Poslanecká sněmovna v pátek hlasy vládní koalice schválila základní parametry státního rozpočtu na letošní rok, který počítá se schodkem 280 miliard korun. Předchozí vláda Andreje Babiše (ANO) navrhla schodek o 97 miliard vyšší, současný kabinet chce ušetřit třeba na provozních výdajích nebo na platech. Premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) považují rozpočet za úsporný a protiinflační. Podle prezidenta Miloše Zemana, který ve sněmovně v úvodu schůze vystoupil, je rozpočet naopak proinflační a není prorůstový. I přes výhrady ho ale nemíní vetovat.

Loňský schválený schodek činil 500 miliard, hospodaření nakonec skončilo deficitem 420 miliard korun. Rozpočet pro tento rok počítá s příjmy 1613,2 miliardy korun a výdaji 1893,2 miliardy. Po schválení návrhu v prvním čtení už nelze základní parametry měnit, poslanci mohou jen přesunovat peníze uvnitř rozpočtu.

Základní parametry rozpočtu podpořilo 103 poslanců vládní koalice. Stalo se tak po téměř jedenáctihodinové debatě, v níž návrh kritizovali zástupci ANO včetně bývalých ministrů i poslanci SPD. Obě opoziční hnutí podle očekávání hlasovala proti rozpočtu. Ačkoli si poslanci už dopředu schválili možnost jednat celou noc a také v sobotu, stihli o rozpočtu hlasovat ještě večer.

Už dopoledne vystoupil před poslanci prezident Zeman, který měl výhrady například kvůli škrtům v platbách do veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce nebo snížení investic. Kritizoval také, že návrh neruší žádné daňové výjimky, které podle něj stát stojí 380 miliard korun. Vyzval členy dolní komory k obnovení vyššího zdanění příjmů fyzických osob, což by příjmy státu zvýšilo o 90 miliard. „Kdybyste čirou náhodou tato opatření akceptovali, dostanete přebytkový rozpočet a vaši voliči vás zabijí,“ prohlásil.

Ministr financí Stanjura rušení většiny daňových výjimek odmítl. Ne proto, že by se vláda bála voličů, ale protože by to byl chybný krok, dodal. Třeba zrušení základní daňové slevy na poplatníka by podle jeho odhadu sice do rozpočtu přineslo asi 150 miliard, ale o těchto 150 miliard by přišli občané. Stejně tak odmítl myšlenku danit starobní důchody. Podle Stanjury se však vláda bude v budoucnu daňovým výjimkám věnovat.

Ministr financí na začátku jednání sněmovny popsal návrh rozpočtu jako zodpovědné protiinflační vládnutí bez zvyšování daní. Poslancům řekl, že vyšší inflace sice do rozpočtu přinese proti plánu víc peněz, například na sociálním pojistném nebo dani z přidané hodnoty, ale současně bude znamenat i vyšší výdaje. Bude to například mimořádné zvýšení důchodů plánované k červnu.

Fiala označil návrh za úsporný. Vláda podle něj šetří na státu, provozu a zbytečných výdajích. Zároveň kritizoval tempo zadlužovaní za vlády svého předchůdce Babiše. „Ještě nikdy jsme neprojídali vlastní budoucnost takovým tempem. Státní dluh stoupl za poslední dva roky o polovinu,“ uvedl.

Fialova vláda však podle expremiéra Babiše neprovedla žádné úspory, jen škrty. „Vy jste ten rozpočet tak domatlali. Vy jste to udělali tak, že se v tom nikdo nevyzná vlastně,“ prohlásil. Opakovaně popřel, že by se jeho kabinet na růstu inflace podílel svým plýtváním, letošní nárůst inflace naopak podle něj zavinila nynější vláda.

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla poslancům, že ANO nemůže podpořit návrh rozpočtu Fialovy vlády. Nebude ale podle ní zdržovat jeho další projednávání ve sněmovně, protože je lepší špatný rozpočet než dlouhé rozpočtové provizorium.

Lídr SPD Tomio Okamura zase kritizoval například snížení plateb státu do zdravotnictví. „Vláda škrtá na potřebných lidech, a naopak zvyšuje výdaje na nepotřebné politické trafiky,“ uvedl.

Protože Fialova vláda jmenovaná v polovině prosince připravila vlastní návrh rozpočtu, Česko hospodaří od začátku roku v provizoriu. Návrh rozpočtu by mohla dolní komora ve třetím čtení projednat a diskusi nad ním ukončit 10. března. Poté zamíří k podpisu prezidenta, Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá. Vláda usiluje o prosazení zákona tak, aby rozpočtové provizorium skončilo do konce března.

Ekonomové oslovení ČTK soudí, že navržený rozpočet je prvním náznakem potřebné konsolidace veřejných financí. Vláda ale bude muset v úsporách pokračovat a její opravdové odhodlání bude vidět až podle rozpočtů předložených na příští roky. Další konsolidace veřejných financi si totiž vyžádá buď snížení mandatorních výdajů, nebo zvýšení některých daní, uvedli.