Česká vláda chce mít v blízké budoucnosti pod kontrolou celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny. V televizním projevu k občanům to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). Do pěti let chce země dosáhnout energetické suverenity. Prioritou bude jádro, podporu bude mít i fotovoltaika a tepelná čerpadla. Během přechodu k energetické suverenitě bude Česko podle Fialy čelit vysokým cenám a nejistotě dodávek z Východu. Slíbil, že vláda domácnostem a firmám se zvládnutím drahých energií pomůže.

ČR se podle Fialy musí rychle vypořádat s hrozbou energetické závislosti na Rusku. Kromě plnění zásobníků na zemní plyn chce také navýšit kapacitu plynovodů a ropovodů ze zemí Evropské unie či získat další kapacitu v terminálech pro LNG plyn na moři.

„Musíme podporovat výstavbu bezemisních zdrojů energie. Naším pilířem bude jádro, ale masivně podpoříme i výstavbu fotovoltaických elektráren a budeme podporovat i využívání tepelných čerpadel,“ uvedl premiér. Chce také zvýšit objem domácího bioplynu. Slíbil podporu investic do energetických inovací a úspor.

„Součástí naší strategie je, aby stát získal v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny,“ uvedl ministerský předseda. V květnu Fiala v médiích řekl, že vláda uvažuje o restrukturalizaci společnosti ČEZ, přičemž jednou z možností je rozdělení firmy. Stát nyní vlastní v ČEZ sedmdesátiprocentní podíl, zbytek drží minoritní akcionáři.

ČR by měla být v budoucnu schopná vyrobit si sama maximum energie a vyrobit ji za přijatelné ceny, řekl Fiala. V případě dovozu plynu a ropy by měla mít možnost se sama suverénně rozhodnout, od koho a za kolik suroviny nakoupí.

Země se podle Fialy musí obchodně odstřihnout od Ruska, které nás chce „učinit slabými a vydíratelnými“. A má k tomu dvě mocné zbraně: narušení trhu s potravinami a závislost Evropy na jeho plynu a ropě, řekl Fiala. Minulá vláda Andreje Babiše (ANO) podle něj navíc zvýšila tempo zadlužování země na rekordní úroveň a pomohla rozpoutat historicky nevídanou drahotu. Krátkozraká politika Babišova kabinetu doléhá na domácnosti i firmy – jak ceny energií, tak reálná hrozba, že Rusko vypne plyn a ropu, řekl premiér.

Slib: domácnostem plyn na zimu zajistíme

V projevu také uvedl, že stát je tady od toho, aby v takto mimořádné krizové situaci nabídl pomocnou ruku. Vnímá obavy lidí, ale věří, že na druhou polovinu roku je stát připraven a že „společně vše zvládneme“. Slíbil, že pokud by v zimě došlo na kritický scénář, bude vláda schopna zajistit plyn do všech domácností.

„Nárůsty cen energií, jež nás čekají v dalších měsících, budou pro mnohé z vás šokem. Stát nemá dostatek peněz na to, aby plošně tento nárůst kompenzoval v plné výši a všem. Žádný evropský stát to nedělá. Ale všemi kroky, které jsem zmínil, říkáme zřetelně – nenecháme vás padnout,“ zdůraznil Fiala.

Fiala upozornil, že Česká republika bohužel patří mezi několik málo zemí, jejichž závislost na dovozu ruského plynu je mimořádně vysoká. A není to jen proto, že jsme kdysi byli součástí sovětského bloku. Je to přímý důsledek toho, jak se chovaly minulé vlády, zejména pak vláda Andreje Babiše, prohlásil premiér.

„Ještě před pěti lety jsme zhruba čtvrtinu plynu měli zajištěnu z Norska, tedy z bezpečné západní země. Minulá vláda neudělala nic pro to, aby tyto dodávky udržela a zajistila tak energetickou bezpečnost České republiky. Naopak dovolila, abychom se v dodávkách plynu stali téměř stoprocentně závislí na Putinově Rusku. Zdali to byla chyba, nebo záměr, těžko dnes soudit,“ pokračoval.

Norský plyn a Babiš

Fiala o odpovědnosti expremiéra Andreje Babiše za neprodloužení kontraktu na dovoz norského plynu po jeho vypršení před pěti lety mluví v posledních týdnech opakovaně, uvedl to i v neděli na CNN Prima News. Babiš ale pak jeho kritiku označil za demagogii. Stát totiž všechny plynárenské firmy i s kontrakty v minulosti prodal a ztratil na obchod s plynem vliv. 

 „Státní Transgas uzavřel smlouvu o dodávkách norského plynu na dvacet let v roce 1997. V roce 2002 podnik zprivatizovala ČSSD za souhlasu ODS v rámci oposmlouvy a RWE si pak nakupovalo plyn, kde chtělo. Stát prodejem ztratil veškeré páky a dřívější kontrakty přešly na soukromou firmu, na kterou nikdo neměl a nemá žádný vliv,“ reagoval na to bývalý šéf vlády.

Dlouhodobá smlouva na dodávky plynu z Norska přešla pravděpodobně na dceřinou firmu německého kolosu RWE, a to RWE Supply & Trading, která se rozhodovala o nákupu plynu na základě cen. Vzhledem k tomu, že norský plyn a jeho dovoz byl v minulých letech výrazně dražší než plyn z Ruska, obchodníci včetně RWE si dodávky zajišťovaly hlavně prostřednictvím levnějších kontraktů na energetických burzách v Evropě. Tam se obchodovalo hlavně s plynem jak z Ruska, tak i Norska či dalších zemí s vlastní těžbou. 

Fialova vláda víc než půl roku od jmenování řeší kromě běžné agendy právě hlavně rostoucí inflaci, energetickou krizi či dopady války na Ukrajinu včetně přílivu uprchlíků. V době, kdy vrcholí přípravy na předsednictví Česka v Evropské unii, ovlivnila i celostátní politiku kauza údajné korupce v pražském dopravním podniku (DPP). Kvůli kontaktu s obviněným podnikatelem Michalem Redlem rezignoval ministr školství Petr Gazdík (STAN). Po úterním jednání koaličních lídrů Fiala řekl, že k větší rekonstrukci vlády není důvod a předseda STAN Vít Rakušan má jako ministr vnitra důvěru. Kandidáta na ministra školství chce STAN představit do konce týdne.