České vojenské letectvo by mělo být v budoucnu vyzbrojeno americkými bojovými letouny F-35 Lightning. Vláda ve středu rozhodla, že ministerstvo obrany zahájí s USA jednání o jejich pořízení. Na tiskové konferenci to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Vláda rozhodla na základě vojenského doporučení armády, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Ministerstvo obrany chce pořídit 24 letadel, dosud má armáda 14 stíhacích strojů. Americké letouny v armádě nahradí švédské gripeny. Na jejich využívání má Česká republika smlouvu do roku 2027, využít poté může dvouletou opci.

Podle dřívějších odhadů expertů bude hodnota zakázky ve vyšších desítkách miliard korun, půjde tak nejspíš o nejdražší armádní nákup moderní historie.

Vláda ve středu usnesením pověřila Černochovou k vyjednávání s americkou stranou do října 2023. „Pokud se do října 2023 nedohodneme, nezavíráme si cestu pro nějaké další způsoby řešení,“ uvedla ministryně. Sestaví meziresortní tým se zastoupením ministerstev financí, průmyslu a obchodu, zahraničí, armády a vlády. „Vyjednávání povedeme v tomto formátu a na konci října 2023, pevně věřím, že budu moci dát do vlády nějaké další rozhodnutí,“ dodala Černochová.

O výběru amerických letadel se spekulovalo delší dobu. Se svou nabídkou nedávno přišlo i Švédsko. Jeho velvyslanec Fredrik Jörgensen ČTK řekl, že Švédsko chce české armádě nabídnout bezplatný převod nyní používaných stíhacích letounů Gripen, možnost jejich modernizace a zároveň nákupu nejmodernější verze Gripen E. Ministerstvo obrany oznámení překvapilo, podle jeho vyjádření Česká republika oficiální nabídku nedostala.

Bez ohledu na výběr letounů se podle Černochové a náčelníka generálního štábu Karla Řehky bude muset modernizovat infrastruktura, například základna v Čáslavi. „I v rámci naší mobility, našich schopností máme za povinnost zajistit plochy pro to, aby tady letouny mohly přistávat," řekla ministryně. Dodala, že v budoucnu by letounů F-35 mohly v Evropě létat stovky.

„Museli bychom, i pokud bychom měli jiné stroje, infrastrukturu modernizovat a prakticky stavět nové dráhy. Technologie jde dopředu, do té infrastruktury se dlouhodobě neinvestovalo,“ dodala. Stejné stroje si plánuje pořídit třeba Německo, objednalo si je i Polsko.

I když gripeny může armáda využívat až do roku 2029, podle Černochové bylo nutné rozhodnout už nyní, protože se ceny techniky stále zvyšují a zároveň chybí výrobní kapacity a suroviny, což doby dodání prodlužuje. „Nesmíme proto otálet, protože dodací lhůty jsou v řádu let,“ uvedla.

F-35 Lightning II bývá označován za nejmodernější sériově vyráběný stíhací letoun s potenciálem životnosti 30 až 40 let. Jde o letoun s technologií stealth, která má za cíl maximálně omezit jeho zjistitelnost radarem. Odborníci oceňují jeho přístrojové vybavení, díky němuž získává přehled o dění na bojišti a může komunikovat a spolupracovat se spřátelenou technikou. Podle Řehky není F-35 „jen stíhací letoun“. „Jde o létající velitelské středisko představující kombinaci stíhacího letounu, prvku protivzdušné obrany, špičkového výzvědného a komunikačního pracoviště a zároveň je součástí široké sítě internetu strojů včetně bezpilotních prostředků, a tudíž dokáže provádět i úkoly, které jsou zcela mimo možnosti současných strojů,“ uvedl.

Nevýhodou jsou například oproti gripenům vysoké náklady na provoz. Gripeny v české armádě létají od roku 2005, Česko si je od Švédska pronajímá. Rozhodování o nových stíhacích letounech tehdy doprovázela podezření na korupci. Čeští stíhači mají k dispozici 12 jednomístných a dvě dvoumístná letadla. Nasazeni s nimi několikrát byli i při ochraně vzdušného prostoru spojenců na Islandu a v Pobaltí.

Podle ministerstva počet nyní používaných strojů již nestačí k plnění současných úkolů. „A vzhledem ke zhoršující se bezpečnostní situaci se bude objem plněných úkolů nadále zvyšovat,“ uvedl Jiří Táborský z tiskového oddělení ministerstva obrany.

Výrobce F-35 Lockheed Martin ČTK sdělil, že je zájmem Česka o svůj stroj poctěn. „Poskytneme americké vládě veškerou podporu při jednáních o akvizici,“ uvedla firma v prohlášení, které ČTK poskytl Vít Šubrt z Cook Communications. „Jsme přesvědčeni, že F-35 přináší bezkonkurenční hodnotu jako nejschopnější letoun s nejnižšími náklady na životní cyklus a zároveň poskytuje nejsilnější dlouhodobé průmyslové a ekonomické příležitosti ve srovnání s jakoukoli stíhačkou na trhu,“ dodala firma.

Zrušený tendr na nákup BVP

Ministerstvo obrany zrušilo tendr na nákup pásových bojových vozidel (BVP) pěchoty za více než 50 miliard korun. Nově osloví přímo švédského výrobce stroje CV-90 BAE Systems. Rozhodla o tom ve středu vláda, řekli novinářům premiér Petr Fiala (ODS) a ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Tendr byl podle Černochové zrušen na základě doporučení právní kanceláře. Nové stroje mají nahradit letitá sovětská vozidla.

Dosavadní tendr, ve kterém zůstali tři potenciální dodavatelé, nabral postupně několikaleté zpoždění. Předchozí vláda ho přerušila, protože předložené nabídky nesplnily armádní požadavky. Koncem června ministerstvo zaslalo třem účastníkům tendru nové podmínky výběrového řízení. Bylo mezi nimi vzdání se nároků na náhradu škody, která by firmám mohla vzniknout v souvislosti s dosavadním průběhem tendru, nebo nepřekročitelnost původní předpokládané hodnoty zakázky 51,68 miliardy korun včetně DPH. Nové podmínky neodsouhlasily španělský GDELS s vozidlem ASCOD a německý Rheinmetall Landsysteme s vozidlem Lynx.

Černochová už dříve uvedla, že měl být rovnou vyřazen jeden uchazeč, který nesplnil technické ani finanční podmínky. Bývalý ministr obrany a nynější šéf sněmovního branného výboru Lubomír Metnar (za ANO) ale uvedl, že odborná skupina mu tehdy doporučila tento postup.

S nabídkou na účast v tendru oslovil úřad čtyři firmy. Kromě těch, které podaly nabídku, bylo původně účastníkem i německé konsorcium PSM s obrněncem Puma. Ze soutěže ale odstoupilo, protože jeho vozidlo by nenaplnilo armádní požadavky.

Nová vozidla mají nahradit letité obrněnce pocházející ještě z dob Sovětského svazu. Stroje budou tvořit páteř těžké brigády, kterou se Česko v NATO zavázalo mít k dispozici v roce 2026. Armáda požaduje vozidla v sedmi modifikacích. Většina bude sloužit jako bojová vozidla pěchoty, která mají uvézt 11 vojáků, mít věž s osádkou a kanon ráže 30 milimetrů. Další budou ve verzích velitelské, průzkumné, ženijní, vyprošťovací, zdravotnické a jako dělostřelecká pozorovatelna.