České politické elity reagují na kroky Ruska, které v pondělí uznalo samostatnost povstaleckých regionů na východě Ukrajiny a následně do oblasti vyslalo vlastní armádu. Ta má podle slov ruského prezidenta Vladimíra Putina zajistit mír. Podle českého premiéra Petra Fialy je však jednání Ruské federace agresí, jež porušuje mezinárodní právo. „O tom dnes nemůže pochybovat vůbec nikdo. Vývoj, který sledujeme, nemůžeme v žádném případě ignorovat, zavírat před ním oči a tvářit se, že se nás netýká. Evropa je v tuto chvíli krok od války,“ řekl Fiala ve svém úterním projevu v poslanecké sněmovně.

K vyhrocené situaci na ukrajinsko-ruské hranici se vyjádřil také prezident Miloš Zeman. Podle něj vstup ruských vojsk na území separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky zvyšuje riziko vojenského konfliktu a snižuje naději na diplomatické řešení. Oficiální vyjádření Hradu dnes dopoledne zveřejnil jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Na rozdíl od dalších českých čelních představitelů státu – a to jak vládních, tak opozičních –, neoznačil počínání Ruska za porušení mezinárodního práva a ani jej neodsoudil.

Minulý týden se Zeman v médiích uvedl, že ruský ozbrojený útok vůči Ukrajině neočekává. A informace o ruské invazi dokonce označil za „další blamáž amerických tajných služeb“. V rozhovoru pro MF Dnes také řekl, že „Rusové nejsou blázni, aby se pouštěli do operace, která jim přinese v podobě sankcí více škod než užitku“. Nevyloučil však možná vyústění situace v lokální konflikt na hranicích samozvaných republik na Donbasu.

Fiala: Postup Ruska se nás bytostně dotýká

Předseda vlády Fiala ve svém projevu před poslanci dále uvedl, že současná mezinárodní politika Ruska není ničím novým a Evropa obdobné kroky už v nedávné minulosti zažila. „Viděli jsme to v Gruzii, na Krymu a nyní na východní Ukrajině. Kdo by věřil, že tento postup a snahy Vladimíra Putina, kterými se ani netají, o oživení Sovětského svazu, mohou skončit na východě Ukrajiny, ten se mýlí, byl by naivní a nedělal by dobrou a bezpečnou politiku. Podívejme se do starých map, kam až SSSR dosahoval a co Rusko považuje za svoji sféru vlivu. Pak všichni pochopíme, jak se nás to bytostně dotýká.“

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

Podle něj Západ v případě rozpínavosti Ruska nepostupoval v minulosti dostatečně razantně a nyní tak „sklízí plody svých kroků“. Zmíněná ruská anexe Krymu je do jisté míry symbolická, jelikož započala takřka na den přesně přes osmi lety.

Fiala se také v noci spojil s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Z telefonického hovoru vyplynulo, že první reakce Evropské unie v podobě sankcí by mohly přijít už dnes. Fiala před poslanci uvedl, že jsou připraveny různé škály sankčních opatření, které by ve výsledku měly mít na ruskou ekonomiku tvrdý dopad. „EU již několik týdnů pracuje na snížení energetické závislosti na Rusku. Jsou připraveny dodávky energetických surovin z jiných zemí, pokud by to bylo potřeba a připravujeme se i na tuto variantu.“

Solidaritu s Ukrajinou vyjadřují i jednotlivá česká města tím, že vyvěsila její vlajku. 

