Lidé, kteří onemocněli covidem-19, už nebudou muset strávit v izolaci 14 dní. Vláda tuto dobu zkrátila na pět dní. Na stejnou dobu se zkracuje i karanténa, tedy nucený pobyt doma způsobený kontaktem s někým, kdo se nakazil. Obě změny platí od úterý 11. ledna.

Česko tak následuje příklad řady dalších zemí. Ty izolaci a karanténu zkracují kvůli šíření nové varianty omikron, která se podle řady vědců chová jinak než dřívější podoby viru. Zároveň je ale mimořádně nakažlivá, což posílá do izolace a karantény stále větší množství lidí, i když třeba nemají žádné příznaky. A tito lidé pak chybí v práci.

„Problémem pro zdravotnictví není to, že by byl velký počet starých lidí těžce nemocných kvůli covidu. Problémem je velký počet zaměstnanců, kteří kvůli pozitivnímu testu nemohou do práce,“ tvrdí Chris Hopson, šéf jedné z asociací poskytovatelů zdravotnických služeb ve Velké Británii.

Británie, stejně jako třeba Francie nebo Itálie, zaznamenává rekordní denní počty nakažených koronavirem. Počet lidí, kteří musí do nemocnice, je ale zároveň výrazně nižší než při předchozích vlnách pandemie. Konkrétně v Británii leží v nemocnici ani ne polovina pacientů oproti loňskému lednu. A to díky faktu, že omikron u nakažených způsobuje výrazně mírnější průběh onemocnění než předchozí varianty koronaviru.

Nutnost dlouhé izolace a karantény ale z práce vyřazuje řadu lidí, kteří pak chybí nejen ve zdravotnictví, ale prakticky ve všech sférách ekonomiky. V Česku je například už teď v některých krajích nedostatek řidičů autobusů. Dobu izolace a karantény tak výrazně zkrátila řada zemí, například Spojené státy, Británie, Španělsko, Itálie, Řecko nebo Belgie. A to na pět až sedm dní. Nyní se k nim přidává i Česko.

Se třemi dávkami se Němci karanténě vyhnou

Karanténě po kontaktu s nakaženým koronavirem se v Německu brzy zřejmě vyhnou jen lidé s posilující dávkou proti covidu-19 a ti, od jejichž základního očkování neuplynuly více než tři měsíce. Podle informací deníku Bild to vyplývá z návrhů závěrů pro páteční jednání kancléře Olafa Scholze s premiéry německých spolkových zemí. Do karantény nyní nemusí plně očkovaní a také ti, kteří nemoc prodělali. V případě varianty omikron ale německé regiony postupují přísněji a karanténu vyžadují.

„Zkrácení karantény a izolace na hraničních pět dní považuji za současné situace za rozumné pro bezpříznakové onemocnění nebo nákazu probíhající v mírné formě a za předpokladu důsledného testování,“ prohlásil profesor Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra Akademie věd.

Zkrácení karantény vychází z dat, která ukazují, že u omikronu nastupují příznaky rychleji, a nakažený člověk je tedy infekční kratší dobu, než tomu bylo u předchozích variant. Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí člověk covidem nakazí jiné lidi nejčastěji během dvou dní před tím, než se u něj projeví příznaky, a maximálně tři dny po jejich rozvinutí.

Ne všichni vědci ale s těmito závěry souhlasí. A to hlavně tehdy, když pětidenní izolace či karanténa není zakončena testem. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) po skončení středeční schůze vlády navíc neupřesnil, jestli bude test po karanténě nutný, nebo ne. Všichni zaměstnanci se ale dvakrát týdně budou muset v práci testovat antigenními testy.

Omikron posílá do nemocnice výrazně méně lidí, což je patrné hlavně na jednotkách intenzivní péče – ty jsou mnohem méně zatížené než během předchozích vln pandemie. Zatím ale není zcela potvrzené, jestli je omikron skutečně mírnější variantou viru nebo je méně škodlivý, a to hlavně z toho důvodu, že velká část populace je buď očkovaná, nebo už covid v nedávné době prodělala. Z dosavadních dat se zdá, že u lidí, kteří nejsou očkovaní nebo nemají přirozenou imunitu, je riziko hospitalizace podobně vysoké jako dřív.

Světová zdravotnická organizace varovala, že je nutné ještě nějakou dobu počkat, až budou k dispozici přesnější data. I kdyby byl omikron skutečně výrazně menší hrozbou, rizikem je fakt, že je to vysoce nakažlivá varianta – k zahlcení nemocnic by tak dojít mohlo, pokud by se virem nakazilo obrovské množství lidí, i když by vážný průběh nastal jen u malého procenta z nich.