Rozhodnutí ministerstva financí neposkytnout žadatelům zprávu Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) o dotační kauze Čapí hnízdo bylo nezákonné. V pondělí to uvedl Městský soud v Praze. Pravomocně tak vyhověl správní žalobě organizace Kverulant. V kauze čelí obvinění premiér Andrej Babiš (ANO). Kverulant tvrdí, že právě v jeho zájmu ministerstvo zprávu neposkytlo. 

Ministerstvo v pondělí uvedlo, že postupovalo plně v souladu s požadavkem Evropské komise i Městského státního zastupitelství, podle kterých bylo zveřejnění zprávy v plném rozsahu vzhledem k probíhajícímu vyšetřování nepřípustné.

"Neprodleně poté, co jsme byli v dubnu 2018 státním zastupitelstvím informováni, že zveřejněním zprávy již nehrozí maření probíhajícího trestního řízení, ministerstvo financí zprávu poskytlo," uvedl mluvčí úřadu Michal Žurovec. Zprávu MF podle něho spolku poslalo 19. července 2018. Nyní MF podle Žurovce počká na doručení písemného vyhotovení rozsudku a jeho odůvodnění.

Předseda soudního senátu Milan Tauber konstatoval, že ministerstvo své rozhodnutí opřelo o ustanovení informačního zákona, které se týká neposkytování informací o činnosti orgánů činných v trestním řízení. „Jak je patrné již z jazykového výkladu ustanovení, informační výjimka se vztahuje pouze na informace o činnosti orgánů činných v trestním řízení. Požadovaná informace – závěrečná zpráva OLAF včetně příloh – zjevně informací o činnosti orgánů činných v trestním řízení není,“ podotkl soudce.

Pražský městský soud proto rozhodnutí zrušil a vrátil věc k dalšímu projednání. Ministerstvo také musí Kverulantovi uhradit náklady soudního řízení, které činí zhruba 11 tisíc korun.

„Rozsudek je úspěchem pro veřejnost. Napříště bude těžší odepřít jí přístup k důležitým informacím,“ komentoval verdikt ředitel organizace Kverulant Vojtěch Razima. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se podle něj jen vymlouvala.

Ministerstvo u soudu trvalo na tom, že jeho postup byl zákonný. „V době rozhodování existovala výjimka z poskytování informací,“ řekla při jednání právnička úřadu Eliška Váňová. Proti rozsudku může ministerstvo podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

OLAF šetřil udělení evropské dotace 50 milionů korun Farmě Čapí hnízdo od roku 2016. V prosinci 2017 vyšetřování ukončil s tím, že existuje podezření na dotační podvod. Závěry zaslal ministerstvu financí, které 4. ledna 2018 zveřejnilo pouze tři odstavce závěrů. O týden později přinesly servery Aktuálně.cz a iHNed.cz kompletní znění zprávy. Ta se tedy nakonec dostala na veřejnost, ale neoficiální cestou.

Ministerstvo později zprávu Kverulantovi poskytlo, to ale organizaci neuspokojilo. „Kverulant má za to, že zpráva významné evropské instituce, která popisuje trestnou činnost premiéra, měla být veřejnosti poskytnuta hned, jak do republiky přišla,“ vysvětlila organizace.

Úkolem úřadu OLAF je odhalovat podvody s finančními prostředky EU, vyšetřovat je a bránit jim. V závěrech zprávy o vyšetřování Čapího hnízda psal o podezření na porušení českého národního práva i práva Evropské unie. Uvedl, že při žádosti o dotaci byly podány nepravdivé a neúplné informace.

Babiš nezávislost evropského úřadu zpochybnil a jeho vyšetřování označil za zpolitizované. Ministerstvo po obdržení zprávy OLAF oznámilo, že farma Čapí hnízdo byla vyjmuta z evropského financování. Protože projekt přestal být financován z unijních peněz, OLAF se jím dále nezabýval.

Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Babišova holdingu Agrofert. V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele. V létě 2008 získala evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky. Po několika letech, kdy dodržovala dotační podmínku, se společnost vrátila pod Agrofert.