Pohled na množství silně poničených domů v Moravské Nové Vsi na Břeclavsku může vyvolávat pocit zkázy a zmaru. Zároveň je ale mezi lidmi cítit obrovská sounáležitost, snaha vnímat neštěstí druhých a co nejvíce jim pomoci. Reportér HN a Aktuálně.cz mluvil v jihomoravském městečku s lidmi, kteří přijeli pomáhat, i těmi, kteří naopak pomoc s vděkem přijímají.

„Zeptal se, jestli chceme pomoci se stromy, my jsme řekli, že ano, a on od té doby tu pracuje. Ani nevíme, kdo to je,“ krčí rameny jedna z rodin. Jejich dům je bez střechy i bez oken a před ním se tyčí pahýly několika stromů. „Jmenuji se Miroslav, povoláním jsem dřevorubec,“ představuje se muž, který ve velkém tempu řeže stromy i jednotlivé větve.

Dřevorubec Miroslav.
Dřevorubec Miroslav.
Foto: Radek Bartoníček

Na otázku, jak a proč se tu vlastně objevil, odpovídá, že prostě přišel pomáhat. A tváří se, jako by nebylo nic samozřejmějšího. „Protože je právě tady pro mě nejvíce práce, tak jsem prostě tady. Policistů jsem se zeptal, kam mám jít, ti mě nasměrovali ke starostovi a ten řekl, ať se ptám lidí a kde vidím katastrofu, tak ať ji řeším,“ vysvětluje Miroslav.

„Nevíte někde o kapce vody? Potřeboval bych se napít,“ prosí, když po dlouhé době zastaví motorovou pilu. Vzápětí ji ale opět spouští, protože stromů, které potřebují pokácet a zbavit větví, je nepočítaně. Jestli tornádo něco kromě domů poničilo, byly ty právě stromy. „Vidím, co je potřeba dělat. Toto všechno musí jít dolů. Jen bych potřeboval někoho k ruce, aby zastavoval občas dopravu, když zrovna letí strom k zemi,“ říká.

Související

Skauti se hned domluvili a vyrazili pomáhat

Na jiném místě Moravské Nové Vsi pomáhá několik skautů z lanžhotského oddílu Vantuové. Drží pevně v rukou lopaty a nakládají těžkou suť ze zřícených domů do koleček. „Když jsme slyšeli, že se tady prohnalo tornádo, tak jsme se ještě ve stejný večer a noc domluvili, že si dnes v osm ráno dáme v Lanžhotě u kostela sraz, a vyrazili jsme sem,“ říká sedmnáctiletý skaut Radim Šudrla.

Neměli přesnou představu, komu budou pomáhat, s nikým se konkrétně nedomlouvali. Jen věděli, že nezůstanou sedět s rukama v kapsách. „Chodíme od baráku k baráku a uklízíme. Lidé jsou hodně rádi, dost děkují,“ uvádí Radim. Místní lidé jsou za každou pomoc vděční. Ukazuje se, jak důležité jsou vesnice a městečka, kde se daří spolkovému životu, lidé se scházejí k zábavě a koníčkům, a když je potřeba, také k práci.

Pan Pavel je myslivec, kynolog a také jeden z majitelů domu, který po čtvrtečním tornádu přišel o střechu. Teď stačí zvednout hlavu a na střeše je vidět hned několik chlapů, kteří si rychle podávají jednu tašku za druhou.

 

Hasič a velitel zásahu Roman Jahoda.
Hasič a velitel zásahu Roman Jahoda.
Foto: Radek Bartoníček

 

„Zaplať pánbůh za všechny kamarády, ozvalo se mi jich mnoho. Je fantastické, jak se lidé semkli. Kamarádi jsou skvělí. Někteří přišli dnes, další volají, že přijdou v dalších dnech. Covid necovid, lidé zapomínají na své starosti a pomáhají s našimi starostmi,“ prohlašuje s úsměvem Pavel. Navzdory všem potížím a skutečně neradostnému pohledu na vesnici vládne dobrá nálada.

Práce je všude ohromné množství, téměř každý s ní spěchá, další vyřizují telefony, které s prací souvisí. Není jednoduché lidi vyrušovat a žádat je, aby se chvilku zastavili na kus hovoru. Roman Jahoda z Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje je velitelem zásahu a podle toho to vypadá s jeho časem – žádný teď nemá. Nakonec kývne alespoň na několik vět.

„Nyní řešíme ty nejdůležitější, zcela základní věci. Aby poničené domy a stromy neohrožovaly zdraví lidí a průjezdnost komunikací. A také už začínáme pomáhat lidem s uklízením před domy i jinde,“ vysvětluje a upozorňuje, že uklízení bude trvat minimálně týden.

Zároveň slibuje další jednotky dobrovolných hasičů, kteří budou také pomáhat. „Nyní tady máme pět jednotek a dalších pět nám ještě pošlou, včetně techniky,“ avizuje Jahoda, který chtěl podle svých slov vždy dělat hasiče. „To je takové poslání. Člověk chce odmalička dělat hasiče, dělám ho devatenáct let. A naplňuje mě to.“

Pavel přišel o střechu nad hlavou.
Pavel přišel o střechu nad hlavou.
Foto: Radek Bartoníček
Související