Jeden Čech má velkou šanci získat vysoce postavené místo Bruselu – a jde do toho. Kdo a o jakou pozici jde? A proč je nesmysl, aby šly ODS, KDU-ČSL a TOP 09 do nadcházejících voleb opět společně, tedy jako Spolu? To vše a mnohem víc vysvětlujeme v newsletteru Ředitelé Evropy – je o české roli v Evropě a o dění v Evropské unii. Můžete si ho objednat a bude vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich e-mailů. Odebírejte!

Spolu? Snad ne

Nejbližší volby, které nás čekají, budou napřesrok do Evropského parlamentu. Stále se řeší, jestli do nich ODS, KDU-ČSL a TOP 09 půjdou jako koalice Spolu, nebo samostatně. Tady vysvětlujeme, proč by měly zvolit druhou možnost – Spolu dává smysl v domácích volbách, ale ne v těch evropských, tedy pokud nebudeme vše posuzovat jen skrze optiku, že dané strany chtějí porazit Andreje Babiše. A znáte jména lidí, kteří v ODS, u lidovců a topkařů společnou kandidátku prosazují? Jde o předsedy těchto stran, kteří koukají hlavně na parlamentní volby 2025. Zbylá jména vám prozradíme ve zmíněném článku.

ANO začalo, STAN pokračuje

Česko se zaklíná podporou společného evropského trhu. Aby ne, fakticky nás živí. O to bizarnější pak je, když sami porušujeme jeho pravidla. Poslanci ANO Věra Adámková a Miloslav Janulík před dvěma lety ve sněmovně navzdory vládě protlačili zákon, že cizinci žijící v Česku si mohou zřídit zdravotní pojištění jedině u PVZP, dceřiné společnosti VZP. Je to v naprostém rozporu s volným trhem EU a Evropská komise na to Česko upozornila. A hle, Jan Kuchař, poslanec STAN, předložil novelu, podle které si cizinci mohou pořídit komerční zdravotní pojištění, ale jen u dceřiných firem. A taková je fakticky jen jedna: PVZP. Jako první na to upozornil tento newsletter. Ředitelé Evropy mají k dispozici stanovisko ministerstva zdravotnictví, které o Kuchařových pozměňovácích zcela natvrdo píše: „Lze se domnívat, že jejich hlavním záměrem je vyvedení finančních prostředků systému veřejného zdravotního pojištění k PVZP.“ Může jít až o dvě miliardy korun ročně.

Prosvištíme si: Rána pro Green Deal

Pamětníci si nejsou schopni vzpomenout, kdy naposledy došlo k tomu, že by „zelený“ návrh Evropské komise nepodpořil „zelený“ výbor Evropského parlamentu. Ale přesně to se tento týden stalo. Členové výboru pro životní prostředí hlasovali o návrhu zákona o obnově přírody, o kterém jsme vás v tomto newsletteru už informovali, a dopadlo to 44 pro, 44 proti (nikdo se nezdržel). Teď se řeší, co dál, protože definitivní hlasování na plénu teprve přijde. Vy si zapamatujte, že jde o první návrh v rámci environmentální agendy EU známé jako Green Deal, který dostal žlutou kartu. Může to naznačovat, že se nálada vůči této politice rok před evropskými volbami mění.

Volejte Minsk

K pokusu o násilný převrat došlo v moderních ruských dějinách jen třikrát. Dvakrát v důsledku katastrofálních válečných tažení, pokaždé když lídr ukázal slabost. Vladimir Putin se prezentuje jako velký znalec ruské historie, ale ve skutečnosti se z ní nepoučil. Prigožinův pochod na Moskvu ho připravil o velkou část prestiže a teď se musí bát. Smír údajně zprostředkoval běloruský prezident Lukašenko. Co když se na něj ruská elita příště obrátí s úplně jinou žádostí, která se tentokrát bude týkat osudu války na Ukrajině nebo samotného Putina? Vysvětlujeme.

