Kam dál? Letos se v 9. třídách rozhoduje více žáků než loni. Moc času jim nezbývá. Za týdenje poslední termín odevzdání přihlášek na střední školy. U přijímacích zkoušek se tak děti budou muset vypořádat s větší konkurencí. Poslední roky s koronavirem také změnily zájem žáků o některé obory. Zatímco zdravotnické školy zažívají boom, na gastronomické obory chce čím dál méně mladých.

Letos bude o místa na středních školách bojovat téměř sto tisíc žáků, o devět tisíc víc než loni. Děti nastupující na střední školy přibývají už poslední čtyři roky. Na učební obory se lze dostat bez přijímacích zkoušek, většinou jen na průměr známek na vysvědčení, rok od roku je ale o ně nižší zájem. Loni se do učení přihlásilo necelých 29 procent žáků, což je historicky nejnižší hodnota. 

Na střední školy s maturitou ale uchazeči musí splnit minimálně jednotnou přijímací zkoušku z češtiny a matematiky, kterou každoročně připravuje ministerská organizace Cermat. Konkurence mezi nimi naopak stoupá, protože o tyto školy má zájem stále větší podíl deváťáků.

Jednodušší bude naopak každoroční boj o víceletá gymnázia – minimálně v některých regionech. V pátých ročnících je letos o pět tisíc dětí méně než loni, takže při zachování stejného zájmu o osmiletá gymnázia a stejného počtu míst jako loni by žáci měli mít naopak větší šanci dostat se na vysněnou školu. 

Loni poměr počtu žáků hlásících se z pátých tříd na víceletá gymnázia klesl o devět procent a učitelé i odborníci se shodli na tom, že je to důsledek několikaměsíční výuky na dálku. Počty se značně lišily podle regionů. Zatímco v Pardubickém kraji uchazečů ubylo o jedno procento a v Praze o pět, v Libereckém, Ústeckém či Královéhradeckém kraji se hlásilo o pětinu žáků méně než o rok dřív.

Letošní přijímačky

Jednotné přijímací zkoušky z češtiny a matematiky na čtyřleté obory středních škol budou 12. a 13. dubna a na víceletá gymnázia 19. a 20. dubna. V posledních dvou letech proběhly přijímací zkoušky na střední školy kvůli covidu v pozměněném režimu. Letos se zatím výraznější změny neočekávají.

Podle ekonoma Daniela Münicha, který se ve vzdělávacím centru CERGE-EI věnoval odchodu žáků na víceletá gymnázia, se děti nemohly tolik ovlivňovat, když se nevídaly ve třídách, a kvůli omezenému setkávání si o přihláškách na gymnázium tolik nepovídali ani rodiče, kteří o dětech rozhodují.

„V hlavním městě jsou rodiče obvykle rozhodnutí přihlásit dítě na víceleté gymnázium už dlouho dopředu, zatímco v regionech to bývá často i na popud učitelů nebo právě spolužáků,“ vysvětluje regionální rozdíly Alfréd Dytrt, ředitel ústeckého Gymnázia Jateční. 

Zájmu pomohly seriály o sestrách 

Rekordní byl loni zájem o zdravotnické obory. „Měli jsme o 52 procent přihlášek víc,“ říká ředitel českobudějovické střední zdravotnické školy Karel Štix. Žáci se hlásili hlavně na obor praktická sestra, ale také na zdravotnické lyceum, což je přípravka na lékařské fakulty vysokých škol.

Podle Asociace zdravotnických škol se zájem zvedl skoro ve všech regionech průměrně o třetinu. Na zdravotnickou školu v Hradci Králové se loni na obor praktická sestra hlásilo 230 lidí, brali ale jen dvě třídy. Převis tak byl podobný jako na některých gymnáziích. Letos očekávají zájem stejný.

„Podle zájmu na dnech otevřených dveří si myslíme, že se opět přihlásí více dětí. Není to jen koronavirem a obrovskou popularitou zdravotních sester v médiích, ale také některými seriály, kde je prostředí nemocnic vykreslováno možná až příliš atraktivně, a vliv má také zlepšování platových podmínek,“ myslí si zástupce ředitelky zdravotnické školy v Hradci Králové Jiří Chrz.

