Prezident Miloš Zeman naznačil v úterý v rozhovoru pro Parlamentní listy, že Bezpečnostní informační služba (BIS) neoprávněně odposlouchává ústavní činitele. Zeman v rozhovoru uvedl, že by se civilní kontrarozvědka neměla zabývat některými odposlechy, protože to jí nepřísluší a že brzy zveřejní další výhrady vůči jejímu nyní pověřenému řediteli Michalu Koudelkovi, kterého dlouhodobě kritizuje. Z rozhovoru plyne, že by se měly týkat právě neoprávněných odposlechů. BIS uvedla, že prezidentovo vyjádření nebude nijak komentovat. Kontrarozvědka vždy postupuje podle zákona, sdělil ČTK její mluvčí Ladislav Šticha.
"Důležité je, aby BIS skutečně plnila svoji funkci, jakou má definovanou zákonem, takže například odhalovala vážnou ekonomickou kriminalitu, a na druhé straně aby nefízlovala ústavní činitele," řekl Zeman. Zmíněné "fízlování" může podle něho vést i k vydíratelnosti některých činitelů, mezi něž se ale nepočítá. Prezident míní, že příští vláda, kterou bude jmenovat po říjnových sněmovních volbách, by měla o Koudelkově osudu rozhodnout i na základě nových argumentů.
Šticha v prohlášení poskytnutém ČTK uvedl, že vyjádření prezidenta nebude BIS nijak komentovat. "Obecně lze pouze konstatovat, že BIS vždy postupuje striktně podle zákona. Veškeré použití zpravodajské techniky podléhá souhlasu předsedy senátu Vrchního soudu v Praze," doplnil.
Koudelkovi skončil pětiletý mandát řádného ředitele BIS v polovině srpna. Jeho setrvání v čele civilní kontrarozvědky se stalo v posledních týdnech jedním z hlavních politických témat. Menšinová vláda ANO a ČSSD nakonec Koudelku řízením služby pověřila do jmenování řádného ředitele, což ponechala na novém kabinetu po volbách.
Zeman připustil, že byl kvůli zvolenému řešení naštvaný na premiéra Andreje Babiše (ANO). "Ano, byl, protože i když to lze chápat jako jakýsi kompromis, tak původní verze byla, že pan Koudelka opravdu odejde, a toto se stalo takříkajíc na poslední chvíli po návštěvě pana Koudelky na předsednictvu vlády," uvedl.
Babiš po schůzce se Zemanem začátkem srpna na lánském zámku nastínil dvě možnosti řešení. Jedním bylo opětovné jmenování Koudelky, druhým ponechání výběru ředitele BIS na novém kabinetu. V takovém případě se obecně předpokládalo, že by civilní kontrarozvědku měl dočasně vést Koudelkův zástupce Jan Pavlíček.
Z ředitele zástupcem. Koudelka zatím zůstává v čele BIS, definitivně o jeho osudu rozhodne až nová vláda
Prezident soudí, že Babiš si nejprve sám uvědomil, že Koudelkovo pokračování v čele BIS není dobré řešení. "Pokud potom změnil svůj názor, a to během půl hodiny, tak až ho příště uvidím, samozřejmě se ho na to zeptám," podotkl.
Zeman se proti Koudelkovi opakovaně postavil už v minulosti, šestkrát odmítl návrhy vlád na jeho povýšení do generálské hodnosti. Práci BIS, která ve výročních zprávách varuje před působením čínských nebo ruských agentů, hlava státu často kritizuje. Loni koncem roku Zemanpředal Babišovi ohledně Koudelky kritický materiál.
Kontrarozvědka má naopak zastání u většiny politiků. Pochvaly za svou práci se dočkala od poslanců i senátorů, ocenili ji i spojenci včetně americké CIA. Koudelku v čele BIS chce většina opozičních stran, konkrétně koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Piráti se STAN.
Nového ředitele civilní kontrarozvědky musí podle Zemana vybrat vláda, prezident do toho zasahovat nechce. "Dovedu si samozřejmě představit některá jména, ale myslím si, že to není moje primární funkce. Pokud se mě na to někdo zeptá, tak jim ta jména řeknu, ale ať si vláda vybere kohokoli kromě pana Koudelky," dodal.
USA i NATO selhaly
Prezident Zeman v Parlamentních listech zkritizoval také odchod USA z Afghánistánu. USA tím podle něj ztratily prestiž světového lídra a NATO vyvolává pochybnosti o oprávněnosti své existence, protože dramaticky selhalo. Zeman se domnívá, že Tálibán v Afghánistánu vytvoří teroristické centrum a obnoví se teroristické útoky po celém světě. Poznamenal, že po odchodu z Afghánistánu přestal podporovat zvyšování armádního rozpočtu na dvě procenta HDP. Česko by nyní podle něj mělo investovat do národní obrany. Investování do NATO označil "tak trochu" za vyhazování peněz.
Podle Zemana se naplnily jeho prognózy, ve kterých varoval před odchodem z Afghánistánu. "A ještě se naplní, protože scénář bude mít pokračování, které znamená, že Tálibán na území Afghánistánu vytvoří teroristické centrum. Tím se obnoví teroristické útoky v podstatě po celé zeměkouli," řekl.
Odchod ze země označil za zbabělost a za dramatické selhání NATO. Nedůvěra v alianci podle něj nyní bude sílit. Zkritizoval rychlý odchod Spojených států. "Podle mého názoru odchodem z Afghánistánu Američané ztratili prestiž světového lídra a samo NATO teď vyvolává pochybnosti o oprávněnosti své existence," uvedl. Rychlý postup Tálibánu neočekával. Opět podpořil, aby Česko pomohlo svým afghánským spolupracovníkům. Souhlasí, aby byli všichni převezeni na české území a až poté prověřeni.
Řekl, že když se zvyšují výdaje na obranu, je potřeba za to očekávat protihodnotu, kterou je ochrana před mezinárodním terorismem. "Jestliže zde NATO selhalo, mělo by to vést i k přehodnocení našich obranných výdajů a k většímu důrazu na obranu národní," poznamenal. Uvedl, že české obranné výdaje byly dosud motivovány spíše požadavky Severoatlantické aliance. A tyto požadavky jsou zase motivovány přáním zahraničních zbrojařských firem, tak si myslím, že naše zbrojní výdaje by se nyní, když investovat do NATO je tak trochu vyhazováním peněz, měly soustředit na národní obranu, na národní akvizice," řekl. "Jinými slovy důraz na národní armádu a národní stát by byl přirozeným důsledkem selhání NATO v Afghánistánu. Byla to jediná příležitost, kdy NATO mohlo bojovat. Takové to poštěkávání na Rusko a Čínu není zajímavé," dodal.
Závazek, že Česko zvedne své obranné výdaje na dvě procenta HDP do roku 2024, podpořil Zeman před sedmi lety na summitu NATO ve velšském Newportu. K jeho dosažení se pak prezident opakovaně přihlásil s dalšími ústavními činiteli. Návrh zveřejněný letos před prázdninami ministerstvem financí ale počítá s tím, že Česko bude v roce 2024 dávat na obranu 1,47 procenta svého HDP.
Zeman řekl, že podporoval misi v Afghánistánu a v Sahelu. "Dokud tyto mise existovaly, podporoval jsem i zvyšování našeho obranného rozpočtu na ta mystická dvě procenta HDP, a jestliže se situace změnila, logicky se změnil i můj postoj," dodal. V Sahelu čeští vojáci stále působí v misi v Mali.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist