Patnáctiletý Oliver se připravoval na přijímací zkoušky několik měsíců. Učil se s kamarády ze třídy, chodil na přípravné kurzy i soukromé lekce. Podle rodičů má tendence věci odkládat, tak chtěli, aby byl připravený. „Nechtěli jsme, abychom se stresovali na poslední chvíli, takže se během roku pravidelně připravoval,“ popisuje poslední měsíce Oliverův otec Aleš Kučerovský, který s rodinou bydlí nedaleko Prahy. Jak se Oliver připravil, brzy zjistí. 

V úterý a ve středu jsou první termíny pro jednotné přijímací zkoušky (JPZ), na které se celkově přihlásilo přes 103 tisíc uchazečů. Testy do čtyřletých a nástavbových oborů bude letos skládat skoro 80 tisíc dětí. Pro gymnázia začínají zkoušky až příští týden, kdy se bude téměř 18 tisíc uchazečů snažit dostat na osmiletá gymnázia, na šestileté varianty chce v příštím školním roce chodit necelých šest tisíc dětí.

Ministerstvo školství plánuje JPZ v příštích letech změnit. Jednak české školství neví, jaké pokroky žáci na základní škole udělali, a české školství také není digitalizované. Mezi první kroky mají patřit elektronické přihlášky i samotné zkoušky. Podle mluvčího Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Marka Lehečky jsou ve fázi příprav. „Analyzujeme možnosti a vybíráme řešení ve spolupráci s ministerstvem. Pokud vše půjde dobře, v příštím roce už by se žáci mohli hlásit elektronicky,“ řekl HN Lehečka. 

Chybějící elektronická forma přihlášek a testů u jednotných přijímacích zkoušek není jediným bodem, který se v souvislosti se zkouškami řeší. Ministerstvo se nyní připravuje na revizi rámcového vzdělávacího programu, což je obsah toho, co se děti na základních školách učí. Jednou z priorit je i změna maturitní zkoušky. V mezistupni, kterým je přijímací zkouška na střední školy, by se měla změna také odrazit. 

„Se změnami v obsahu učiva na základní škole totiž jednotné přijímací zkoušky úzce souvisí. Jestliže se učivo rozdělí na jádrové, tedy základní znalosti a dovednosti, které má každý absolvent základní školy znát, a na rozvíjející, na které se zaměří jen někteří žáci, musí se vůči tomu změnit i přijímací zkoušky. Jinak to nemá smysl. Je potřeba jasně definovat, co a na jaké úrovni má být obsahem přijímací zkoušky,“ řekl HN Antonín Jančařík z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. 

Jednotná přijímací zkouška je povinnou součástí prvního kola celého řízení, v dalších kolech mohou školy udělat vlastní kritéria. Výsledek JPZ se na přijetí podílí minimálně 60 procenty, zbylých 40 procent si škola stanoví sama. Pomoci může žákům například účast na olympiádách, ale nejčastějším kritériem bývá průměr známek na vysvědčení za poslední dva ročníky základní školy. To je však podle Jančaříka neobjektivní hodnocení. 

„Je to špatné kritérium pro hodnocení. Dva žáky, kteří budou mít v podstatě stejné předpoklady ke studiu, mohou dva učitelé hodnotit rozdílně. Přitom i malý rozdíl rozhoduje o tom, jestli je žák přijatý, nebo ne,“ dodává. 

Jednotné přijímací zkoušky jsou v Česku pět let, dva roky předtím se ještě testovaly v pilotním provozu. Podle Informačního centra o vzdělávání EDUin přinesly několik výhod, mezi které patří například profesionální úroveň testů, které mají jednotnou formu. Současně se ale úspěch žáků odvíjí od toho, jak jsou schopní se na ně připravit. Tedy například kolik rodiny dokážou zaplatit za přípravné kurzy. 

„Ve školách se navíc v posledních ročnících soustřeďují především na žáky, kteří se přihlásili k jednotné přijímací zkoušce, a na ty, kteří chtějí jít například na učiliště, ne,“ řekl programový ředitel společnosti EDUin Miroslav Hřebecký. JPZ totiž nejsou v případě učilišť povinné. Podle EDUin by tak měly být jednotné přijímací zkoušky dobrovolné a o přijetí žáků by rozhodovali ředitelé škol, kteří by si kritéria pro přijetí stanovili podle typu studia. 

Potřebu změny jednotných přijímacích zkoušek, která bude muset navazovat na revizi rámcových vzdělávacích programů, si uvědomuje také ministr školství Petr Gazdík (STAN). V rozhovoru pro ČTK ke 100 dnům vlády také připomněl, že by chtěl na základní škole zavést takzvané uzlové body, tedy testy i v průběhu studia. 

„Současná jednotná přijímací zkouška mně jako státu říká jenom to, jak je v dané chvíli na tom dítě ve srovnání s jinými stejně starými dětmi. Ale my potřebujeme přece vědět, jakou to dítě ušlo cestu, jak se posunulo. K tomu by mělo sloužit testování v uzlových bodech, za mě minimálně 5. a 9. třída,“ řekl. Přál by si, aby se toto testování využilo i pro přijímání na střední školy. Přesnější podobu ale zveřejní resort až po diskusi s odborníky.

Ministerstvo k rychlejší digitalizaci tlačí také to, že u stroje pro tisk testů pro jednotné přijímací zkoušky i maturity je potřeba prodloužit smlouvu. „Mělo by to být o dva roky, nyní řešíme například varianty či dodavatele,“ dodal Lehečka, ale náklady spojené s prodloužením smlouvy neupřesnil.