Děti by se do škol mohly vrátit pravděpodobně ve druhé polovině dubna. Podmínkou je pravidelné testování. Na jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví to ve středu řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Konkrétní termín možného návratu do škol říci nechtěl.

O otevření škol jedná ministerstvo zdravotnictví s ministerstvem školstvím a odbornými skupinami. Podle Blatného je možné, že se bude měnit to, které ročníky škol budou otevřeny jako první. Ministerstvo školství totiž v minulých dnech uvedlo, že se posunou na později přijímací zkoušky či maturity. Podle Blatného tedy není jasné, jestli bude školství trvat na tom, aby mezi prioritními byly poslední ročníky.

V nemocnicích bylo po tomto víkendu 9401 pacientů s nemocí covid-19, z toho 2045 mělo těžký průběh nemoci. Oba údaje jsou dosud nejvyšší za dobu epidemie koronaviru v Česku. V úterý se snížil počet hospitalizací na 9006, ve vážném stavu bylo podle posledních údajů ministerstva zdravotnictví 2016 pacientů. Kvůli enormní zátěži nemocnic vláda nehodlá v příštích týdnech výrazně rozvolnit protiepidemická opatření. 

Ve středu se reprodukční číslo zvýšilo z 0,94 na 0,97, vyplývá z aktuálních údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Pokud číslo stoupne nad hodnotu jedna, epidemie zrychluje.

Vláda kvůli enormní zátěži nemocnic nechystá před Velikonocemi zásadní uvolnění dosud nejpřísnějších protikoronavirových opatření, která platí od začátku března. Hodlá znovu požádat poslance o prodloužení nouzového stavu, který jinak skončí 28. března.

Zdravotníci v úterý podali 43 670 dávek vakcíny proti covidu, o zhruba 2400 více než před týdnem. Obě potřebné dávky má v Česku zatím 318 671 lidí.

Mezioborová skupina pro epidemické situace, která vznikla při ministerstvu zdravotnictví pod vedením hlavního epidemiologa IKEM Petra Smejkala, ve středu doporučila prodloužení intervalů mezi první a druhou dávkou vakcín proti covidu-19. Podle členů skupiny by měli lidé druhou dávku vakcín Pfizer/BioNTech a Moderna dostávat po šesti týdnech místo nynějších tří, respektive čtyř týdnů. Doporučila to i Česká vakcinologická společnost. Druhou dávku vakcíny AstraZeneca je možné podat až po 12 či 13 týdnech.

Prodloužení intervalu mezi dvěma dávkami vakcíny proti covidu, které navrhují odborníci, situaci podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) nevyřeší. Je to jen odložení problému, uvedl na twitteru. Podle něj by se muselo přeregistrovat 180 tisíc lidí a v dubnu by zdravotníci podávali v podstatě jen druhé dávky a neměli dost očkovacích látek pro nové zájemce. Konečné rozhodnutí padne v pátek.

Protiepidemický systém PES čekají úpravy. Připravit je do příštího týdne má hlavní hygienička Pavla Svrčinová, řekl po středečním zasedání Ústředního krizového štábu jeho předseda a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Upravený systém by měl obsahovat také jasná kritéria, která bude nutné splnit, aby bylo možné rozvolňovat opatření proti covidu-19. Kabinet bude ve čtvrtek jednat o podobě opatření po neděli 21. března, podle Hamáčka nelze očekávat zásadní změny.

EU přehodnotí, zda vyvážet vakcíny do zemí, které mají výrazně více očkovaných lidí, řekla von der Leyenová. Klíčové bude, zda poskytují vakcíny unii.

Covidové pasy

Jednotné covidové pasy, jejichž parametry ve středu navrhla Evropská komise, by se v Evropě mohly začít používat zhruba od konce května či od června. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Jde podle něj o dočasné řešení. Jakmile Světová zdravotnická organizace (WHO) konstatuje, že koronavirová pandemie skončila, je cílem se vrátit k běžným podmínkám cestování, uvedl.

Jednodušší cesty přes hranice komplikované pandemií by s ním měli od léta mít lidé očkovaní, s negativním testem či protilátkami proti covidu-19. V příštích měsících se ovšem na jejich přesné podobě budou muset shodnout členské státy, které se dosud nesjednotily například na vzájemném uznávání testů.

