Nedávné výročí 20. září připomnělo jeden rok od masivního otrávení čtyřiceti kilometrů řeky Bečvy. Podle policejního vyšetřování za něj byly odpovědné kyanidy z čistírny odpadních vod společnosti Energoaqua. Tu již policie obvinila. Ten samý den, pár hodin před otravou řeky, ale také došlo k „havárii“ v chemičce Deza ve Valašském Meziříčí, v jejíž blízkosti začaly ryby hynout.

V chemičce tehdy přetekl reaktor takzvané fenolky, konkrétně v zařízení, jemuž se říká kaustifikační jednotka a vyrábí se v něm louh. Společnost spadající do svěřeneckých fondů premiéra Andreje Babiše (ANO) to dva měsíce tajila a od počátku tvrdila nejen že s otravou řeky nemá nic společného, ale také že u ní k žádné havárii, respektive provozní události, jak je firmou označována, nedošlo. Za utajování této události nebyla doposud potrestána. Řízení o přestupku se od konce loňského roku podle zjištění HN příliš neposunulo.

Informace o události v Deze zveřejnil 30. listopadu minulého roku Deník Referendum, kterému se podařilo získat svědectví jednoho z pracovníků chemičky. Agrofert, pod nějž Deza spadá, událost až tehdy potvrdil. Dodnes ale odmítá, že by se jednalo o havárii. „Šlo o provozní událost, která neměla charakter havárie a ze své podstaty nemohla být příčinou otravy ryb v Bečvě,“ řekl již dříve mluvčí koncernu Karel Hanzelka a dodal, že podle předpisů nemusela být hlášena úřadům. Souvislost s otravou Bečvy vyloučil i posudek, který si nechala Deza zpracovat.

Opoziční politici ale dodnes vyčítají úřadům, že Dezu z okruhu podezřelých vyloučily příliš rychle a u odpadních vod z podniku včas neodebraly vzorky. Postup úřadů kritizuje i zpráva sněmovní vyšetřovací komise. Kritika ale zaznívá i ze Senátu. „Těch náhod tam bylo skutečně moc. Možná to bylo tím, že tu máme firmu, která patří známé osobnosti a nemělo se do toho moc vrtat, to už je ale má spekulace,“ řekla při úterním zasedání senátní komise Voda-Sucho senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL), geoložka a specialistka na ochranu životního prostředí, která se kauze intenzivně věnovala.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) již dříve potvrdila, že Deza měla událost oznámit a slíbila, že se jejím nenahlášením bude zabývat. „Inspekce ani ministerstvo neměly o události ve společnosti Deza žádnou informaci až do chvíle, kdy se tato informace objevila v médiích 30. listopadu. Na zjištění bude ČIŽP reagovat v rámci kontroly, která v souvislosti s havárií na Bečvě probíhá,“ uvedlo koncem minulého roku ministerstvo životního prostředí.

Podle zjištění HN inspekce se zahájením řízení o přestupku za neohlášení provozní události čeká na vyjádření policie. „Kontrola, ve které jsme konstatovali porušení povinností, byla ukončena letos v září vyřízením námitek, následně jsme zaslali na policii dotaz, zda můžeme v dané věci řízení vést a neohrozíme tím vyšetřování policie v kauze Bečva. Odpověď od policie jsme ale zatím neobdrželi,“ řekl HN mluvčí inspekce Jiří Ovečka. Podle něj bez toho není možné řízení zahájit. „Vychází to ze zásady, že nelze dvakrát trestat v téže věci a trestní řízení má přednost před přestupkovým,“ vysvětlil Ovečka.

Policie na otázku HN, zda Dezu vyšetřuje, a to třeba i v souvislosti s otravou Bečvy, odpověděla jen vyhýbavě. „Vyšetřování případu otravy Bečvy není dosud ukončeno, a není tak v tuto chvíli možné poskytnout jakékoliv bližší informace,“ sdělil Petr Jaroš z tiskového oddělení policejního ředitelství Zlínského kraje.

V policejním spise, který mají HN k dispozici, je Deza jako viník vyloučena. Policie ji tedy zjevně nevyšetřuje. To potvrzuje i mluvčí Agrofertu. „Policie se touto provozní událostí nezabývá. Věc již byla v minulosti prošetřena jak policií, tak Českou inspekcí životního prostředí i Krajským úřadem Zlínského kraje,“ řekl HN Hanzelka. Z reaktoru podle něj přetekla jen nezávadná směs sody a vody. „Ani jedna z těchto látek není nebezpečná pro životní prostředí. Směs navíc skončila v záchytných valech a v chemické kanalizaci, tedy nedostala se do dešťové kanalizace,“ upozornil Hanzelka.

Byla to jen jedna ze čtyř provozních událostí, které se v Deze minulý rok odehrály, včetně té ve zmíněné kaustrifikační jednotce. Havárii, tak jak ji definuje zákon, neměla fabrika podle Hanzelky žádnou.

Z pohledu advokátky Lenky Hlaváčové z Frank Bold Advokáti ale inspekce s řízením o přestupku u Dezy čeká zbytečně. V tomto případě podle ní neplatí zmíněná zásada, že tatáž osoba, respektive společnost, nesmí být trestána dvakrát za tentýž skutek. „V daném případě se nejedná o tentýž skutek, ale o dvě odlišná jednání: poškození životního prostředí vypuštěním závadných látek do vodního toku a neoznámení mimořádné události,“ vysvětluje Hlaváčová a dodává: „Za situace, kdy s Dezou žádné řízení vedeno není, nelze otálení se zahájením řízení touto zásadou odůvodnit. Postup ČIŽP proto nepovažuji za správný.“

Pokud by inspekce Deze porušení povinnosti hlásit havárii prokázala, hrozila by jí za to pokuta až do výše deseti milionů korun.

Podle žebříčku znečišťovatelů, který dává dohromady Arnika, byla Deza v roce 2020 čtvrtým největším znečišťovatelem vod kyanidy. Vychází přitom z dat Integrovaného registru znečišťovatelů spadajícího pod Ministerstvo životního prostředí. Oficiálně loni chemička vypustila celkem 157 kilogramů, tedy téměř o dvě třetiny více než v roce 2019. Nicméně jedná se o množství vypouštěné v průběhu celého roku a dosahující hodnot, které jsou povolené.