S důležitými změnami vrátil ve čtvrtek Senát poslancům novelu exekučního řádu, která by měla dále polidštit pravidla exekucí. Pokud bude Poslanecká sněmovna s návrhy horní komory souhlasit, bude možné dříve rušit staré nevymahatelné exekuce. Senátoři také přijali pozměňovací návrh, který dlužníkům umožní splácet nejdříve původní dluh a až poté penále a úroky.

Čtvrteční jednání Senátu budilo velké očekávání i kvůli možnému vrácení do hry takzvané územní příslušnosti exekutorů neboli teritoriality. Ta by zrušila volný trh mezi exekutory, jejich vzájemné soutěžení o věřitele i kritiky systému často zmiňované klientelistické vazby mezi nimi. Ani Senát ale princip, kdy by dlužníky přidělovaly exekutorům soudy podle jejich bydliště, do novely nakonec nenavrhl. Většina senátorů se obávala, že by ho sněmovna, kde teritorialitu odmítají zejména ANO a ODS, ani napodruhé nechválila. Česko by se tak zákona, jehož schválení by poté vyžadovalo absolutní většinu všech poslanců, v tomto volebním období už nemuselo dočkat.

Nejzásadnější vylepšení novely exekučního řádu, kterou Poslanecká sněmovna schválila už v dubnu, se týká zkrácení doby určené pro rušení starých, roky nevymahatelných exekucí. Poslanci odsouhlasili, aby šestiletá lhůta, po jejímž uplynutí by exekutor bezvýslednou exekuci zastavil, začínala až nabytím účinnosti zákona. Tedy od začátku roku 2022. První marné exekuce by tak mohly být rušeny až od roku 2028.

„Smysl a účel opatření však je dostat tyto exekuce co nejdříve pryč ze systému. Senát tedy nakonec navrhuje, aby celý proces rušení šest let nesplácených marných exekucí začal už k začátku roku 2023. Lhůta by se tedy počítala i pět let do minulosti,“ uvedl senátor a předseda ústavně-právního výboru Senátu Tomáš Goláň.

Věřitel by však měl možnost, pokud by po šesti letech stál o pokračování exekuce, ji prodloužit složením záloh, a to dvakrát, pokaždé o tři roky nejvýše na celkových dvanáct. Poté už by ji ale exekutor v případě pokračující beznadějnosti musel zrušit.

Spolu se zastavením marných drobných exekucí částek do 1500 korun, který přijala už sněmovna (ty by měly být rušeny okamžitě od okamžiku platnosti novely), je to významný krok k tomu, aby se Česko zbavilo části ze zhruba 4,5 milionu exekucí, z nichž mnohé jsou právě staré a nevymahatelné. Celkově bylo na konci roku 2020 v Česku v exekuci 720 tisíc lidí.

Další klíčovou změnou, která doputuje ze Senátu do Poslanecké sněmovny, je pravidlo o dřívějším splácení jistiny (původního dluhu) před příslušenstvím. „Je to drobná změna, ale s velkým dopadem, díky které nebude dlužník nejprve splácet stále rostoucí úrok, ale původní dluh. Po jeho splacení přestane úrok růst. Pro dlužníky s nízkými příjmy a dluhy s vysokými sankcemi tak bude poprvé možné je splatit,“ míní šéf Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl. Opatření navrhoval už poslanec Jan Farský (STAN), sněmovna ho ale nepřijala.

Senát navrhl i rozšíření možností digitalizace nahlížení do spisu. K nároku dlužníka na zaslání spisu na datovém nosiči má přibýt ještě možnost elektronický spis u exekutora zpřístupnit na dálku.

Sněmovní návrh na polidštění mobiliárních exekucí, tedy zabavování věcí přímo v bydlišti dlužníka, však Senát mírně přitvrdil. Exekutor by mohl provést mobiliární exekuci i v případech, kdy dlužník disponuje cenným majetkem, například obrazy, auty či šperky, jehož hodnota přesahuje 36násobek měsíční splátky.

Podle sněmovního návrhu mají být zakázané mobiliární exekuce proti důchodcům, invalidním důchodcům a lidem, jimž dluh vznikl v dětství. Ostatní dlužníci by se však mohli mobiliární exekuci vyhnout dobrovolným zaplacením 1500 až zhruba 7000 korun ze svého nezabavitelného minima v závislosti na výši jejich příjmu, a to každý měsíc.

Územní příslušnost, tedy teritorialitu a s ní i princip jeden dlužník – jeden exekutor, řada senátorů podle debaty zjevně preferovala. V její prospěch vystoupili například předseda Senátu Miloš Vystrčil či senátor Václav Láska. Kvůli zjevné neprůchodnosti ve sněmovně ji ale nakonec senátoři do svého návrhu sněmovně nezahrnuli. „Máme nyní šanci učinit dobrý první krok, a pokud bychom teritorialitu vrátili do hry, tak bychom nemuseli mít nic. Po volbách bude nové složení sněmovny, bude šance se k věci zase vrátit,“ popsala přístup horní sněmovny například senátorka Miluše Horská (KDU-ČSL).

Senát tak vyslyšel i výzvu několika vlivných neziskových organizací, včetně Člověka v tísni či Charity ČR, aby na územní příslušnosti exekutorů netrval. A to právě kvůli hrozbě, že sněmovna zákon vrácený ze Senátu kvůli teritorialitě odmítne a novou podobu už nestihne schválit, takže by dvouletá práce přišla vniveč.

Bez uplatnění tak zůstal i původně vládním návrhem prosazovaný princip jeden dlužník – jeden exekutor, kdy by se všechny exekuce hromadily u exekutora, který vymáhá první pohledávku.

Kromě již zmíněných návrhů přijala sněmovna už v dubnu například institut takzvaného milostivého léta, kdy by dlužníci vůči státu dostali jednorázově příležitost svůj závazek během půlroku splatit bez doplácení úroků a penále. Exekutoři budou také muset nově své telefonické hovory s dlužníky nahrávat, dlužníci budou mít nárok na vydání svého spisu v elektronické podobě.

Poslanecká sněmovna musí návrh novely přijatý Senátem buď odsouhlasit jako celek, nebo v případě, že bude chtít učinit změny, musí najít většinu 101 poslanců.