Spotřební daň z nafty a benzinu se od středy do konce září snížila o 1,50 koruny na litr. Ministerstvo financí už dříve uvedlo, že ceny u čerpacích stanic by tak mohly klesnout až o 1,80 koruny na litr. Z litru benzinu se dosud odváděla daň 12,84 koruny a u nafty 9,95 koruny. Vláda snížení zavedla novelou zákona o spotřebních daních v reakci na růst cen pohonných hmot, způsobený inflačními tlaky i důsledky války na Ukrajině. U některých čerpacích stanic už paliva zlevnila. Například síť Benzina Orlen oznámila, že pokles daně promítla do cen pohonných hmot hned od začátku změny.

Negativní dopad snížení spotřební daně na státní rozpočet činí za čtyři měsíce zhruba 4,2 miliardy korun. Ministerstvo financí nicméně odhaduje, že státní rozpočet bude na příjmové straně naopak posílen o takzvané inflační příjmy zejména kvůli vyššímu příjmu DPH, které mohou na konci roku dosáhnout příjmů vyšších o 15 miliard korun a kompenzovat tento výpadek. Uvedlo to ve středu ministerstvo financí.

Společnost Orlen Unipetrol, která provozuje v Česku 426 čerpacích stanic Benzina Orlen, snížila od středy ceny benzinu i nafty na všech stanicích o 1,80 koruny na litr. „Rozhodli jsme se reagovat ihned, jakmile vstoupí snížení spotřební daně v platnost,“ sdělil předseda představenstva a generální ředitel společnosti Tomasz Wiatrak. Síť Benzina Orlen má podle firmy na českém trhu s pohonnými hmotami podíl asi 25 procent.

Ceny pohonných hmot snížila také síť čerpacích stanic EuroOil, kterou provozuje státní Čepro. „Na totemech našich čerpacích stanic řidiči ode dneška uvidí nižší cenu nafty a benzinu téměř o dvě koruny, neboť v důsledku snížení spotřební daně poklesne i odvod DPH. K plošnému snížení ceny na všech čerpacích stanicích EuroOil přistupujeme z důvodu maximální transparentnosti vůči veřejnosti bez ohledu na zbývající zásoby u jednotlivých pump a různý objem jejich prodejů,“ řekl generální ředitel společnosti Čepro Jan Duspěva.

Ceny pohonných hmot letos prudce vzrostly na přelomu února a března poté, co Rusko zahájilo 24. února vojenský útok na Ukrajinu. Ještě 23. února stál litr benzinu asi 37,40 koruny a litr nafty zhruba 36,40 koruny. Jen během dvou týdnů po začátku ruské invaze ale cena benzinu vyskočila skoro na 47,30 koruny a cena nafty téměř na 49,60 koruny. Od té doby ceny kolísají. Aktuálně jsou u benzinu i nafty nad 46 korunami za litr. Vláda v reakci na růst cen zavedla kontroly marží u prodejců paliv a kromě snížení spotřební daně plánuje třeba ukončení povinného přimíchávání tzv. biosložky do paliv od července.

Zatím dočasné snížení spotřební daně u paliv by se navíc mohlo u nafty změnit podle dřívějšího vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na trvalé. Případné trvalé snížení sazby daně u nafty bude podle něj záviset na vývoji cen na světových trzích.

Čeští silniční dopravci očekávají podle sdružení dopravců Česmad Bohemia, že snížení spotřební daně z nafty zvýší jejich konkurenceschopnost na trhu vůči firmám ze zahraničí. I proto chtějí jednat s vládou o snížení daně natrvalo. Podle sněmovní opozice je ale pokles spotřební daně nedostatečným opatřením a na cenách paliv se výrazně neprojeví. Analytici hodnotí dočasné snížení spotřební daně z paliv různě. Někteří to označili za krok správným směrem v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Podle jiných se ale jedná o úlevu, kterou dopravci ani nepocítí, a hrozí , že si čerpací stanice budou částečně zvyšovat marže.

Předpokládaný výpadek příjmů státního rozpočtu kvůli dočasnému snížení spotřební daně bude podle vlády činit zhruba čtyři miliardy korun. Státnímu fondu dopravní infrastruktury, který dostává 9,1 procenta z této daně, chce vláda jeho podíl nahradit.