Některé pravicově extremistické subjekty v Česku se staly součástí společenství, která souzní s prokremelskými narativy. Nástroji prokremelské propagandy se podle Zprávy o extremismu a předsudečné nenávisti na území ČR v roce 2022 ministerstva vnitra za loňský rok staly i takzvané kvazi-mediální projekty. Někteří pravicoví extremisté však naopak vyjadřovali podporu svým ukrajinským protějškům, jednotlivci do země i vycestovali, aby se zapojili do její obrany. Podporu oficiální politice Ruské federace podle vnitra vyjadřovali vesměs také domobranci.
Podle zprávy ministerstva za loňský rok extremistickou a xenofobně populistickou scénu v loňském roce ovlivnilo více událostí s radikalizačním potenciálem - zdražování, energetická a migrační krize či válka na Ukrajině. Rezonovala ale i témata týkající se protiepidemických opatření.
Některé extremistické subjekty s pravicovým zaměřením, jako je Národní demokracie či Dělnická strana, lze podle zprávy považovat za součást společenství, která souzní s oficiálním narativem Kremlu. "Jedná se o subjekty, které pomáhají šířit myšlenky generované oficiální ruskou propagandou pro středoevropský region," uvedlo vnitro. Oba subjekty ale zároveň ministerstvo označuje za marginální. Někteří jednotlivci naopak na Ukrajinu podle vnitra vycestovali, aby pomohli s její obranou, šlo ale zejména o týlové činnosti, jako byla distribuce materiálu nebo stavba barikád.
Média šířící nenávistné předsudky podle ministerstva s počátkem ruské invaze na Ukrajinu upozadila kritiku protiepidemických opatření, migrace a údajné "islamizace" západních zemí a kladla prioritu na válečná témata. V prvních dnech okupace si zachovávala zdrženlivost, posléze ale podle vnitra začala naplno replikovat prokremelskou propagandu. Podle ministerstva těmto subjektům pomohla situace, kdy Rusko začalo připravovat mediální produkty, které mohly jednoduše převzít.
"Součástí prokremelské propagandy je i snaha rozbít jednotu mezinárodního demokratického společenství, mj. prostřednictvím poukazování na údajné chyby a slabiny Západu. Nedílnou součástí tohoto snažení je i podsouvání xenofobních a konspiračních témat," uvedlo vnitro.
V souvislosti s ukrajinskými uprchlíky byly podle vnitra v těchto médiích používány podobné taktiky jako dříve u muslimských migrantů. "Ukrajinci utíkající před válkou byli líčeni jako nevděční, zhýčkaní lidé, kteří do České republiky přicházejí pouze za výhodami. Objevovala se i tvrzení, že v jejich řadách jsou mafiáni, Afričané, muslimové, teroristé z řad Islámského státu a podobně," uvedlo vnitro. Častým terčem výpadů byli podle zprávy i ukrajinští Romové.
K výraznému vyhrocení protimuslimských nálad podle zprávy v loňském roce nedošlo. Česko bylo pro migranty tranzitní zemí, nedocházelo k situacím, které by mohli extremisté zneužít k vyvolávání nenávisti. "Islamofobie již ztratila na významu, nicméně je stále využívána jako doplňkové téma," uvedlo vnitro. Novinkou byly výpady proti Ukrajincům, v menší míře pak protiruské projevy.
Na ústupu byly protiromské projevy, stále častěji se ale podle ministerstva vyskytují antisemitské výpady, které reagují na antisemitské teorie, jež šíří dezinformační média.
Xenofobní politici podle ministerstva už dlouhodobě prokazují velkou flexibilitu při hledání "nepřátel". U řady z nich vnitro sledovalo plynulý přechod z kritiky údajné islamizace na kritiku údajné covidové totality. Tato témata byla od března nahrazena právě konfliktem na Ukrajině, v posledním případě pak dochází ke stále intenzivnějšímu a přejímání prokremelských narativů. "Takovým vývojem si prošlo i dosud bezkonkurenční těleso na této scéně – hnutí Svoboda a přímá demokracie," uvedlo vnitro.
Lidé proti systému
V Česku se v době pandemie nemoci covidu-19 etablovala skupina protisystémově naladěných lidí. Nedůvěřují státu a principům, na kterých je založen. Nevěří ani vládě, mají pocit, že za stávající situace a stávajícího společenského uspořádání jejich hlas není vyslyšen. Alternativu jim nabízejí konspirační teorie.
„Konspirační teorie v sobě mají nezřídka zakomponován xenofobní prvek, a nacházejí tak styčné body s různými extremistickými či vyhroceně nacionalistickými subjekty. S těmito teoriemi ochotně pracují i kvazimediální platformy a propagandističtí pracovníci jiných států,“ uvedlo vnitro.
Ministerstvo upozornilo na to, že zmíněné mediální platformy a účty na digitálních platformách s sebou přinesly trend agresivního vystupování a „normalizace lhaní“. Jejich výstupy mají podle vnitra „silný radikalizační potenciál“.
Skupina těchto lidí se podle vnitra čím dál více izoluje od společnosti. „Její členové nacházejí styčné plochy s extremistickými a xenofobními subjekty a stávají se často příjemci i šiřiteli obsahů kvazimediálních platforem. Krátkodobý úspěch protestního uskupení kolem aktivisty Ladislava Vrabela dokazuje, že je poměrně jednoduché ji prostřednictvím sociálních sítí mobilizovat,“ dodalo vnitro.
