Na návrhu zvýšit platy všem pracovníkům veřejného sektoru od ledna o 3000 korun se ve čtvrtek shodli odboroví předáci, vicepremiér Jan Hamáček a ministryně práce Jana Maláčová (oba ČSSD). O záměru by v příštích dnech měla ještě s odboráři jednat vláda. Hamáček to řekl novinářům. Podle něj by na takové přidání bylo potřeba asi 21 miliard korun. Maláčová navrhuje pak růst minimální mzdy od ledna z 15 200 na 18 000 korun. Odbory to podporují.

Hamáček s Maláčovou se se šéfy odborových centrál sešli kvůli minimální mzdě už dvakrát v červnu. Na následných tiskových konferencích předáci uvedli, že budou požadovat růst výdělků přinejmenším o inflaci. Pohrozili i případnými nátlakovými akcemi, pokud by se platy neměly zvednout. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) několikrát zopakovala, že s přidáváním v rozpočtu nepočítá.

Podle návrhu by hasiči, policisté, učitelé, lékaři, sestry, úředníci, pracovníci v kultuře či sociálních službách i všichni ostatní zaměstnanci veřejné sféry měli od ledna dostat 3000 korun do tarifu, tedy do základu výdělku. „Shodli jsme se na tom, že to je řešení i pro tento státní rozpočet,“ uvedl Hamáček po čtvrteční schůzce se zástupci odborových svazů.

Související

Ve veřejném sektoru v prvním čtvrtletí pracovalo 699 400 lidí. Pokud by všichni měli dostat od ledna 3000 korun navíc, bylo by to 25,2 miliardy. K tomu je nutné připočítat odvody.

Jednotlivé svazy měly původně jiné představy. Pro zdravotníky chtěli odboráři aspoň deset procent navíc. Požadavek pro školství činil o pět procent peněz na výdělky víc. Hamáček před nedávnem zmínil navýšení aspoň o 3,5 procenta, tedy o odhadovanou inflaci. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly se stejnou částkou pro všechny odboráři souhlasí. „Při jednání nezaznělo, že by byla neshoda. Návrh všichni podporují,“ řekl Středula. Dodal, že se očekává v příštím roce růst ekonomiky, což znamená navýšení příjmů státu o několik desítek miliard.

Stejně přidáno dostali pracovníci veřejného sektoru už loni, a to 1500 korun. Záměr sklidil i kritiku kvůli nivelizování výdělků. Za vysoce expertní práci je stejné ohodnocení jako za práci pomocnou. Při stanovení určité částky vyjde plošné navýšení stát ale levněji. Ve veřejném sektoru totiž pracují lidé s vyšším vzděláním, zaměstnanců s nízkou kvalifikací v něm tolik není.

Podle Středuly odboráři podporují i návrh Maláčové na navýšení minimální mzdy od ledna o 2800 korun. Ministryně práce řekla, že nynější částka není důstojná a je „skandální“, že je nižší než v Polsku a na Slovensku. Zaměstnavatelé s navrhovaným navýšením zhruba o 18 procent nesouhlasí. Podle zástupců podniků je v rozporu s ekonomickou situací v Česku, kdy firmy řeší dopady pandemie. Navrhují růst o 500 korun na 15 700 korun.

Schillerová minulý týden řekla, že růst výdělků projedná vláda. Podle Hamáčka by ale kabinet měl o přidání jednat i s odbory. Schůzka by se měla uskutečnit v příštích dnech, míní Maláčová.

Související