Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se dohodla s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou na revizi seznamu materiálu, který lze poslat na pomoc Ukrajině tak, aby nebyla ohrožena česká bezpečnost. Co můžeme poslat, pošleme, řekla ministryně na úterní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která se konala na Pražském hradě.

Černochová je hrdá, že se Česko loni postavilo k ruské vojenské agresi na Ukrajině čelem. „Byli jsme první, kdo dodal munici, tanky, bojová vozidla pěchoty (BVP), vrtulníky, houfnice či raketomety. Naše rychlost a rozhodnost byla vzorem pro ostatní,“ řekla ve svém projevu v úvodu konference.

Česko podle ní Ukrajině na pomoc posílá, co může, aby současně dokázalo zajistit svou vlastní bezpečnost. Příslušný seznam materiálu, který lze a nelze poslat, projednává s Řehkou. „Dohodli jsme se, že ten seznam, který máme a podle kterého postupujeme, budeme revidovat. A to, co můžeme poslat, tak pošleme,“ zdůraznila Černochová.

Ministryně v únoru při bilanční tiskové konferenci řekla, že obrana do té doby poskytla Ukrajině ze svého majetku mimo jiné 38 tanků, 55 bojových vozidel pěchoty (BVP), čtyři kusy letecké techniky a 13 samohybných kanonových houfnic. Premiér Petr Fiala (ODS) současně oznámil, že vládní vojenská pomoc Ukrajině činila od začátku ruské invaze deset miliard korun. Podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara poslal zbraně a vybavení za dalších 30 miliard korun český obranný průmysl.

Černochová v úterý ocenila, že demokratické země Ukrajinu vojensky podpořily a nepodlehly iluzi appeasementu. „Ten agresora jen povzbudí k dalším výbojům,“ řekla. Ruský prezident Vladimir Putin se podle ní současně ukázal jako nejlepší náborář dalších zemí do NATO a jako urychlovač modernizace aliančních armád. „To bude memento této války, až skončí,“ míní.

Česko musí spoléhat na své spojence v NATO a Evropské unii a jejich ochotu poskytnout pomoc. Ta se však odvíjí od toho, jak jsme ochotni pomáhat my, podotkla Černochová. „Být černým pasažérem by se nám v krizi mohlo stát osudným,“ zdůraznila. Zajišťování obrany si podle ní vyžaduje „doma vše poctivě odpracovat“. Úkoly před ČR nejsou snadné, klíčovými elementy obrany budou lidé, finance i moderní technika, dodala.

V nové obranné strategii chce klást důraz na široké zapojení celé společnosti do obrany. „Bez toho není možná. Nehovořím jen o armádě, aktivních zálohách, dobrovolných předurčencích, ale celkově o celé společnosti,“ konstatovala.

Česko se musí připravovat na riziko velkého konfliktu, aby mu mohlo zabránit a odstrašit případného agresora. Hrozby se nesmějí zlehčovat a zamlčovat, lidé o dění musí mít informace. Na bezpečnostní konferenci to řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Podle něj je nutné pokračovat v modernizaci armády.

„Musíme se chystat na riziko velkého konfliktu. Musíme to dělat právě proto, že mu chceme zabránit. Jediný způsob, jak toho dosáhnout, je účinně odstrašit případného agresora, k tomu musíme budovat silnou obranu,“ uvedl Řehka. Obranné výdaje označil za investici do „vlastního bezpečí, tudíž prosperity“.

Podle náčelníka generálního štábu jsou reálná nebezpečí i protivník. Armáda a NATO chystají nové obranné plány a modely. „Nemůžeme držet lidi ve tmě nevědomosti, zlehčovat hrozbu a nemluvit o tom, co se děje. Naši spoluobčané jsou pak oprávněně v šoku. Nic z toho 30 let neslyšeli. Objevují, že máme všeobecnou brannou povinnost, a diví se, že v opravdu velké krizi, pokud by k ní došlo, začnou státu v nějaké fázi docházet zdroje a bude potřeba do obrany zapojit celou společnost... Pokud slovo mobilizace či konstatování zjevného faktu, že válku v budoucnu nelze zcela vyloučit, vyvolá ve společnosti paniku, koledujeme si o to, aby se taková společnost ve vážné krizi opravdu zhroutila,“ řekl Řehka. Je si ale jistý, že v případě vážné krize by se statisíce Čechů postavily na obranu vlasti.

Náčelník generálního štábu věří, že skončila doba, kdy se výdaje na obranu považovaly za utrácení, plýtvání či dárek pro armádu. Ocenil vládu za odhodlání investovat. Zmínil práce na nové koncepci armády do roku 2035 a modernizaci s pořízením nových děl, vozidel pěchoty, vrtulníků, systémů protivzdušné obrany. „Tempo je vysoké, pořád je to ale jen dohánění dluhů z minulosti,“ uvedl Řehka. Podotkl, že je potřeba opatřit také nové technologie. Zmínil letoun páté generace či zapojení umělé inteligence do velení. Kritizoval byrokracii a dlouhý proces pořizování vybavení. Když ho armáda získá, bývá už zastaralé, poznamenal náčelník generálního štábu. Dodal, že kontrola nákupů je nutná, ale systém se nesmí paralyzovat. Investovat je potřeba také pravidelně, ne až v době krize, kdy je materiálu málo a je drahý.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.