Dostat se na zdravotní sestru ale u nich bude letos možná lehčí, protože kvůli velkému zájmu zažádali o navýšení kapacity oboru. Pokud se přihlásí opět více než 200 zájemců, otevřou třídy tři. Naopak v Českých Budějovicích kapacity navyšovat neplánují. „Není důvod, když do praxe odchází jen pětina maturantů,“ vysvětluje Štix.

Loni podle údajů ze serveru Infoabsolvent zaznamenala největší nárůst počtu přihlášených lycea, tedy určitý kompromis mezi gymnáziem a odborně zaměřenou střední školou, a skupiny oborů stavebnictví a zemědělství a lesnictví. Tradičně se ale dařilo i školám zaměřeným na informatiku.

„Navzdory koroně a nejspíš také díky ní jsme dostali v loňském a předloňském školním roce až o 25 procent víc přihlášek ke studiu než v předchozích letech,“ říká ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky Martin Vodička. 

Podle něj se už v mladé generaci také pomalu rozplývají mýty, které těm předchozím v kariéře „ajťáka“ mnohdy bránily. „Letos do prvních ročníků nastoupilo pět procent dívek. Dřív jsme se setkávali s názory, že jde o zaměření vhodné jen pro kluky, introverty a geniální matematické mozky. Ale ta doba je už snad pryč,“ míní Vodička. Na webových stránkách školy si zájemci mohou šanci na přijetí alespoň přibližně odhadnout pomocí speciální kalkulačky, která jim řekne, kolik mohou v potenciálním přijímacím řízení dosáhnout bodů. 

Na číšníka nikdo nechce

Komu naopak koronavirová pandemie uškodila, jsou gastronomické obory. Byť podle serveru Infoabsolvent poklesl zájem i o strojírenské a umělecké obory. „Nejvíce se to projevilo na oboru číšník. Podle nás je to určitě covidem, i když zájem je menší už několik posledních let. S dobou před dvaceti lety se to nedá srovnat,“ říká Jiří Nekuda, předseda Asociace ředitelů hotelových škol. To se podle něj projevuje i na kvalitě uchazečů.

Ti, kteří se k nim dříve hlásili, si častěji vybírají maturitní obory. Navíc současní studenti nemají o obor jako takový skutečný zájem. Přesto Nekuda věří, že letos bude situace lepší, když se restaurace už tolik nezavíraly. „Ale těžko odhadovat, dny otevřených dveří jsme měli jen online a z toho to nepoznáte,“ uvádí.

U hotelových škol s maturitou je trend poklesu zájmu podle Nekudy dlouhodobější a koronavirus se na počtu přihlášek tolik neprojevil. „Brávali jsme tři plné třídy, dnes se hlásí kolem stovky uchazečů a nabíráme dvě,“ popisuje. Hotelová škola je podle něj dobrá v tom, že nabízí hodně univerzální vzdělání a dá se s ní dál dělat téměř cokoli. Žáci dostanou základy ekonomie, naučí se cizí jazyky i dovednosti potřebné pro práci v cestovním ruchu. „Je to taková cesta pro ty, kteří nemají na gymnázium a obchodní školy se jim nelíbí,“ říká.

Testy se spíše zjednoduší

Pořád ale záleží i na tom, na jakou konkrétní školu se žák hlásí a v jakém je to regionu. Například na Středním odborném učilišti gastronomie U Krbu loni neměli méně přihlášek a nabírali dokonce o jednu třídu víc. „Snažíme se, hodně dbáme o sociální sítě a dáváme o sobě vědět,“ vysvětluje ředitelka školy Kateřina Mrvová.

Dokonce uvažují o tom, že letos trochu zpřísní kritéria pro přijetí, aby si tak vybrali studenty s lepším průměrem známek. Zpřísňování požadavků k přijímacím zkouškám ale podle předsedy Unie školských organizací CZESHA Jiřího Zajíčka obecný trend nebude. Spíše naopak.

Školy přihlédnou k tomu, že i letos probíhá výuka ve ztížených podmínkách, i když už to není tak hrozné jako loni, kdy závěrečné ročníky základních škol nebyly ve škole dlouhé měsíce. „Dříve jsme k jednotným přijímacím testům z češtiny a matematiky přidávali ještě vlastní test všeobecných znalostí. Loni ale základní školy deklarovaly, že se soustředí hlavně na češtinu a matematiku, tak jsme je vypustili a nezařadíme je ani letos,“ uvádí ředitelka Gymnázia Nad Štolou a zároveň předsedkyně Asociace gymnázií ČR Renata Schejbalová.