Evropu trápí vlna extrémních veder. Hoří ve Španělsku, Portugalsku, na jihozápadě Francie. A vedra dorazila dokonce i do Velké Británie, kde vůbec poprvé meteorologové vyhlásili stav nebezpečí, teploty tam můžou poprvé v měřené historii překročit čtyřicítky. Jde o teploty, které jsou podle klimatologa Radima Tolasze pro ohrožené lidi už životu nebezpečné. Tolasz, který je českým zástupcem v Mezivládním panelu pro změnu klimatu, varuje, že si nemůžeme dělat iluze, že by se divoké extrémy mohly vyhnout České republice. 

HN: O čem současné extrémně vysoké teploty v Evropě svědčí?

To, jak jsou extrémy rozpoložené po Evropě, jak jsou vysoké a jak dlouho trvají, je další důkaz o tom, že se otepluje. Že klimatická změna, na kterou upozorňujeme už dlouhá desetiletí, je tady. A to, co zmiňujete, tedy to, že řada lidí s tím má vážné zdravotní problémy, to svědčí o tom, že to není něco, nad čím se dá mávnout rukou.

Britští meteorologové konstatovali, že to, co se děje nyní, je podobné jako jejich simulace stavu, ke kterému mělo dojít až kolem roku 2050. Znamená to, že klimatická změna akceleruje? 

Ano, znamená. Vzpomeňme si, že my, čeští klimatologové, jsme něco podobného říkali už v roce 2015. Tehdy přišla srpnová vlna veder přes 38 stupňů a my jsme upozorňovali, že to jsou typické znaky horké vlny, kterou očekáváme kolem poloviny století. To neznamená, že něco podobného budeme sledovat každoročně, ale je to taková malá „ochutnávka“ toho, co nás čeká, k čemu klima neodvratně směřuje. A na co se bohužel musíme připravit.

Minulý rok zasáhla tropická vedra vysoko nad čtyřicet stupňů dokonce i Kanadu. Můžeme mít 45 nebo 50 stupňů za rok i nás?

To bych si říci netroufl, většinou se extrémy neposunují najednou o tak vysoké hodnoty. Zatím nejvyšší naměřená teplota u nás je 40,4 stupně Celsia. I když na druhou stranu je pravda, že v Kanadě se extrémy posunuly skokově o pět stupňů, takže bychom se mohli pětačtyřicítky také brzo dočkat. Ale nechci strašit, protože i těch čtyřicet stupňů už je příliš. Podívejte se, jak těžce to prožívají v Británii, kolik životů to může stát.

Jsou pro zdraví, respektive jeho ohrožení podstatné jen samotné teplotní extrémy?

Ne. Zaleží na tom, jak dlouho budou vlny veder trvat. A také samozřejmě na vlhkosti. Pokud bude vysoká vlhkost, tak to lidé budou prožívat ještě hůře. Protože při suchém počasí se teploty snášejí přece jen subjektivně o něco lépe, než když je vlhkost vzduchu vysoká. Známe to všichni ze sauny. V suchu vydržíte stovku, v páře je i 35 stupňů moc. 

Dá se na základě aktuálních poznatků o akceleraci změn klimatu definitivně říci, jak  bude podnebí u nás vypadat za třicet let?

Umíme to vyčíst z modelů. V průměru můžeme v létě očekávat delší období sucha a mnohem vyšší teploty. Z toho vyplývá vyšší výpar, tím pádem bude chybět voda v krajině. To znamená rozsáhlé sucho s důsledky pro zemědělství. To je jistota, s tím už neuděláme vůbec nic a musíme se na to připravit. Zároveň platí, že v ovzduší bude vlivem vyššího výparu vyšší vlhkost, takže výrazně vzroste pravděpodobnost přívalových srážek a s tím spojených lokálních záplav. Nic radostného. 

Říkáte, že na tomto už nic nezměníme. Ale kdybychom nyní teoreticky úplně stopli emise skleníkových plynů, kdy by se mohla změna klimatu zastavit?

Modely říkají, že setrvačnost atmosféry trvá minimálně dvacet let. Pravděpodobnější je ale třicet let. To znamená, že na to, co vidíme teď, jsme si zadělali před třiceti lety. Atmosféra je nastartovaná, s tím neuděláme opravdu už vůbec nic. Což neznamená, že nemá cenu nic dělat. Naopak, naše odpovědnost k budoucím generacím je nevystavit je ještě mnohem horším extrémům, než které vidíme dnes. Je jasné, že nyní se jeví, i vzhledem k probíhající válce na Ukrajině, boj proti emisím jako problematický, ale je to naše prvořadá zodpovědnost.