Podle šéfa české diplomacie je klíčové, že jednotlivá kritéria by měla mít stejnou váhu. Zároveň se předběžně počítá s digitální i papírovou podobou certifikátů, jež by mohly fungovat na bázi QR kódů. Předpokladem též je, že půjde o jednotný certifikát v angličtině.

Evropská komise podle Petříčka vzala též v potaz požadavek na zajištění ochrany osobních údajů. V rámci covidového pasu se budou evidovat pouze nezbytné informace, jako je jméno, datum narození, případně relevantní informace o splnění podmínek pro cestování.

"Jedná se o dočasné řešení. Evropská komise se vyjádřila, že ve chvíli, kdy WHO bude konstatovat, že pandemie skončila, tak by měl skončit i covid pas a měli bychom se vrátit k normálním podmínkám pro cestování," řekl Petříček. Nástroj je podle něj důležitý nejen kvůli turismu, ale zejména pro obchodní jednání, pracovní cesty či návštěvy příbuzných po Evropě.

Zásadní debata se v komisi vedla o tom, zda umožnit zemím uznávat zatím v EU neautorizované vakcíny, jako je ruský Sputnik V. Na to tlačí zejména Maďarsko, které již začalo ruskou látkou očkovat, ve skladu ji má i Slovensko a o jejím nákupu debatují také politici v Česku. Podle dnešního návrhu budou muset všechny země uznávat pouze očkovací látky schválené v unii, "členské státy se ale budou moci rozhodnout, zda navíc akceptovat i jiné vakcíny". Petříček by upřednostnil, aby ČR uznávala pouze vakcíny schválené Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA).

Ministr věří, že se členské státy na přesné podobě covidových pasů shodnou. Pokud by se tak nestalo, bude chtít Česko individuálně jednat se státy, které certifikáty hodlají zohledňovat. "Z mého hlediska je ideální celounijní platnost, protože jedním z důvodů je, abychom se vrátili k dodržování základních práv občanů Evropské unie, a to je svoboda pohybu v rámci Evropské unie," dodal ministr.

Návrh na zavedení certifikátů uvítala i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). "Věřím, že to bude významný krok k obnově cestovního ruchu," poznamenala na twitteru.

Učitelé se registrují na očkování, ve školách otevřených pro děti zdravotníku by mohlo být povinné testování

K očkování se dosud přihlásilo 174 600 učitelů a pracovníků školství. První dávku vakcíny dostalo 62 400, řekl na jednání školského výboru šéf ÚZIS  Ladislav Dušek. Podle údajů od počátku epidemie testy potvrdily koronavirus u 45 800 pedagogů a dalších zaměstnanců škol. V nemocnicích skončilo 841 učitelů a 31 zemřelo.

"Pedagogy a pracovníky ve školství můžeme považovat za třetí nejrizikovější povolání z hlediska nákaz," uvedl Dušek.

Učitelé patří mezi skupiny, které se očkují přednostně. Registrovat se mohou od konce února. Zatím jich to udělalo 174 800. "Je to velké číslo. Pedagogů je kolem 180 až 190 tisíc. Naprostá většina projevila zájem o očkování. Běží už rezervace termínů. Systém se rozjel," řekl šéf ÚZIS.

Rezervaci termínu dostalo 93 424 zapsaných. Na prvním očkování bylo 62 413 lidí. Na konkrétní datum zatím čeká 81 239 vyučujících a dalších zaměstnanců. 

Ústřední krizový štáb ve středu doporučil ve školách otevřených pro děti zdravotníků a členů integrovaného záchranného systému začít s testováním na covid-19, jak bylo na přelomu února a března připraveno pro návrat školáků do lavic, řekl předseda ÚKŠ Jan Hamáček (ČSSD). Záměr podle něj projedná ve čtvrtek vláda.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) by chtěl, aby se při testování ve školách používaly vedle antigenních také testy PCR. Měly by se mezi testovací metody u školáků zařadit. Plaga to dnes řekl na jednání sněmovního školského výboru. Vláda rozhodla o tom, že stát pro školy a veřejný sektor pořídí 7,65 milionu antigenních testů. Školský výbor žádá, aby ministerstvo do konce měsíce účinnost antigenního testování ověřilo ve školách, které jsou v provozu pro děti zdravotníků a záchranářů.

