Návrh rozvlněných věží s výškou až 100 metrů v projektu Centrum Nového Žižkova v Praze 3 musí architektka Eva Jiřičná změnit. Rozhodla o tom světová organizace UNESCO. Ve svém stanovisku požaduje, aby nové stavby na místě dřívějšího areálu Telecomu s 96 metrů vysokou telekomunikační věží nepřesahovaly okolní zástavbu, a mohou tak být vysoké maximálně 54 metrů. Na setkání s novináři to dnes řekl Dušan Kunovský, majitel developerské společnosti Central Group, která areál vlastní.
„I když je tato nová podmínka UNESCO velmi specifická, nezbývá než ji respektovat, aby se v místě mohlo stavět. Ale protože návrh rozvlněných věží není možné snižovat, jelikož by stavby snížením zcela ztrácely své proporce, bude nyní ateliér Evy Jiřičné a Petra Vágnera návrh celé této lokality kompletně předělávat. Stavby budou výrazně nižší a řešené do formy městských bloků s velkým akcentem na zeleň, veřejný prostor a živý parter s mnoha drobnými obchody, službami, restauracemi a kavárnami,“ uvedl Kunovský.
Původní projekt, který Central Group představila před dvěma lety, počítal s tím, že zde vyroste zhruba tisíc bytů asi za šest miliard korun. Nejnižší z věží měla mít kolem 80 metrů, prostřední zhruba 90 metrů, nejvyšší neměla přesáhnout 100 metrů. Central Group koupila budovu od společnosti Česká telekomunikační infrastruktura (Cetin) ze skupiny PPF v roce 2017.
Zvlněné věže místo pevnosti Barad-dûr
Na křižovatce ulic Olšanská a Jana Želivského má nově vzniknout park s vodní plochou a uměleckým dílem. V lokalitě budou také oproti původnímu návrhu nájemní byty. „Na rozpracování nové koncepce tohoto projektu nyní ateliér Evy Jiřičné a Petra Vágnera již pracuje, aby tento záměr mohl být do konce roku oficiálně představen politikům, úřadům i veřejnosti a mohlo začít jeho projednávání,“ doplnil Kunovský.
Koncept rozvlněných věží s originální rozehranou architekturou a integrovanou zelení je podle Kunovského natolik zajímavý a unikátní, že se architektka a investor dohodli, že budou společně hledat jiné vhodné místo pro jeho realizaci. „Již jednáme o dalších vhodných místech v Praze. Těch ale není mnoho, protože výškové stavby jsou v hlavním městě vždy velmi citlivou záležitostí. Pokud se vhodné místo v Praze nenalezne, pak jsme již dostali některé nabídky na koupi pozemků v Brně nebo Bratislavě. A pokud bychom se ani tam nedohodli, budeme hledat dále v zahraničí,“ dodal Kunovský.
Architektku Jiřičnou proslavila především práce se sklem, kovem a betonem. Mezi její nejznámější stavby v Praze patří Oranžerie na Pražském hradě a hotel Josef na Starém Městě. Upravovala také interiéry Tančícího domu. V Londýně, kam po okupaci v srpnu 1968 emigrovala, navrhla například výstavní prostory muzea Victoria and Albert. Je nositelkou Řádu britského impéria, byla zvolena členkou Královské akademie umění a uvedena do Americké síně slávy.
Jiřičná chce změnit tvář Žižkova. "Pražský Mordor" mají nahradit zvlněné věže a zelený veřejný prostor
Zvlněné věže místo pevnosti Barad-dûr
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist