Sociální vědci plánují radit v době krizí. Během covidu jejich názor chyběl, míní šéfka nového institutu

Jak zajistit kvalitu vzdělávání, když jsou uzavřené školy? Co udělat, aby lidé nepodléhali dezinformacím? Odpovědi nejen na tyto otázky bude hledat 150 předních sociálních vědců z brněnské Masarykovy univerzity, pražské Univerzity Karlovy a Akademie věd. Sdruženi v novém institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik, neboli SYRI, mají na své bádání pro příštího 3,5 roku k dispozici 560 milionů korun.  

Peníze získal institut z Národního plánu obnovy, tedy z evropských peněz určených na reformy a investice po covidové krizi. I když pandemie dala institutu vzniknout, vědci budou pokrývat řadu dalších témat, která mohou představovat rizikové situace. „Máme tu další vlnu covidu, uprchlické vlny, válku na Ukrajině, nebývalé zdražování, rizikem je i klimatická změna. Jsme v době, kdy se rizika různého typu kumulují,“ říká v rozhovoru pro HN ředitelka SYRI Klára Šeďová.

HN: Institut funguje od 1. června. Na čem dosud pracoval?

Vědci jsou rozděleni do devíti výzkumných skupin, které mají na starosti různá témata. Mezi nimi jsou například dostupnost zdravotní péče, socioekonomické nerovnosti, populismus, vzdělávání nebo trh práce. Každý z týmů si nyní upřesňuje své plány a připravuje výzkum na příští měsíce. Jeden se pustí do hodnocení zátěže zdravotnictví a hodnocení kvality a účinnosti poskytování zdravotní péče, další se připravuje na zkoumání ochoty a neochoty rodičů nechat očkovat své děti. Nápadů na výzkum máme opravdu hodně.

HN: Co plánuje váš tým, který má na starosti vzdělávání? 

Připravujeme se na začátek školního roku, kdy jeden z prvních projektů bude zaměřený na zkoumání integrace ukrajinských žáků do českých škol. Válka na Ukrajině je jedním ze sociálních rizik, která dopadají na českou společnost a systém. Zjevné je to právě v oblasti školství, kdy do českých škol přichází žáci s jinou vzdělávací historií a s jiným mateřským jazykem. Hned v září tedy vyrazíme do škol, kde budeme pořizovat rozhovory s řediteli, učiteli, ale i ukrajinskými dětmi a jejich rodiči. Na základě těchto dat navážeme příští pololetí rozsáhlým dotazníkovým šetřením.