"Byl bych rád, kdyby se PCR testy dostaly do vějíře testů, které by se využívaly... PCR testy ze slin mají své výhody. Vycházíme z informací a jasných podkladů o větší spolehlivosti těchto testů. Byl bych rád a na vládě jsem byl zastáncem toho, že by měla být PCR metoda ze slin zařazena do vějíře," uvedl Plaga.

Podle něj nyní není možné zajistit testování PCR pro 1,7 milionu žáků a studentů a 300.000 pracovníků školství. "Kapacitu dvou milionů testů nejsou laboratoře schopny vytvořit," dodal ministr. Upřesnil, že antigenní testování by mělo být dvakrát týdně.

Německo prodloužilo kontroly na hranicích s Českem

Německo prozatím o dva týdny prodloužilo stálé kontroly na hranicích s Českem a rakouskou spolkovou zemí Tyrolsko. Ve středečním rozhovoru s listem Münchner Merkur to řekl německý ministr vnitra Horst Seehofer, podle kterého Německo možná ještě v březnu uvolní hraniční režim s Tyrolskem, Česko si ale kvůli složité epidemické situaci bude muset počkat. Berlín obnovil kontroly 14. února, aby si vymohl dodržování karanténních opatření, protože Česko s většinou Tyrolska jsou na německém seznamu oblastí s koronavirovými mutacemi.

"Kontroly prodlužujeme," řekl Seehofer. Doposud nařízení stanovovalo kontroly do dnešního dne, nově se ale jeho platnost prodlužuje o další dva týdny, tedy do 31. března.

Kvůli extrémně vysokým infekčním číslům v Česku nevidí Seehofer prozatím prostor pro uvolnění režimu. Rozvolnění si nepřejí ani Bavorsko se Saskem, které s Českem sousedí. Naopak v Tyrolsku se situace zlepšuje.

Příjemci sociálních dávek nebudou muset dokládat příjmy, podnikatelé žádají o zachování programu COVID nájemné

Příjemci některých sociálních dávek nebudou muset úřadům práce dokládat za první čtvrtletí své příjmy nebo náklady na bydlení. Úředníci nebudou příspěvky na bydlení a na péči a přídavky na dítě přepočítávat, lidé budou dostávat podpory v dosavadní výši. Cílem vládní předlohy, který ve středu hladce schválil Senát, je omezit kvůli koronavirové krizi osobní kontakt klientů s úředníky.

Předloha se podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) netýká nových žádostí o dávky. Lidé je budou moci podávat i nadále. Změny nebudou mít dopady na státní rozpočet, uvedla ministryně. Návrh zákona nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Zástupci podnikatelů žádají vládu, aby zachovala program COVID nájemné. Podle nich byl jedním z nejúčinnějších a firmám velmi pomohl, navíc pro stát v kontextu celkové podpory znamená zanedbatelné výdaje. Na on-line tiskové konferenci to řekli zástupci profesních organizací. V Česku podle nich nefunguje jeden program, který by dostatečně pokryl problémy uzavřených a omezených provozů, je tedy nutné podporu poskládat z více dotačních titulů. Momentálně není čas pomoc omezovat, naopak by stát měl kvůli trvajícím restrikcím přidat, dodali.

COVID nájemné, ve kterém stát vždy za konkrétní čtvrtletí přispíval 50 procent na komerční nájem, podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy výrazně přispěl, spolu s programem na podporu zaměstnanosti Antivirus, ke stabilizaci maloobchodu. Situace je nyní podle něj kritická. Vláda představila dva nové programy kompenzací, na které kvůli přísným podmínkám spousta podnikatelů nedosáhne. "Bez COVIDu nájemné, bez šance, aby si udrželi dál možnost mít tu provozovnu tam, kde ji mají, tak to znamená velmi často rozsudek smrti pro velkou řadu obchodů," řekl.

Na každou ze tří výzev COVID nájemného stát podle předsedy českého výboru Asociace nákupních center Jana Kubíčka vynaložil kolem tří miliard korun. Ministerstvo financí podle něj uvádí, že na přímou pomoc domácnostem a firmám bylo vydáno zhruba 223 miliard korun a poskytnutá pomoc zatím celkově činila asi 328 miliard korun. Podle Kubíčka lze mít jiný názor, zda jsou čísla správná, ale pokud by COVID nájemné pokračoval, je to zanedbatelná suma.