberově linii a normu podpořili. Stejně jako člen ke Green Dealu superkritické frakce ECR Alexandr Vondra (ODS). „Tohle jediné z Green Dealu dává smysl. Já ptáky házet přes palubu nebudu,“ zdůvodnil to Ředitelům Evropy Vondra, v soukromí amatérský ornitolog. 

Hokejka ve Štrasburku

Před europoslanci promluvila hokejová legenda Dominik Hašek. Vyzval, jak jsme avizovali, k vyloučení Rusů a Bělorusů ze západních soutěží a k pomoci těm sportovcům z obou zemí, kteří se veřejně distancují od války na Ukrajině. Hvězdu z Nagana přijala mimo jiné šéfka parlamentu Roberta Metsolaová. Do Štrasburku Haška pozval europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), jeho stranická kolegyně Michaela Šojdrová pak přivezla zástupce Českého olympijského výboru, diplomata Michaela Žantovského. Tým Šojdrové nakoupil památeční hokejky a nechal je podepsat Haškem. Jednu dostala i Metsolaová. Jistě to ocení, má čtyři syny s finským manželem a vášnivým fanouškem tohoto sportu.

Utřely Okamuru

Když už jsme u politického marketingu, zaujala nás tento týden akce poslankyň české sněmovny Martiny Ochodnické (TOP 09) a Marie Jílkové (KDU-ČSL). Ty se ohradily proti tirádě Tomia Okamury na adresu EU, kdy mimo jiné požadoval okamžité odstranění unijní vlajky z budovy sněmovny, protože se na prapor „už nemůže dívat“. Zmíněné poslankyně zvolily chytrý projev nesouhlasu – v tichosti před řečnickým pultem rozvinuly unijní vlajku, takže kdykoli Okamura zvedl oči od poznámek, musel se na vlajku podívat. Palec nahoru poslankyním, kterým posíláme písničku. A jednu máme taky pro Okamuru. Pozor, nadsázka, ale úvodní věty tohoto songu jsou vcelku výstižné: If you think my castle is built on sand, well, bring on the tides, you can fuck off and die.

Prosvištíme si: K čemu to bylo?

Více než polovina Čechů si myslí, že Česko podporuje Ukrajinu až moc. Většina z nich nefandí Putinovi, ale prostě stále méně rozumí tomu, proč by měli tak či onak doplácet na válku, o které jsou přesvědčeni, že se jich netýká. Jedním z takových lidí je René, kterého polovina Ředitelů Evropy potkala na Slapech. „Co tady ten Zelenskyj dělá? A kdy to konečně skončí?“ ptal se René. Takže pro Reného (a nejen pro něj) jsme sepsali tento text: K čemu nám je návštěva Zelenského v Praze a kdy ta válka konečně skončí? A proč, když pomoc Ukrajině hájíme, bychom si měli nechat od cesty tvrzení, že to je naše morální povinnost? Tady jsou odpovědi.

Zelenského odlesk

Zní to cynicky, ale součástí války je i politický marketing. A Petr Fiala teď Zelenského potřebuje víc než Ukrajina nás. Byť podpora další pomoci Kyjevu mezi Čechy klesá, pořád je něco takového výrazně populárnější než Fialova vláda. Být viděn se Zelenským se tedy politicky vzato Fialovi vyplatí. A přístup ke konfliktu je tou jedinou věcí, za niž můžeme vládní koalici dát jedničku s hvězdičkou. „Česká vláda prostě ve vztahu k ruské agresi zvolila postoj, v němž je hodně podpory Ukrajiny a Ukrajinců a málo laciných a vztahy mezi spojenci narušujících gest. Je to něco, na co můžeme být jako občané Česka právem hrdí,“ píšeme v této analýze.

Válec Brno

Nejenže je půlka vlády z Brna, ale Brno válcuje Evropu! Jihomoravský kraj získal jako historicky první český region od vstupu do EU prestižní ocenění Evropský podnikatelsky zaměřený region (EER). Cenu udělují instituce EU a zaujalo je propojení města s univerzitními výzkumníky. Brno provozuje Inovační centrum a v poslední době slaví úspěchy v oborech, jako je kyberbezpečnost nebo vývoj elektronových mikroskopů. Kraj bude moci označení podnikatelského top regionu využívat celý rok 2024 (spolu s dalšími oceněnými, regiony z Itálie a Portugalska). Hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) přivezl do Brna skleněnou trofej, kterou mu na letišti v Bruselu málem sebrali.