Pavel promluví

Prezident Petr Pavel vystoupí 4. října s projevem v Evropském parlamentu ve Štrasburku. O den dříve promluví v belgických Bruggách na tamní College of Europe, elitním institutu evropských studií, zjistili Ředitelé Evropy. Půjde o uctění památky Madeleine Albrightové, kterou bude College of Europe v příštím školním roce připomínat. V projevu před europoslanci by se měli zájemci od Pavla dozvědět hlavně to, jakou unii Česko chce po nadcházejících evropských volbách. Šéfové členských států vystupují před europoslanci často. Z Čechů měl v europarlamentu naposledy projev premiér Petr Fiala na úvod loňského předsednictví EU. Andrej Babiš měl v době své vlády původně vystoupit taky, ale nakonec se toho, hlavně v obavě z negativní reakce europoslanců, vzdal. Václav Havel vystoupil opakovaně, projev měli i Miloš Zeman (se slavným výrokem „bablbam“) a Václav Klaus (europoslanci tehdy na protest masově opustili sál).

Promluví i hvězda z Nagana

Ještě dříve než prezident promluví před europoslanci ve Štrasburku další sledovaný Čech, konkrétně bývalý hokejový reprezentant a vítěz z Nagana Dominik Hašek. Využije fóra několika set politiků z celé Evropy, aby před nimi apeloval na vyloučení Rusů a Bělorusů ze západních soutěží, pokud veřejně neodsoudí válku na Ukrajině. Hašek patří mezi nejhlasitější kritiky sportovního světa kvůli častému zavírání očí před děním na Ukrajině. Ve Štrasburku ho 11. července přijme šéfka parlamentu Roberta Metsolaová, bývalý polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski a další. Pro Haška půjde o premiéru na tomto fóru. Pozval ho lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.

Odstěhuje se Dusík na klima?

Zatímco náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček zatím stále čeká na verdikt, jestli postoupí do dalšího kola na místo generálního ředitele zdravotnické agentury HERA, přibylo další české želízko v ohni. Donedávna náměstek na ministerstvu životního prostředí a jedna z hlavních postav českého předsednictví EU Jan Dusík se přihlásil do konkurzu na dvojku klíčového generálního ředitelství Evropské komise pro otázky klimatu. Ředitelům Evropy to potvrdil sám Dusík. Exnáměstek a zkušený mezinárodní vyjednavač je na začátku cesty, slyšíme ale, že když ne on, tak jaký jiný Čech už by měl mít šanci na top job v Bruselu? Na popředsednické vlně se zatím podařilo dostat více Čechů a Češek jen na nižší úřednické posty.

Ostře sledované: Německo ve varu

V Německu byli populisté, ve srovnání se situací jinde v Evropě, dlouho slabí. Teď by ale Alternativu pro Německo (AfD) volila zhruba pětina Němců. Vláda je nepopulární, jenže z toho neprofituje umírněná opozice CDU/CSU, ale AfD se svými otevřeně fašizujícími tendencemi. Proč? Čtěte. A „české“ okénko – každý, kdo má nějaké znalosti českých dějin, by měl vědět, že od německých nacionalistů pro Čechy nikdy nevzešlo nic dobrého. Je tedy úžasným příkladem ignorance, když jsou údajní čeští vlastenci, SPD Tomia Okamury, spojencem AfD v Evropském parlamentu. Nebo když Václav Klaus vystupuje na manifestacích této strany.

Hurá k prezidentovi

Naplňuje nás radostí, když stát dokáže nějak využít lidi, kteří se podíleli na organizaci českého předsednictví EU a mají podíl na jeho úspěchu. Tereza Nováková, která měla na Úřadu vlády na starosti logistiku předsednictví, jde do týmu prezidenta Petra Pavla, slyší Ředitelé Evropy. Konkrétně do zahraničního odboru, který vede Jaroslav Zajíček, bývalá dvojka české ambasády při EU v Bruselu. Nováková tak doplní Dmitrije Černikova, o jehož přestupu z Bruselu na Hrad jsme nedávno informovali.

Obvyklí podezřelí

Ruská agrese na Ukrajině otřásá pořádky, které se zdály být nezměnitelné. Jak víme, kvůli ruské hrozbě vstoupilo Finsko do NATO a Švédsko ho bude záhy následovat. A Irové začali debatovat o své tradiční neutralitě – vláda k tomu svolala velké diskusní fórum. Narušili ho ale protestující, které brilantně umlčel ministr zahraničí Micheál Martin. Podíváme-li se na transparent, který protestující mladíci vyvěsili, napadá nás tato charakteristika: „Magoři“, jak jednou v jiné souvislosti o podobných lidech řekl Karel Schwarzenberg.