Rozhodnutí Ruska o uznání nezávislosti samozvaných lidových republik v Doněcku a Luhansku důrazně odsoudilo i české ministerstvo zahraničních věcí. V oficiálním prohlášení uvedlo, že jde o zjevné porušení Charty OSN, Minských dohod a Budapešťského memoranda z roku 1994. „Po nezákonné okupaci a anexi Krymu v roce 2014 jde o další krok, kterým Ruská federace dlouhodobě pošlapává základní principy mezinárodního práva a své vlastní závazky týkající se územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny“, stojí v prohlášení. V zájmu bezpečnosti celého kontinentu MZV vyzvalo Rusko k přehodnocení svých kroků a návratu k jednacímu stolu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím uvedl, že zváží přerušení diplomatických vztahů s Ruskem. Podle agentury Unian to řekl na společné tiskové konferenci s estonským kolegou Alarem Karisem. K tomuto kroku Zelenského vyzvalo ukrajinské ministerstvo zahraničí. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov poté řekl, že pokud Ukrajina přeruší diplomatické styky s Ruskem, ztíží tím řešení situace. Podle něj je Rusko dál otevřené diplomacii.

Spojenci zavádí vůči Rusku ekonomické sankce

Vyjádření české vlády jsou tak v souladu s postojem dalších spojeneckých zemí EU i NATO, které považují chování Moskvy za porušení mezinárodního práva. Vyhlásit nové sankce jsou připraveny i USA a jejich další evropští spojenci, například Velká Británie. Její premiér Boris Johnson pro televizi Sky News uvedl, že Spojené království uvalí na Rusko sankce, „které zasáhnou ruské ekonomické zájmy podporující jejich válečnou mašinérii“, což je prý „začne bolet“.

Prezident Spojených států Joe Biden dnes také podepsal příkaz, který omezuje aktivity amerických občanů v separatistických regionech na východě Ukrajiny. Nařízení zakazuje nejen veškeré nové investice Američanů v těchto problematických oblastech, ale i přímý i nepřímý dovoz jakéhokoli zboží, služeb či technologií.

Napjatá geopolitická situace komplikuje i spuštění plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět po dně Baltského moře plyn přímou linkou z Ruska do Německa. Německý kancléř Olaf Scholz uvedl, že kvůli nynějšímu postupu Ruska vůči Ukrajině není jeho spuštění možné. Plynovod je přitom již hotov, německé úřady ovšem dosud nevydaly povolení k jeho provozu.

Místopředseda Hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu a bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer pro server iRozhlas.cz uvedl, že sankční kroky vůči Rusku musí být ze strany EU „velmi patrné“. Jako příklad uvedl právě rozhodnutí Německa pozastavit rozhodnutí o spuštění Nord Stream 2. „Z ekonomického, ale i politického hlediska je to pro Putinovo Rusko velmi citelné rozhodnutí. Sankce celkově by měly zasáhnout Rusko v klíčových oblastech jeho hospodářství, například právě v energetice nebo bankovnictví,“ řekl.

Chystaný návrh sankčních opatření obdrželi velvyslanci zemí EU v úterý po poledni. Ještě dnes ho v Paříži mimořádně projednají ministři zahraničí členské sedmadvacítky a k jejich formálnímu schválení by mohlo dojít ve večerních hodinách. Sankce by se měly týkat až 300 osob a entit podílejících se na uznání nezávislosti separatistických regionů na východě Ukrajiny.

Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a šéfa Evropské rady Charlese Michela by mezi nimi měly být například i ruské banky, které vojenské operace na dotčených územích financují. Unie také hodlá omezit přístup ruského režimu na finanční a kapitálové trhy v rámci EU. Britská BBC pak informovala, že Spojené Království uvalilo sankce na pět ruských bank a zmrazila aktiva tří zámožných jedinců, jimž současně zakázala vstup do země.

Sankce se dotknou podnikatelů Gennadije Timčenka a bratrů Borise a Igora Rotenbergových. Londýn na ně cílí kvůli jejich úzkým vazbám na Putina. Cílem sankcí jsou i banky Rossija, IS Bank, General Bank, Promsvjazbank a Black Sea Bank. Britský premiér Johnson ve svém projevu v Dolní sněmovně obvinil Putina z „vytvoření záminky pro plnohodnotnou ofenzívu“ proti Ukrajině.