Za Masaryka byli Češi hrdí, že jsou šampiony v očkování. Teď se chovají jako imbecilové, říká historik

Češi v míře proočkovanosti tradičně patřili k nejlepším v Evropě. „Za první republiky se dívali skrz prsty na Slovensko a zejména na Podkarpatskou Rus, kde ještě bujely epidemické choroby, které Češi už neznali, třeba tyfus, spála nebo i pravé neštovice,“ říká v rozhovoru pro HN historik medicíny Vladan Hanulík. Odpůrci očkování se dnes zaštiťují svobodou, ale podle Hanulíka je jejich opravdovým motivem „vychytralost, strach, neinformovanost nebo skutečná imbecilita, která je vede k tomu, že věří spíš zpěvákům nebo hercům“.

HN: Jak lidé očkování přijímali v minulosti? Jako něco, co zachraňuje životy, nebo proti tomu vždy existoval odpor?

Jistý odpor k očkování existoval už od počátku osmnáctého století, kdy se v Evropě objevilo konkrétně očkování proti pravým neštovicím. Šlo především o představitele církve. V kostelech pronášeli kázání, že si lidé hrají na Boha, neboť všechny nemoci byly stvořeny právě Bohem. Lékaře, kteří očkovali, označovali za škůdce lidstva a satanské čaroděje.