Stíhání předsedy ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše v případu Čapí hnízdo bude moci pokračovat. Sněmovna ve čtvrtek vyhověla žádosti státního zástupce a Babiše ke stíhání opět vydala, jak už dřív doporučil mandátový a imunitní výbor. Případ se týká údajného dotačního podvodu. Babiš vinu dlouhodobě odmítá. Kauzu Čapí hnízdo pokládá za vykonstruovaný a účelový pokus o svou kriminalizaci a o snahu vystrnadit ho z politiky.
Pro Babišovo vydání hlasovalo 111 ze 176 přítomných poslanců. Vydání podpořili zákonodárci všech sněmovních klubů kromě hnutí ANO. Všech 65 přítomných poslanců hnutí bylo proti. Babiš se hlasování neúčastnil.
Případ Čapí hnízdo pokračuje třetí volební období. Sněmovna Babiše ke stíhání v minulosti vydala už dvakrát. Kromě předsedy hnutí ANO je v kauze kolem padesátimilionové dotace na výstavbu rekreačního a konferenčního areálu Čapí hnízdo obviněna i jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová (dříve Mayerová). Stíhání se týká podezření z pomoci k poškození finančních zájmů Evropské unie a z pomoci k dotačnímu podvodu.
Policisté původně uzavřeli vyšetřování kauzy Čapí hnízdo loni na konci května, Babiše i Nagyovou navrhli obžalovat. Státní zástupce Jaroslav Šaroch na konci srpna rozhodl o tom, že jim případ vrátí k došetření. Učinil tak zejména proto, aby vyšetřovatelé doplnili výslechy svědků, mimo jiné premiérova syna Andreje Babiše mladšího. Policisté znovu navrhli oba obviněné obžalovat ve druhé polovině září.
Sněmovna ve čtvrtek vydala také bývalého pražského primátora Bohuslava Svobodu (ODS) k soudnímu řízení v případu někdejší městské karty opencard. Další obžalovaní včetně Svobodova nástupce v primátorské funkci Tomáše Hudečka (dříve TOP 09) byli už v minulosti v kauze osvobozeni.
Nynějšího předsedy sněmovního zdravotnického výboru Svobody se tehdejší odvolací proces netýkal. Na začátku minulého volebního období totiž poslanci někdejšího primátora k trestnímu stíhání nevydali. V předminulém období ho sněmovna vydala, v roce 2016 ho soud nepravomocně odsoudil k podmíněnému trestu 2,5 roku.
Svoboda o vydání sněmovnu sám požádal. „Jsem přesvědčen o tom, že nebudeme-li věřit našim soudům, budeme jako poslanci bortit jeden ze základních systémů, na kterém je naše demokracie postavena,“ řekl. Pro Svobodovo vydání hlasovala drtivá většina přítomných poslanců.
V případu opencard čelilo několik někdejších představitelů hlavního města stíhání pro podezření z porušení povinnosti při správě cizího majetku a z porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže. Podle tvrzení obžaloby v roce 2012 neoprávněně zvýhodnili tehdejšího vlastníka práv k opencard, když ho magistrát oslovil jako jedinou firmu v jednacím řízení bez uveřejnění.
Soud obžalované nejprve dvakrát shledal vinnými. Nakonec, po změně žalobkyně a soudce, vyslechli osvobozující rozsudky. Podle soudu městští politici nerozhodli svévolně, ale na základě odborných stanovisek. Museli také navázat na činnost předchozí reprezentace hlavního města. Počátky opencard spadaly do období působení primátora ODS Pavla Béma.