Úspěšné Češky

Evropský parlament oceňuje nejlepší europoslance v celkem 11 kategoriích a v oblasti digitální strategie a jednotného trhu zvítězila Dita Charanzová (za ANO).  Žádný jiný Čech už ocenění nedostal, ze zemí střední a východní Evropy uspěli jen dva další europoslanci. Jinak připomínáme, že Charanzová exkluzivně v HN oznámila, že končí s Andrejem Babišem. Výrazně se zapsala i další česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). Drtivou většinou hlasů prosadila zprávu na podporu dvou ukrajinských chlapců zadržovaných Ruskem. Tento úspěch ale má hořkou příchuť – Rusové oba šestnáctileté chlapce posléze zabili.

Co si přečíst

• Děravý Schengen. Měl by být bez kontrol, šest států ale své hranice přesto hlídá. Kde hrozí cestou od moře zdržení?

• V Praze byli dva místopředsedové evropských liberálů z ALDE, aby na základě rozhovorů s relevantními lidmi zjistili, jestli je Andrej Babiš (ANO) ještě liberál. Co se dozvěděli?

• Zajímá vás, jací lidé na Úřadu vlády fakticky tvoří českou evropskou politiku? Jedním z nich je Ondřej Matoušek, přečtěte si rozhovor.

Evropa podle…

Georgina Wrightová, pařížský Institut Montaigne

Na posuzování odkazu bývalé německé kancléřky Angely Merkelové je ještě příliš brzy. Přesto bylo vzrušení v sále hmatatelné, když jsem ji v úterý sledovala, jak přebírá čestný doktorát na pařížské univerzitě Sciences-Po. Její projev poté byl merkelovsky opatrný – ale pro EU přinesl ponaučení. Za prvé, v rozmanitosti států unie je její síla a je třeba ji chránit. Za druhé, musíme být ochotni čas od času být v kůži těch druhých, abychom získali nebo udrželi poznání jeden o druhém a měli šanci ostatním porozumět. A za třetí, zdůraznila Merkelová, buďte vždy připraveni na kompromis. Bylo to důležité připomenutí, že společně jsme silnější - i když ne vždy dostaneme vše, co chceme.

Co si poslechnout/Kam zajít

• Green Deal Summit je zpět: největší konference o Zelené dohodě, udržitelnosti či energetice v Česku, kterou pořádají HN, má datum a základní obsahovou náplň. Mrkněte a rezervujte si vstupenky tady.

• Jak se mění postoj Čechů k uprchlíkům z Ukrajiny, je většina občanů stále vstřícná? V podcastu vysvětluje ředitel výzkumu ústavu STEM.

• Novinářů, kteří se věnují EU a Evropě, v Česku moc není. Patří mezi ně Aneta Zachová, šéfredaktorka serveru Euractiv. O tom, co tato práce obnáší, mluví v podcastu Tvoříme Evropu.

Tečka podle Kateřiny Šafaříkové

Lídři EU se ve čtvrtek a v pátek opět schází v Bruselu, wagnerovská vzpoura odhalila pukliny v podpoře ruského vládce a na summitu NATO za dva týdny by se aliance měla rozšířit. Dost důvodů, proč mluvit se šéfkou členské země obou organizací ležící na frontové linii. Kaja Kallasová pozvala skupinu bruselských zpravodajů, aby jim sdělila, co potřebovala. „Je už jasné, že Ukrajina tuto válku vyhrává. Naše jednota a podpora byly bezprecedentní. Musíme pokračovat,“ říkala šéfka estonské vlády v jednoduchých, přesto jasných větách. Sál pro několik desítek lidí působil intimně, Kaja Kallasová měla s sebou jen asistentku, která předávala mikrofon, a jednoho člena ochranky. Odpovídala tři čtvrtě hodiny, anglicky, spatra. „Rozhodne NATO nyní o svém novém generálním tajemníkovi nebo tajemnici? A budete jí vy, premiérko?” zeptal se zpravodaj amerických novin. V sále to pobaveně zašumělo, že ta otázka přišla hned. Nikdo se nad ní ale nepozastavil. O ženě v čele maličkého Estonska se zcela vážně uvažuje jako o možné šéfce nejmocnější vojenské organizace na světě. Kaja Kallasová dokazuje, že země s jedním milionem obyvatel může boxovat nad svoji váhu. Mimo jiné proto, že chce a podle toho jedná. PS: V jaké kategorii boxujeme my? A proč zrovna pod naši váhu?

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska a Kateřina Šafaříková.