Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) oznámilo, že nemá žádné nástroje, s jejichž pomocí by mohlo řešit dopady zdražování energií a vysokých záloh. Situaci podle něj musí řešit ministerstvo průmyslu (MPO) a Energetický regulační úřad (ERÚ) vůči dodavatelům energií. Ve středu to sdělilo tiskové oddělení ministerstva práce. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ale na briefingu ve stejný den uvedl, že zhruba deset procent českých domácností, které by mohly být ohroženy energetickou chudobou, bude mít nárok na takzvanou mimořádnou okamžitou pomoc. Týkat by se to tak podle něj mohlo 400 až 500 tisíc domácností.

Mimořádná okamžitá pomoc je jednorázová dávka hmotné nouze. Pro přidělení této podpory se podle zákona zkoumá příjem a majetek nejen žadatelů, ale všech lidí v domácnosti. Posuzují se i další skutečnosti. Získat ji mohou jen osoby ve vážné tísni. Nedosáhnou na ni tak obvykle třeba lidé se spořením pro děti či s nemovitostí.

Nového dodavatele energií si musí hledat 900 tisíc odběratelů skupiny Bohemia Energy, která skončila. Ukončení činnosti oznámily i další firmy, týká se to tisíců jejich odběratelů. Na tuto dobu je přebírají jiné společnosti, tedy takzvaní dodavatelé poslední instance. Řada lidí má teď platit násobně vyšší zálohy než dosud. O opatřeních ke zmírnění dopadů ve středu dopoledne jednali zástupci ministerstev průmyslu, práce, financí a ERÚ. Politický náměstek ministryně práce Robin Povšík (ČSSD) pak novinářům řekl, že resorty a úřad připravují soubor kroků a řešení musí být komplexní. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání tripartity mluvil o případném poskytování dávky mimořádné okamžité pomoci.

„Na základě informací a předběžných dat od ministerstva průmyslu a obchodu a Energetického regulačního úřadu nedisponuje ministerstvo práce a sociálních věcí žádným nástrojem, který by mohl řešit vzniklou situaci, kdy v důsledku přechodu stovek tisíc zákazníků k dodavatelům poslední instance jsou tyto domácnosti nuceny uhradit v extrémně krátkém termínu několikanásobně vyšší zálohy na energie v řádech i desítek tisíc korun,“ sdělilo ministerstvo práce. Podle něj musí situaci na trhu s energiemi řešit stát, tedy ministerstvo průmyslu a ERÚ.

Havlíček ale na tiskové konferenci řekl, že na mimořádnou okamžitou pomoc budou mít s velkou pravděpodobností nárok ti, kdo mají možnost čerpat příspěvek na bydlení, a ti, kteří jsou v takzvané hmotné nouzi. „Je to to, co se dneska propočítává a bude v následujících dnech zveřejněno,“ doplnil.

Tiskové oddělení MPSV napsalo, že zálohy za energie u dodavatelů poslední instance jsou stanoveny nestandardně. Uvedlo, že „nepřípustným způsobem selhala základní ochrana spotřebitele“, když energie slouží k zajištění základních potřeb. Pokud legislativa neumožňuje ochranu při náhlém ukončení smlouvy, měl by být k dispozici garanční fond pro případ pomoci.

Podle Havlíčka ochrana spotřebitele nemohla selhat, neboť je nutné se chovat podle pravidel v liberálním tržním prostředí Evropské unie. „Stát nemůže vstoupit žádným zákonným prostředkem do trhu tak, že by kontroloval délky nákupů a prodejů, tím spíše pokud klienti prokazují dostatek hotovosti na svých účtech. Co může dělat ERÚ a co penalizuje, je agresivní, predátorské chování, to, co nazýváme chováním šmejdů,“ dodal ministr.

Zákazníci by měli neprodleně požádat o uzavření běžné smlouvy, doporučuje MPSV. Radí, aby lidé od dodavatelů poslední instance žádali hned vyúčtování své spotřeby. S tímto dokladem by případně bylo možné žádat o mimořádnou okamžitou pomoc. Ministerstvo práce uvedlo, že je do dávek připraveno ceny energií promítnout. Jedná se o úpravu legislativy.

Maláčová žádá o svolání vlády

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) požádala premiéra Babiše o svolání vlády kvůli zdražení energií pro lidi, kteří přišli o stálého dodavatele. Podle ní musí řešení navrhnout ministerstvo průmyslu a rozhodnout musí kabinet. Jako cestu vidí dotace pro dodavatele poslední instance, bezúročné půjčky od státní banky nebo energošeky pro domácnosti. Ministryně to ve středu řekla novinářům. Reagovala tak na prohlášení ministra Havlíčka. To podle ministryně není možné. 

Babiš už oznámil, že se vláda k řešení pomoci lidem zasaženým zdražením energií sejde, až se dosáhne finální shody a vznikne program mimořádné pomoci.

„Dávka mimořádné okamžité pomoci je testovaná na příjem. Pravděpodobně klienty u dodavatelů poslední instance nezasáhne. Musíte doložit, že jste v hmotné nouzi, že nemáte žádné úspory a příjmy. Není to nástroj řešení situace,“ řekla Maláčová.

Jako nejlepší řešení ministryně vidí vyplacení dotací dodavatelům poslední instance. Díky penězům od státu by snížili zálohy. Druhou možností je podle šéfky resortu práce návrh odborů na bezúročnou půjčku od státní banky. Třetí variantou by mohly být energošeky pro domácnosti. Havlíček ale stále trvá na tom, že nejlepší řešení je mimořádná dávka. „Jedná se o jasnou a rychlou pomoc. Půjčky dodavatelům poslední instance neřeší situaci odběratelů. Je absurdní, aby stát úvěroval ČEZ, podporu potřebuji domácnosti,“ sdělil.

Podle Maláčové je nutný koordinovaný postup. Požádala proto Babiše o svolání kabinetu. „Musí rozhodnout vláda jako celek na návrh ministerstva průmyslu. Dávka mimořádné okamžité pomoci řešením není,“ dodala ministryně.

„Vláda připravuje komplexní podporu. Zapojuje se ministerstvo financí přes DPH, ministerstvo průmyslu a obchodu přes odpuštění plateb za OZE (obnovitelné zdroje energií) a ministerstvo práce a sociálních věcí, které společně se zmíněnými resorty připravuje tzv. mimořádnou okamžitou pomoc pro domácnosti, které jsou ohroženy energetickou chudobou. Přesně v souladu s doporučením EU a dle dnešní dohody zástupců zmíněných ministerstev,“ oznámil Babiš. „Jak bude finální shoda a program mimořádné pomoci hotov, sejde se vláda,“ doplnil.