Mandátový a imunitní výbor v úterý již potřetí navrhl Poslanecké sněmovně, aby vydala expremiéra a dnes již řadového poslance Andreje Babiše (ANO) k trestnímu stíhání. Sněmovnu o to požádalo v prosinci Městské státní zastupitelství v Praze kvůli vyšetřování možného dotačního podvodu v kauze Čapí hnízdo. V té je Babiš obviněn spolu se svou někdejší poradkyní Janou Nagyovou (dříve Mayerovou). 

Kromě Babiše se sněmovní výbor také zabýval žádostí o vydání bývalého pražského primátora Bohuslava Svobody (ODS). I v jeho případě se členové výboru usnesli, že doporučí plénu jeho vydání.

Na jednání výboru dorazil kvůli Babišově kauze i státní zástupce Jaroslav Šaroch, který ji má na starosti. Detaily z jeho výpovědi před poslanci ale předsedkyně výboru Helena Válková (ANO) sdělit s odkazem na mlčenlivost odmítla. „Nedozvěděli jsme se nic nového,“ zhodnotila žalobcovo vystoupení na uzavřeném jednání Válková.

Samotné hlasování členů výboru o návrhu usnesení bylo podle ní většinové: „Nebylo to jednomyslné rozhodnutí.“ Sněmovní plénum by mohlo o vydání expremiéra rozhodnout příští týden. Půjde již o třetí takové hlasování, v obou předchozích případech poslanci se stíháním Babiše souhlasili. 

Babiš se z jednání výboru omluvil. Zaslal písemné vyjádření zhruba na tři a půl stránky, které Válková přítomným poslancům přečetla. Expremiér se prý k detailům a svému postoji vyjádří při jednání sněmovny. ČTK šéf hnutí ANO později sdělil, že kauza Čapí hnízdo je vykonstruovaná. Považuje ji prý za účelový pokus o svou kriminalizaci, motivovaný snahou „vystrnadit“ jej z politiky. Proto podle svých slov neshledal osobní účast na jednání jako přínosnou.

Projednávání Babišova vydání doprovázela před sněmovnou demonstrace několika desítek zástupců iniciativy Chcípl PES, která žádá zrušení protiepidemických opatření. Na místě skandovali heslo „Vydejte Babiše“. Poté se postupně rozešli.

Šetření kauzy Čapí hnízdo trvá již šest let. Podstatou případu je to, že Čapí hnízdo původně patřilo Babišovu holdingu Agrofert, v prosinci 2007 se však přeměnilo na akciovou společnost s akciemi na majitele a později získalo padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu nemělo nárok. Akcie údajně vlastnily Babišovy děti a partnerka. Společnost se po několika letech pod Agrofert vrátila. Babiš holding v roce 2017 vložil do svých svěřenských fondů. 

Výbor po krátkém odpoledním jednání doporučil jednomyslně i vydání exprimátora Svobody v souvislosti s kauzou Opencard. Ten ještě před rozhodnutím uvedl, že o to sám výbor požádal. Svoboda, jenž Prahu vedl mezi lety 2010 a 2013, trvá na své nevině. Poprvé jej sněmovna vydala k trestnímu stíhání v roce 2014. Soud jej tehdy nepodmíněně odsoudil k 2,5 roku vězení. Procedura se opakovala v roce 2018, kdy však poslanci exprimátora vydat odmítli.