Je plné vykopávek a kolovaly o něm vtipy. Řecká Soluň, která je velká jako Brno, se po půl století dočkala metra

Soluň se zhruba po půl století dočkala své první linky metra. Druhé největší řecké město, kde žije na 320.000 lidí, ode dneška obsluhuje linka s 13 stanicemi a plně automatizovanými soupravami, píše agentura Reuters. Stavbu, která začala v roce 2006, komplikovaly archeologické nálezy i vleklá finanční krize, do které se země dostala v minulém desetiletí.

Metro v Soluni před spuštěním v sobotu odpoledne navštívili mimo jiné řecký premiér Kyriakos Mitsotakis či prezidentka Katerina Sakellaropulosová. Metro, které má kapacitu přepravit až 250.000 lidí denně, by mělo výrazně odlehčit provozu v Soluni, která se lidnatostí podobá Brnu. Počítá se s tím, že současná trať bude v budoucnosti prodloužena.

První plány na vybudování metra byly schváleny v roce 1976, stavební práce ale začaly až v roce 2006 a trvaly téměř 20 let. Skoro deset kilometrů dlouhá trať se musela vyrovnat s bohatými archeologickými nálezy. Při výstavbě dělníci nalezli stavby a pozůstatky z dob antického Říma a byzantského období. Některé z nich jsou zakomponovány do stanic metra.

Výstavbu zkomplikovala i krize veřejných rozpočtů, která řecký stát přinutila k redukci výdajů. Délka prací vyvolala v Řecku posměch a satirické narážky.

Soluňské metro je tak druhé v zemi, po aténském. Také to Řeci zprovoznili relativně pozdě, až v roce 2000, bylo součástí projektů k olympijským hrám v roce 2004 v Aténách.

Mitsotakis při sobotním zahájení provozu uvedl, že výstavba soluňského metra stála tři miliardy eur (zhruba 75 miliard Kč). Z prohlášení premiéra není ale jasné, zda je v této částce zahrnuto i pořízení souprav pro metro. Pro srovnání - výstavba pražského metra D v úseku Pankrác-Nové Dvory v délce 4,6 kilometru by podle schváleného rozpočtu z roku 2021 měla stát 52 miliard korun.