Má to dělat stát?

Když nejste spokojeni se službami na dovolené, s kvalitou zakoupeného zboží nebo se vám zpozdí let, musíte se v Česku obrátit na Českou obchodní inspekci, pokud firma, u které jste danou službu či zboží zakoupili, nereaguje. A ČOI nemá zrovna moc pravomocí. Na západ od nás to funguje jinak – spotřebitelské spory neřeší státní instituce, ale soukromé organizace. Teď jedna taková nazvaná OnlineMediator startuje i v Česku, pro svou činnost získala povolení od ministerstva průmyslu a obchodu. Čtěte víc, možná se vám její služby jednou budou hodit…

Co si přečíst

• Je reálné, že by se Ukrajina mohla stát členem NATO? Stručně a srozumitelně odpovídá řada expertů.

• Země EU si stěžují na protekcionismus v americkém Inflation Reduction Act, který nabízí masivní úlevy pro zelené investice. HN poslaly zpravodaje přímo do „rezavého srdce USA“, kde americká obdoba Green Dealu mění ocel na elektroauta. Čtěte reportáž.

• Banka Raiffeisen dál váhá s odchodem z Ruska. Rakušané věří, že vztahy s Moskvou lze zachránit.

Evropa podle…

Pavlína Janebová, ředitelka pro výzkum v AMO

„Zatímco čekáte na autobus, Ukrajina čeká na přijetí do NATO.“ Tento nápis je k vidění na vozidlech vilniuské veřejné hromadné dopravy. V hlavním městě Litvy, kde se v úterý a ve středu konal summit NATO, je podpora Ukrajiny viditelná na každém kroku a demonstruje ji například i obrovské množství ukrajinských vlajek. Navzdory až nerealistickým očekáváním ale přijaté závěry summitu nepřinesly Ukrajině konkrétní příslib členství nebo časový rámec vstupu. Proces rozšíření NATO je od rozšíření EU samozřejmě zásadně odlišný. Potřeba politické podpory je ale společná oběma. Zatímco v NATO mají hlavní slovo USA, které to nakonec všechno zaplatí, v EU je hlas členských států jako Litva, Polsko, ale i Česko mnohem silnější. Je klíčovým zájmem a odpovědností právě těchto zemí pracovat na budování a zejména udržení politické shody v EU na hmatatelném pokroku přistoupení Ukrajiny. Je jasné, že nepůjde o snadný úkol.

Co si poslechnout / Kam zajít

• Němci se hádají, jak moc mají být zelení. A podpora krajní pravice roste. Udělá s tím něco CDU?

• EU míří na festival Colors of Ostrava. Na Europe Stage budou diskuse a přednášky na evropská témata, filmy nebo divadlo. Ředitelé Evropy doporučují hlavně muže jménem Stefaan de Rynck, který není veřejně známý, ale měl klíčovou roli v jednáních o brexitu a napsal o nich zajímavou knihu.

• Zajistí vše jen trh, nebo EU potřebuje i se státní podporou snížit závislosti na jiných a vybudovat vlastní průmysl, třeba ten zelený? Odpovídá podcast institutu Bruegel.

Tečka podle Kateřiny Šafaříkové

Bývala to centrální banka, která zasahovala i do věcí mimo měnové otázky a ovlivňovala tak politické kroky vlády ve vztahu k Evropské unii. S nástupem Aleše Michla do čela ČNB tohle polevilo. Máme tu ale nové centrum, které aktivně vstupuje do území mimo svůj biotop – ministerstvo financí. Tým Zbyňka Stanjury (ODS) připomínkoval evropskou směrnici o rovných platech pro muže a ženy, Istanbulskou úmluvu, dlouho u sebe držel rozhodnutí (ministerstva průmyslu a obchodu) o zastropování ceny elektřiny a tak dále. Před pár týdny ministerstvo financí vstoupilo i na pole právního státu. Stanjurův úřad zasáhl proti tomu, aby ministr pro EU Martin Dvořák (STAN) vystoupil na půdě EU v debatě o stavu justice v Polsku a Maďarsku. Formálně vzato se nic neděje, ministerstvo financí může zasahovat do všech vládních materiálů. Ukazuje to „jen“ a právě to, že se etablovalo jako nové mocenské centrum Fialovy vlády ve vztahu k evropské politice (hlídající ideologické zájmy ODS). Bude zajímavé sledovat, jak a zda vůbec se s tím popasuje ministr Dvořák a zástupci dalších stran.