Hlavní město chce do konce letošního roku vypsat studii, která prověří možnou novou linku metra. Ta má dostat název O jako „okružní“ a vytvořit prstenec okolo širšího centra Prahy. Dosavadní tři linky metra by měla protínat například ve stanicích Dejvická (A), Anděl (B) a Budějovická či Prosek (obojí C). Podle náměstka pražského primátora Adama Scheinherra (Praha sobě) je třeba připravit se na to, jak pokračovat v rozvoji sítě metra poté, co se dokončí připravovaná trasa D – i když ta se ještě ani nezačala stavět.

Město se totiž neustále rozrůstá. V roce 1974, kdy byla uvedena do provozu první trasa C z Florence (tehdy Sokolovská) na Kačerov, měla Praha 1,1 milionu obyvatel, nyní již skoro 1,4 milionu. „Jen za posledních dvacet let přibylo v Praze 170 tisíc obyvatel, v nových rozvojových územích by jich mělo přibýt dalších 270 tisíc,“ vysvětluje Scheinherr s tím, že jen v úseku ze Smíchova na Pankrác by již nyní plánovanou linku O využilo 150 tisíc lidí, kteří teď jezdí buď autobusy, nebo metrem s přestupem na Florenci.

Předpokládaná délka trasy O je 36 kilometrů a měla by mít 23 zastávek. Zatím se ovšem plánuje bez severní části, takže bude mít spíš podobu písmena U. Po dokončení nové trasy bez zmíněné severní části mezi Podbabou a Čakovicemi by síť pražského metra měřila 114 kilometrů a měla 101 stanic. Nyní má pražské metro 65 kilometrů a 61 stanic, zhruba stejně velký bavorský Mnichov disponuje 103 kilometry metra a 96 stanicemi.

Stavba nové linky O má navíc zabránit zahlcení metropole auty lidí, kteří do ní dojíždějí za prací. „Těch je již nyní 240 tisíc. Každé auto, které zůstane ve Středočeském kraji, je pro Prahu výhrou,“ poukazuje Scheinherr.

Nyní proto vzniká pracovní skupina, která připraví zadání studie a prověří všechny aspekty z hlediska ekonomického, ekologického, územního rozvoje či dopravy. Město má totiž zatím jen základní koncept, kterými územími by měla trasa vést.

„Jak budou přesně vypadat jednotlivé stanice, jaké budou vazby na ostatní linky metra i tramvajové tratě či jaká bude technologie stavby, tedy které části trasy povedou na povrchu a které v tunelech, musí říct až důkladná detailní studie,“ vysvětluje Scheinherr.

Město by podklady chtělo připravit ještě do podzimních voleb, aby mohla být do konce roku vypsána zakázka na zhotovitele. Detailnější studie by měla vyjít na 10 až 20 milionů korun. Podle Scheinherra připravuje Praha toto zadání i proto, aby nové vedení města mělo hned na stole podklady a mohlo tak brzy rozhodnout. Studie by mohla být hotova v roce 2025, a pokud by vše šlo bez problémů, stavební povolení k první jižní části linky by mohlo město mít v roce 2033. 

„V přípravě staveb musíme přicházet i s dlouhodobějšími vizemi. A být připraveni – až  se dokončí metro D, bylo by ideální moci na to hned navázat pracemi na trase O,“ dodává Scheinherr a poukazuje na zdlouhavé přípravy právě metra D.

O stavbě čtvrté linky z Pankráce na Písnici politici sice mluvili více než třicet let, ale až za tohoto volebního období dokázala Praha získat klíčové pozemky, aby vůbec mohla dokončit stavební řízení. V roce 1990 se přitom plánovalo, že osm nových stanic „déčka“ bude v provozu v roce 2003. Předminulá volební koalice zase v roce 2013 slibovala, že nová linka bude jezdit v roce 2022 a na její stavbu získá město pět miliard z evropských dotací. V roce 2015 přitom vyšlo najevo, že Praha nemá zajištěné všechny potřebné pozemky pro stavbu stanic Nemocnice Krč a Nádraží Krč.

Trasa D by se měla začít stavět během několika nejbližších měsíců. Město loni – těsně před prázdninami – již podepsalo smlouvu na stavbu první části s vítězným konsorciem Subterra, Strabag a Hochtief, ovšem stavba ještě nemohla začít, protože úřady řeší odvolání proti stavebnímu povolení.