Prezident Miloš Zeman ve středu při svědecké výpovědi u soudu hájil prodej státního podílu v Mostecké uhelné společnosti (MUS), který v roce 1999 schválila jeho vláda. MUS podle něj nebyla strategickou společností a vláda byla ráda, že se menšinového podílu zbaví.
Obžaloba tvrdí, že manažeři MUS stát při prodeji podvedli, protože Zemanův kabinet nevěděl, že skutečným nabyvatelem akcií firmy budou právě oni. A že jim vláda svůj podíl prodala příliš levně.

Zemanova sociálnědemokratická vláda odsouhlasila prodej 46procentního podílu v MUS firmě Investenergy tehdy jednomyslně, a to za 650 milionů korun. Podle státního zástupce při tom manažeři podvedli stát nejméně o 3,2 miliardy korun a za akcie zaplatili penězi vytaženými z MUS, kterou skrytě ovládli.

„Podaná nabídka byla jediná a nabídnutá cena byla vyšší než cena akcií MUS na burze,“ shrnul okolnosti hlasování vlády Zeman, který vypovídal prostřednictvím videokonference. „Důvod prodeje byl velmi prostý: jakmile neměl stát většinu ve společnosti, hrozilo nebezpečí, že mohl být kdykoliv přehlasován na valné hromadě a podobně. Z tohoto důvodu bylo daleko lepší ten menšinový podíl privatizovat,“ vysvětlil.

To, že Investenergy nabídlo vládě vyšší cenu, než byla na burze, však není nic nového. Pracuje s tím i obžaloba. Princip podvodu podle ní spočíval v něčem jiném. V tom, že Investenergy nakoupilo tajně majoritu společnosti MUS od soukromých investorů už v roce 1998, když byla cena akcií kolem 700 korun za kus. Po skoupení potřebného balíku z trhu se s akciemi dolů na burze pak již téměř neobchodovalo, takže jejich cena prudce spadla, a to až na 128 korun za kus v roce 1999. Nabídka Investenergy státu tehdy tedy byla vyšší než na burze, protože zněla na 158 korun za kus, byla ale násobně nižší než o rok dříve. Investenergy podle obžaloby státu přitom měla dát povinnou nabídku odkupu hned, když získala kontrolní balík. Místo toho ale čekala až cena spadne.

Související

Obvinění manažeři nicméně namítají, že na začátku dubna 1998 společnost poslala státu nabídku, že mu své akcie prodá za tehdejší cenu kolem 800 korun za kus, anebo že si naopak dokoupí balík akcií státu. Konkrétně poslala dopis tehdejšímu Fondu národního majetku, který státní akcie držel. Jenže fond už v té době čekal od ledna na svolání valné hromady MUS. Na ní chtěl řešit své podezření, že ve firmě přichází o rozhodující vliv a také že se na skupování akcií podílejí manažeři MUS a že používají peníze vytažené ze samotných dolů. Na nabídku Investenergy, respektive její dcery Synergo Suiss, tak stát nereagoval. 

Miloš Zeman k MUS také řekl, že podle něj nikdy nebyla strategickou společností, ale prostě jednou ze společností těžících uhlí. O tom, kdo stál za firmou Investenergy a provázanými společnostmi, Zeman podle svých slov nevěděl. „Ani jsem to nemohl vědět. Vláda není detektivní kancelář,“ řekl. „Nikdo z nás neměl žádný zásadní důvod dívat se na podrobnosti v té firmě. My jsme byli rádi, že se jí zbavíme, protože tam byl ten minoritní podíl. A nic víc,“ pokračoval. Na dotaz soudkyně Zeman odpověděl, že neměl informaci ani o tom, že by se nákupy akcií MUS dělaly z prostředků této společnosti.

U svědeckého výslechu byl Zeman již potřetí. Poprvé ho vyslýchala policie pro vyšetřování údajného podvodu a praní špinavých peněz z MUS ve Švýcarsku. Poté česká policie, když případ otevřela na základě trestního oznámení ministerstva financí v minulých letech i u nás. A nyní u soudu. I dříve Zeman do protokolů uvedl, že prodej státního podílu byl výhodný. Původně ale navíc řekl, že důvěřoval Jacquesi de Grootovi, že si ho kupuje americký Appian.

Jacques de Groot byl bývalým manažerem Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, kterého si později manažeři českých dolů najali jako ředitele Appianu. Podle jejich tehdejších tvrzení byl Appian majitelem Investenergy a stáli za ním bohatí američtí investoři. Jak ale objevili až Švýcaři, za Appianem byla struktura desítek firem ovládaných českými podnikateli a manažery MUS.

Státní zástupce Radek Bartoš upozornil také na to, že Zeman dříve policii řekl, že pokud by peníze pocházely z MUS, podal by trestní oznámení. Prezident uvedl, že na této své předchozí výpovědi trvá a nevidí v ní žádný rozpor se svým současným stanoviskem.

„Pokládám za krajně nepravděpodobné, nikoliv však za vyloučené, že manažeři MUS ovládli Appian Group. Kdybych věděl, že peníze pocházejí z trestné činnosti, samozřejmě by to byla jiná píseň. Kdyby se například prokázalo, že peníze pocházejí z praní špinavých peněz, v takovém případě to je trestná činnost,“ doplnil.

Obžalovaní Antonio Koláček, Marek Čmejla, Jiří Diviš a Oldřich Klimecký se hájí tím, že vláda věděla, komu podíl prodává, respektive ji to nezajímalo, protože se stát chtěl svého podílu v MUS zbavit. Jakýkoliv podvod odmítají.  Koláček s Divišem Zemanovi za aktuální výpověď  poděkovali. Podle nich podpořila jejich verzi. „Chtěl bych poděkovat i rozhodnutí vaší vlády v té době - umožnila konsolidaci akcií, velmi rychlou restrukturalizaci. Pomohli jste nám také při těch krizových akcích, kdy probíhaly stávky horníků na dolech,“ řekl Zemanovi Koláček. „Děkuji za velice významné informace a potvrzení spousty tvrzení, které my tady zastáváme,“ přidal se Diviš.

U pražského městského soudu vypovídalo už několik ministrů Zemanova kabinetu. Exministr průmyslu Miroslav Grégr, který prosadil přímý prodej státního podílu místo soutěže, například uvedl, že nevěděl o souvislosti mezi Investenergy a obžalovanými manažery. Připustil ale, že v kuloárech nebylo žádným tajemstvím, že management MUS usiluje o výhradní vlastnictví firmy. Líčení u soudu je zatím nařízeno až do prosince letošního roku.

Švýcarsko ve stejné kauze odsoudilo výše zmíněné čtyři manažery v první instanci už v roce 2013, a to za podvod a praní špinavých peněz v tamních bankách. Celkem mělo jít zhruba o 14 miliard korun. Kromě nich byl odsouzen i Petr Kraus a Jacques de Groote. Koláček i Kraus měli od roku 2017 tresty odnětí svobody pravomocné. Kraus ho i vykonal a český soud tak trestní řízení v tuzemsku v jeho případě ukončil. Koláček do vězení ve Švýcarsku odmítl nastoupit s tím, že se chce u českého soudu očistit. De Groote dostal podmínku a tresty pro zbylé tři české manažery nejsou ještě pravomocné.

Související